|
A |
B |
|
|
C |
D |
E |
F |
G |
|
H |
I |
J |
K |
|
|
|
|
L |
M |
A |
D |
N |
N |
O |
P |
|
|
CHINOIS |
PINYIN |
chinois |
pynyin |
ANGLAIS |
FRANCAIS |
PORTUGAIS |
ESPAGNOL |
ITALIEN |
latin |
ALLEMAND |
grec |
grec |
POLONAIS |
tcheque |
lituanien |
ukrainien |
ukrainien |
RUSSE |
RUSSE |
CHINOIS |
FRANCAIS |
japonais |
japonais |
kana |
romaji |
|
|
PRECEDENT |
NEXT |
|
|
index 214. |
index-strokes |
index-francais/ |
ABC-index |
lexos |
|
rx |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PRECEDENT |
index-strokes |
|
|
|
|
|
|
object |
1373 |
1373 |
obnoxious |
|
|
|
|
20000abc |
|
abc image |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
the main objective of this
meeting is to give more information on our plans |
The main objective of this
meeting is to give more information on our plans |
这次会议的主要目的是提供有关我们计划的更多信息 |
Zhè cì huìyì de zhǔyào
mùdì shì tígōng yǒuguān wǒmen jìhuà de gèng duō
xìnxī |
The main objective of this
meeting is to give more information on our plans |
L'objectif principal de cette
réunion est de donner plus d'informations sur nos projets. |
O principal objetivo desta
reunião é fornecer mais informações sobre nossos planos |
El objetivo principal de esta
reunión es dar más información sobre nuestros planes. |
L'obiettivo principale di
questo incontro è quello di fornire maggiori informazioni sui nostri piani |
huius conventus principaliter
respicit consilia magis notitia |
Das Hauptziel dieses Treffens
ist es, mehr Informationen über unsere Pläne zu geben |
Ο
κύριος στόχος
αυτής της
συνάντησης
είναι να δώσει
περισσότερες
πληροφορίες
για τα σχέδιά
μας |
O kýrios stóchos aftís tis
synántisis eínai na dósei perissóteres pliroforíes gia ta schédiá mas |
Głównym celem tego
spotkania jest udzielenie więcej informacji na temat naszych planów |
Hlavním cílem této schůzky
je poskytnout více informací o našich plánech |
Pagrindinis šio susitikimo
tikslas yra suteikti daugiau informacijos apie mūsų planus |
Основна
мета цієї
зустрічі -
дати більше
інформації
про наші
плани |
Osnovna meta tsiyeyi zustrichi
- daty bilʹshe informatsiyi pro nashi plany |
Основная
цель этой
встречи -
дать больше
информации
о наших
планах. |
Osnovnaya tsel' etoy vstrechi -
dat' bol'she informatsii o nashikh planakh. |
the main
objective of this meeting is to give more information on our plans |
L'objectif principal de cette
réunion est de donner plus d'informations sur nos projets. |
この会議の主な目的は、計画に関する詳細情報を提供することです |
この会議の主な目的は、計画に関する詳細情報を提供することです |
この かいぎ の おもな もくてき わ 、 けいかく にかんする しょうさい じょうほう お ていきょう する ことです |
kono kaigi no omona mokuteki wa , keikaku nikansuru shōsai jōhō o teikyō suru kotodesu |
|
2 |
故次会议的主要目的是进一步介绍我们的计划 |
gù cì huìyì de zhǔyào mùdì
shì jìnyībù jièshào wǒmen de jìhuà |
故次会议的主要目的是进一步介绍我们的计划 |
gù cì huìyì de zhǔyào mùdì
shì jìnyībù jièshào wǒmen de jìhuà |
The main purpose of the meeting
is to further introduce our plan. |
Le but principal de la réunion
est de présenter plus en détail notre plan. |
O principal objetivo da reunião
é apresentar ainda mais nosso plano. |
El objetivo principal de la
reunión es presentar aún más nuestro plan. |
Lo scopo principale
dell'incontro è di presentare ulteriormente il nostro piano. |
Unde est adhuc inducere
testimonii in pelagus ad consilia nostra |
Der Hauptzweck des Treffens ist
es, unseren Plan weiter vorzustellen. |
Ο
κύριος σκοπός
της
συνάντησης
είναι να
εισαγάγει
περαιτέρω το
σχέδιό μας. |
O kýrios skopós tis synántisis
eínai na eisagágei peraitéro to schédió mas. |
Głównym celem spotkania
jest dalsze przedstawienie naszego planu. |
Hlavním účelem setkání je
dále představit náš plán. |
Pagrindinis susitikimo tikslas
yra toliau pristatyti mūsų planą. |
Основна
мета наради -
подальше
представлення
нашого
плану. |
Osnovna meta narady -
podalʹshe predstavlennya nashoho planu. |
Основной
целью
встречи
является
дальнейшее
ознакомление
с нашим
планом. |
Osnovnoy tsel'yu vstrechi
yavlyayetsya dal'neysheye oznakomleniye s nashim planom. |
故次会议的主要目的是进一步介绍我们的计划 |
Le but principal de la réunion
est de présenter plus en détail notre plan. |
会議の主な目的は、計画をさらに紹介することです。 |
会議 の 主な 目的 は 、 計画 を さらに 紹介 する ことです 。 |
かいぎ の おもな もくてき わ 、 けいかく お さらに しょうかい する ことです 。 |
kaigi no omona mokuteki wa , keikaku o sarani shōkai suru kotodesu . |
|
3 |
note at |
note at |
不吃 |
bù chī |
Note at |
Note à |
Nota em |
Nota en |
nota alla |
nota apud |
Beachten Sie bei |
σημείωση
στο |
simeíosi sto |
Uwaga na |
poznámka pod |
Pastaba |
Примітка
о |
Prymitka o |
Обратите
внимание на |
Obratite vnimaniye na |
note at |
Note à |
に注意 |
に 注意 |
に ちゅうい |
ni chūi |
|
4 |
target |
target |
目标 |
mùbiāo |
Target |
Cible |
Target |
Target |
bersaglio |
scopum |
Ziel |
στόχος |
stóchos |
Cel |
terč |
Tikslas |
Ціль |
Tsilʹ |
цель |
tsel' |
target |
Cible |
対象 |
対象 |
たいしょう |
taishō |
|
5 |
(also objective lens) (technical the lens in a telescope or
microscope that is nearest to the object being looked at |
(also objective lens)
(technical the lens in a telescope or microscope that is nearest to the
object being looked at |
(也是物镜)(技术上最接近被观察物体的望远镜或显微镜中的透镜 |
(yěshì wùjìng)(jìshù shàng
zuì jiējìn bèi guānchá wùtǐ de wàngyuǎnjìng huò
xiǎnwéijìng zhōng de tòujìng |
(also objective lens)
(technical the lens in a telescope or microscope that is nearest to the
object being |
(également objectif) (technique
l’objectif d’un télescope ou d’un microscope le plus proche de l’objet |
(também lente objetiva)
(técnica da lente em um telescópio ou microscópio mais próximo do objeto que
está sendo |
(también lente objetivo)
(técnica de la lente en un telescopio o microscopio que está más cerca del
objeto que se está |
(anche obiettivo obiettivo)
(tecnico l'obiettivo in un telescopio o microscopio che è più vicino
all'oggetto |
(Et lentem objectivam)
(telescopio in turpis vel lentis proxima est objectum spectatur microscopiis |
(auch Objektiv) (technisch das
Objektiv in einem Teleskop oder Mikroskop, das dem Objekt am nächsten ist |
(επίσης
αντικειμενικός
φακός)
(τεχνικός ο
φακός σε ένα
τηλεσκόπιο ή
μικροσκόπιο
που είναι πιο
κοντά στο
αντικείμενο |
(epísis antikeimenikós fakós)
(technikós o fakós se éna tileskópio í mikroskópio pou eínai pio kontá sto
antikeímeno |
(także soczewka obiektywu)
(techniczna soczewka w teleskopie lub mikroskopie, która jest najbliżej
obiektu |
(také objektiv) (technická
čočka v dalekohledu nebo mikroskopu, která je nejblíže k objektu,
který má být |
(taip pat objektyvo objektyvas)
(techninis objektyvas teleskopu ar mikroskopu, kuris yra arčiausiai
objekto |
(також
об'єктивна
лінза)
(технічна
лінза в телескопі
чи
мікроскопі,
що
знаходиться
найближче
до об'єкта, що
знаходиться |
(takozh ob'yektyvna linza)
(tekhnichna linza v teleskopi chy mikroskopi, shcho znakhodytʹsya
nayblyzhche do ob'yekta, shcho znakhodytʹsya |
(также
линза
объектива)
(техническая
линза в
телескопе
или
микроскопе,
ближайшем к
объекту |
(takzhe linza ob"yektiva)
(tekhnicheskaya linza v teleskope ili mikroskope, blizhayshem k ob"yektu |
(also objective lens) (technical the lens in a telescope or
microscope that is nearest to the object being looked at |
(également objectif) (technique
l’objectif d’un télescope ou d’un microscope le plus proche de l’objet |
(対物レンズも)(対象の物体に最も近い望遠鏡または顕微鏡のレンズの技術 |
( 対物 レンズ も ) ( 対象 の 物体 に 最も 近い 望遠鏡 または 顕微鏡 の レンズ の 技術 |
( たいぶつ レンズ も ) ( たいしょう の ぶったい に もっとも ちかい ぼうえんきょう または けんびきょう の レンズ の ぎじゅつ |
( taibutsu renzu mo ) ( taishō no buttai ni mottomo chikai bōenkyō mataha kenbikyō no renzu no gijutsu |
|
6 |
(望远镜或显微镜的) 物镜 |
(wàngyuǎnjìng huò
xiǎnwéijìng de) wùjìng |
(望远镜或显微镜的)物镜 |
(wàngyuǎnjìng huò
xiǎnwéijìng de) wùjìng |
Objective lens (for telescope
or microscope) |
Objectif (pour le télescope ou
le microscope) |
Lente objetiva (para telescópio
ou microscópio) |
Lente objetiva (para telescopio
o microscopio) |
Obiettivo (per telescopio o
microscopio) |
(Conspicillo tubulato, et
microscopio) objective |
Objektiv (für Teleskop oder
Mikroskop) |
Αντικειμενικός
φακός (για
τηλεσκόπιο ή
μικροσκόπιο) |
Antikeimenikós fakós (gia
tileskópio í mikroskópio) |
Soczewka obiektywu (do
teleskopu lub mikroskopu) |
Objektiv (pro dalekohled nebo
mikroskop) |
Objektyvas (teleskopui ar
mikroskopui) |
Об'єктивна
лінза (для
телескопа
або мікроскопа) |
Ob'yektyvna linza (dlya
teleskopa abo mikroskopa) |
Объектив
(для
телескопа
или
микроскопа) |
Ob"yektiv (dlya teleskopa
ili mikroskopa) |
(望远镜或显微镜的) 物镜 |
Objectif (pour le télescope ou
le microscope) |
対物レンズ(望遠鏡または顕微鏡用) |
対物 レンズ ( 望遠鏡 または 顕微鏡用 ) |
たいぶつ レンズ ( ぼうえんきょう または けんびきょうよう ) |
taibutsu renzu ( bōenkyō mataha kenbikyōyō ) |
|
7 |
picture |
picture |
图片 |
túpiàn |
Picture |
Photo |
Imagem |
Imagen |
immagine |
picturae |
Bild |
Εικόνα |
Eikóna |
Zdjęcie |
Obrázek |
Paveikslėlis |
Малюнок |
Malyunok |
картина |
kartina |
picture |
Photo |
写真 |
写真 |
しゃしん |
shashin |
|
8 |
laboratory |
laboratory |
实验室 |
shíyàn shì |
Laboratory |
Laboratoire |
Laboratório |
Laboratorio |
laboratorio |
laboratorium |
Labor |
Εργαστήριο |
Ergastírio |
Laboratorium |
Laboratoř |
Laboratorija |
Лабораторія |
Laboratoriya |
лаборатория |
laboratoriya |
laboratory |
Laboratoire |
研究所 |
研究所 |
けんきゅうじょ |
kenkyūjo |
|
9 |
not influenced
by personal feelings or opinions; considering only facts |
not influenced by personal
feelings or opinions; considering only facts |
不受个人感觉或意见的影响;仅考虑事实 |
bù shòu gèrén gǎnjué huò
yìjiàn de yǐngxiǎng; jǐn kǎolǜ shìshí |
Not influenced by personal
feelings or opinions; |
Pas influencé par des
sentiments ou des opinions personnels; |
Não é influenciado por
sentimentos ou opiniões pessoais; |
No influenciado por
sentimientos u opiniones personales; |
Non influenzato da sentimenti o
opinioni personali; |
impellat affectui aut
opinionibus rerum dumtaxat |
Nicht beeinflusst von
persönlichen Gefühlen oder Meinungen; |
Δεν
επηρεάζεται
από προσωπικά
συναισθήματα
ή απόψεις. |
Den epireázetai apó prosopiká
synaisthímata í apópseis. |
Niezależne od osobistych
uczuć lub opinii; |
Není ovlivněn osobními
pocity nebo názory; |
Neturi įtakos asmeniniai
jausmai ar nuomonės; |
Не
впливають
особисті
почуття чи
думки; |
Ne vplyvayutʹ osobysti
pochuttya chy dumky; |
Не
подвержен
влиянию
личных
чувств или
мнений; |
Ne podverzhen vliyaniyu
lichnykh chuvstv ili mneniy; |
not influenced
by personal feelings or opinions; considering only facts |
Pas influencé par des
sentiments ou des opinions personnels; |
個人的な感情や意見の影響を受けない。 |
個人 的な 感情 や 意見 の 影響 を 受けない 。 |
こじん てきな かんじょう や いけん の えいきょう お うけない 。 |
kojin tekina kanjō ya iken no eikyō o ukenai . |
|
10 |
念观的;就事论事的;禾带个人
感情的 |
niàn guān de; jiùshìlùnshì
de; hé dài gèrén gǎnqíng de |
念观的;就事论事的;禾带个人感情的 |
niàn guān de; jiùshìlùnshì
de; hé dài gèrén gǎnqíng de |
Look at things; do things on
the ground; |
Regardez les choses, faites les
choses sur le terrain; |
Olhe para as coisas, faça as
coisas no chão; |
Mira las cosas, haz cosas en el
suelo; |
Guarda le cose, fai le cose per
terra; |
Read conceptum, re-of-: Væ cum
personalis affectus |
Schau dir Dinge an, mach Dinge
auf dem Boden; |
Κοιτάξτε
τα πράγματα,
κάντε τα
πράγματα στο
έδαφος. |
Koitáxte ta prágmata, kánte ta
prágmata sto édafos. |
Patrz na rzeczy, rób rzeczy na
ziemi; |
Podívejte se na věci,
dělejte věci na zemi; |
Pažvelk į dalykus, daryk
reikalus vietoje; |
Подивіться
на речі;
робіть
справи на
землі; |
Podyvitʹsya na rechi;
robitʹ spravy na zemli; |
Смотрите
на вещи,
делайте
вещи на
земле; |
Smotrite na veshchi, delayte
veshchi na zemle; |
念观的;就事论事的;禾带个人
感情的 |
Regardez les choses, faites les
choses sur le terrain; |
物事を見て、地面で物事を行います。 |
物事 を 見て 、 地面 で 物事 を 行います 。 |
ものごと お みて 、 じめん で ものごと お おこないます 。 |
monogoto o mite , jimen de monogoto o okonaimasu . |
|
11 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
12 |
unbiased |
unbiased |
无偏见的 |
wú piānjiàn de |
Unbiased |
Sans parti pris |
Imparcial |
Imparcial |
imparziale |
minime praeoccupatum |
Voreingenommen |
Ακριβές |
Akrivés |
Bezstronny |
Neobjektivní |
Nešališkas |
Неупереджений |
Neuperedzhenyy |
беспристрастный |
bespristrastnyy |
unbiased |
Sans parti pris |
偏りのない |
偏り の ない |
かたより の ない |
katayori no nai |
|
13 |
an objective analysis/assessment/report |
an objective
analysis/assessment/report |
客观分析/评估/报告 |
kèguān
fēnxī/pínggū/bàogào |
An objective
analysis/assessment/report |
Une analyse / évaluation /
rapport objective |
Uma análise / avaliação /
relatório objetivo |
Un análisis objetivo /
evaluación / informe |
Un'analisi / valutazione /
relazione obiettive |
aliqua rerum explicatione /
amet / fama |
Eine objektive Analyse /
Bewertung / Bericht |
Μια
αντικειμενική
ανάλυση /
αξιολόγηση /
έκθεση |
Mia antikeimenikí análysi /
axiológisi / ékthesi |
Obiektywna analiza / ocena /
raport |
Objektivní analýza / hodnocení
/ zpráva |
Objektyvi analizė /
vertinimas / ataskaita |
Об'єктивний
аналіз /
оцінка / звіт |
Ob'yektyvnyy analiz / otsinka /
zvit |
Объективный
анализ /
оценка /
отчет |
Ob"yektivnyy analiz /
otsenka / otchet |
an objective analysis/assessment/report |
Une analyse / évaluation /
rapport objective |
客観的な分析/評価/レポート |
客観 的な 分析 / 評価 / レポート |
きゃっかん てきな ぶんせき / ひょうか / レポート |
kyakkan tekina bunseki / hyōka / repōto |
|
14 |
客观的分析/评价/报告 |
kèguān de
fēnxī/píngjià/bàogào |
客观的分析/评价/报告 |
kèguān de
fēnxī/píngjià/bàogào |
Objective
analysis/evaluation/report |
Analyse / évaluation / rapport
objectif |
Análise / avaliação / relatório
objetivo |
Análisis objetivo / evaluación
/ informe |
Analisi / valutazione / report
oggettivi |
Obiectiva analysis / iudicium /
renuntiationes |
Objektive Analyse / Bewertung /
Bericht |
Αντικειμενική
ανάλυση /
αξιολόγηση /
έκθεση |
Antikeimenikí análysi /
axiológisi / ékthesi |
Analiza obiektywna / ocena /
raport |
Objektivní analýza / hodnocení
/ zpráva |
Objektyvi analizė /
vertinimas / ataskaita |
Об'єктивний
аналіз /
оцінка / звіт |
Ob'yektyvnyy analiz / otsinka /
zvit |
Объективный
анализ /
оценка /
отчет |
Ob"yektivnyy analiz /
otsenka / otchet |
客观的分析/评价/报告 |
Analyse / évaluation / rapport
objectif |
客観的な分析/評価/レポート |
客観 的な 分析 / 評価 / レポート |
きゃっかん てきな ぶんせき / ひょうか / レポート |
kyakkan tekina bunseki / hyōka / repōto |
|
15 |
objective
criteria |
objective criteria |
客观标准 |
kèguān biāozhǔn |
Objective criteria |
Critères objectifs |
Critérios objetivos |
Criterios objetivos |
Criteri oggettivi |
criteriis obiectivis fulciri |
Objektive Kriterien |
Αντικειμενικά
κριτήρια |
Antikeimeniká kritíria |
Kryteria obiektywne |
Objektivní kritéria |
Objektyvūs kriterijai |
Об'єктивні
критерії |
Ob'yektyvni kryteriyi |
Объективные
критерии |
Ob"yektivnyye kriterii |
objective
criteria |
Critères objectifs |
客観的基準 |
客観 的 基準 |
きゃっかん てき きじゅん |
kyakkan teki kijun |
|
16 |
客观标准 |
kèguān biāozhǔn |
客观标准 |
kèguān biāozhǔn |
Objective standard |
Norme objective |
Padrão objetivo |
Estándar objetivo |
Standard oggettivo |
criteria objective |
Objektiver Standard |
Στόχος
πρότυπο |
Stóchos prótypo |
Standard celu |
Objektivní standard |
Objektyvo standartas |
Об'єктивний
стандарт |
Ob'yektyvnyy standart |
Объективный
стандарт |
Ob"yektivnyy standart |
客观标准 |
Norme objective |
客観的な基準 |
客観 的な 基準 |
きゃっかん てきな きじゅん |
kyakkan tekina kijun |
|
17 |
I find it
difficult to objective where he’s concerned |
I find it difficult to
objective where he’s concerned |
我发现很难确定他的关注点 |
wǒ fāxiàn hěn
nán quèdìng tā de guānzhù diǎn |
I find it difficult to
objective where he’s concerned |
Je trouve difficile
d’objectiver ce qui le concerne |
Acho difícil objetivar onde ele
está preocupado |
Me resulta difícil apuntar en
lo que a él concierne |
Trovo difficile obiettare per
quanto lo riguarda |
EGO reperio is difficilis ut
hes 'de qua objective |
Ich finde es schwierig zu
objektivieren, was ihn betrifft |
Θεωρώ
ότι είναι
δύσκολο να
τεθεί στόχος
από την πλευρά
του |
Theoró óti eínai dýskolo na
tetheí stóchos apó tin plevrá tou |
Trudno mi celować tam,
gdzie on jest zainteresowany |
Je pro mě těžké
zaměřit se na to, o koho jde |
Man sunku nustatyti, kur jis
rūpi |
Мені
важко
об'єктивувати,
де він
переймається |
Meni vazhko ob'yektyvuvaty, de
vin pereymayetʹsya |
Мне
сложно
объективировать,
где он
обеспокоен |
Mne slozhno
ob"yektivirovat', gde on obespokoyen |
I find it
difficult to objective where he’s concerned |
Je trouve difficile
d’objectiver ce qui le concerne |
彼が関係する場所を客観的にするのは難しいと思う |
彼 が 関係 する 場所 を 客観 的 に する の は 難しい と 思う |
かれ が かんけい する ばしょ お きゃっかん てき に する の わ むずかしい と おもう |
kare ga kankei suru basho o kyakkan teki ni suru no wa muzukashī to omō |
|
18 |
只要涉及他,我就难以做到保持客观 |
zhǐyào shèjí tā,
wǒ jiù nányǐ zuò dào bǎochí kèguān |
只要涉及他,我就难以做到保持客观 |
zhǐyào shèjí tā,
wǒ jiù nányǐ zuò dào bǎochí kèguān |
As long as it involves him, I
can hardly keep it objective. |
Tant que cela le concerne, je
peux difficilement le garder objectif. |
Enquanto isso o envolver,
dificilmente posso manter isso objetivo. |
Mientras lo involucre,
difícilmente puedo mantenerlo objetivo. |
Finché lo coinvolge, riesco a
malapena a mantenerlo obiettivo. |
Usque eo ut ego manere ad
consequi difficile objective |
Solange es ihn betrifft, kann
ich es kaum objektiv halten. |
Εφόσον
τον εμπλέκει,
δεν μπορώ να το
κρατήσω αντικειμενικό. |
Efóson ton emplékei, den boró
na to kratíso antikeimenikó. |
Tak długo, jak się w
to angażuje, z trudem utrzymuję obiektywność. |
Dokud se to týká, nemůžu
to udržet objektivní. |
Kol tai apima jį, vargu ar
galiu išlaikyti tai objektyviu. |
Поки
це
стосується
його, я
навряд чи
можу втримати
це
об’єктивним. |
Poky tse stosuyetʹsya
yoho, ya navryad chy mozhu vtrymaty tse obʺyektyvnym. |
Пока
это
касается
его, я вряд ли
смогу сохранить
его
объективность. |
Poka eto kasayetsya yego, ya
vryad li smogu sokhranit' yego ob"yektivnost'. |
只要涉及他,我就难以做到保持客观 |
Tant que cela le concerne, je
peux difficilement le garder objectif. |
彼が関与している限り、私はそれを客観的に保つことはほとんどできません。 |
彼 が 関与 している 限り 、 私 は それ を 客観 的 に 保つ こと は ほとんど できません 。 |
かれ が かにょ している かぎり 、 わたし わ それ お きゃっかん てき に たもつ こと わ ほとんど できません 。 |
kare ga kanyo shiteiru kagiri , watashi wa sore o kyakkan teki ni tamotsu koto wa hotondo dekimasen . |
|
19 |
opposé |
opposé |
反对 |
fǎnduì |
Opposé |
Opposé |
Oposição |
Opuesto |
opposé |
oppone |
Opposé |
Αντίθετα |
Antítheta |
Opposé |
Opozice |
Priešais |
Опозиція |
Opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
opposé |
Opposé |
反対 |
反対 |
はんたい |
hantai |
|
20 |
subjective |
subjective |
主观 |
zhǔguān |
Subjective |
Subjectif |
Subjetivo |
Subjetivo |
soggettivo |
rebus |
Subjektiv |
Υποκειμενικό |
Ypokeimenikó |
Subiektywne |
Subjektivní |
Subjektyvus |
Суб’єктивний |
Subʺyektyvnyy |
субъективный |
sub"yektivnyy |
subjective |
Subjectif |
主観的 |
主観 的 |
しゅかん てき |
shukan teki |
|
21 |
主观 |
zhǔguān |
主观 |
zhǔguān |
subjective |
Subjectif |
Subjetivo |
Subjetivo |
soggettivo |
subiectiva |
Subjektiv |
Υποκειμενικό |
Ypokeimenikó |
Subiektywne |
Subjektivní |
Subjektyvus |
Суб’єктивний |
Subʺyektyvnyy |
субъективный |
sub"yektivnyy |
主观 |
Subjectif |
主観的 |
主観 的 |
しゅかん てき |
shukan teki |
|
22 |
(philosophy)existing outside the mind; based
on facts that can be proved |
(philosophy)existing outside the mind; based
on facts that can be proved |
(哲学)存在于心灵之外;基于可以证明的事实 |
(zhéxué) cúnzài yú xīnlíng zhī
wài; jīyú kěyǐ zhèngmíng de shìshí |
(philosophy)existing
outside the mind; based on facts that can be proved |
(philosophie) existant en
dehors de l'esprit, sur la base de faits qui peuvent être prouvés |
(filosofia) existente
fora da mente; com base em fatos que podem ser provados |
(filosofía) existente
fuera de la mente; basado en hechos que pueden probarse |
(filosofia) esistente al
di fuori della mente, basato su fatti che possono essere dimostrati |
(Philosophy) existentium
extra animam, secundum facta videtur posse probari, |
(Philosophie) außerhalb
des Geistes, basierend auf Fakten, die bewiesen werden können |
(φιλοσοφία)
που υπάρχει
έξω από το
μυαλό, βάσει γεγονότων
που μπορούν να
αποδειχθούν |
(filosofía) pou ypárchei éxo apó to myaló,
vásei gegonóton pou boroún na apodeichthoún |
(filozofia)
istniejąca poza umysłem; oparta na faktach, które można
udowodnić |
(filozofie) existující
mimo mysl, na základě skutečností, které lze prokázat |
(filosofija), esanti už
proto ribų, pagrįsta faktais, kuriuos galima įrodyti |
(філософія),
що існує
поза
розумом; на
основі
фактів, які
можна
довести |
(filosofiya), shcho isnuye poza rozumom; na
osnovi faktiv, yaki mozhna dovesty |
(философия),
существующая
вне ума,
основанная
на фактах,
которые
могут быть
доказаны |
(filosofiya), sushchestvuyushchaya vne uma,
osnovannaya na faktakh, kotoryye mogut byt' dokazany |
(philosophy)existing outside the mind; based
on facts that can be proved |
(philosophie) existant en
dehors de l'esprit, sur la base de faits qui peuvent être prouvés |
(哲学)心の外に存在する;証明できる事実に基づいて |
( 哲学 ) 心 の 外 に 存在 する ; 証明 できる 事実 に 基づいて |
( てつがく ) こころ の そと に そんざい する ; しょうめい できる じじつ に もとずいて |
( tetsugaku ) kokoro no soto ni sonzai suru ; shōmei dekiru jijitsu ni motozuite |
|
23 |
客观存在的; 基于事实的 |
kèguān cúnzài de;
jīyú shìshí de |
客观存在的;基于事实的 |
kèguān cúnzài de;
jīyú shìshí de |
Objectively present; fact-based |
Objectivement présent, basé sur
des faits |
Objetivamente presente; baseado
em fatos |
Objetivamente presente; basado
en hechos |
Oggettivamente presente; basato
sui fatti |
Ea obiectivam rerum veritatem,
fundatur in eo |
Objektiv vorhanden,
faktenbasiert |
Αντικειμενικά
παρόντες ·
βασισμένοι σε
γεγονότα |
Antikeimeniká paróntes :
vasisménoi se gegonóta |
Obiektywnie obecny, oparty na
faktach |
Objektivně přítomné,
založené na faktech |
Objektyviai pateiktas, faktais
pagrįstas |
Об'єктивно
присутній; |
Ob'yektyvno prysutniy; |
Объективно
присутствует,
основанный
на фактах |
Ob"yektivno prisutstvuyet,
osnovannyy na faktakh |
客观存在的; 基于事实的 |
Objectivement présent, basé sur
des faits |
客観的に存在する、事実ベース |
客観 的 に 存在 する 、 事実 ベース |
きゃっかん てき に そんざい する 、 じじつ ベース |
kyakkan teki ni sonzai suru , jijitsu bēsu |
|
24 |
(哲学)存在于心灵之外;
基于可以证明的事实 |
(zhéxué) cúnzài yú xīnlíng zhī
wài; jīyú kěyǐ zhèngmíng de shìshí |
(哲学)存在于心灵之外;基于可以证明的事实 |
(zhéxué) cúnzài yú xīnlíng
zhī wài; jīyú kěyǐ zhèngmíng de shìshí |
(philosophy) exists outside the
mind; based on provable facts |
(philosophie) existe en dehors
de l'esprit, sur la base de faits prouvables |
(filosofia) existe fora da
mente; com base em fatos prováveis |
(filosofía) existe fuera de la
mente; basado en hechos comprobables |
(filosofia) esiste al di fuori
della mente, sulla base di fatti dimostrabili |
Ex hoc probari possit
(philosophy) extra animam |
(Philosophie) existiert
außerhalb des Geistes, basierend auf nachweisbaren Tatsachen |
(φιλοσοφία)
υπάρχει έξω
από το μυαλό, με
βάση αποδεδειγμένα
γεγονότα |
(filosofía) ypárchei éxo apó to
myaló, me vási apodedeigména gegonóta |
(filozofia) istnieje poza
umysłem; w oparciu o fakty, które można udowodnić |
(filozofie) existuje mimo mysl,
na základě prokazatelných skutečností |
(filosofija) egzistuoja už
proto ribų, remiantis įrodytais faktais |
(філософія)
існує поза
розумом,
заснований на
доказових
фактах |
(filosofiya) isnuye poza
rozumom, zasnovanyy na dokazovykh faktakh |
(философия)
существует
вне ума,
основанная на
доказуемых
фактах |
(filosofiya) sushchestvuyet vne
uma, osnovannaya na dokazuyemykh faktakh |
(哲学)存在于心灵之外;
基于可以证明的事实 |
(philosophie) existe en dehors
de l'esprit, sur la base de faits prouvables |
(哲学)心の外に存在する;証明可能な事実に基づいて |
( 哲学 ) 心 の 外 に 存在 する ; 証明 可能な 事実 に 基づいて |
( てつがく ) こころ の そと に そんざい する ; しょうめい かのうな じじつ に もとずいて |
( tetsugaku ) kokoro no soto ni sonzai suru ; shōmei kanōna jijitsu ni motozuite |
|
25 |
objective
reality |
objective reality |
客观现实 |
kèguān xiànshí |
Objective reality |
Réalité objective |
Realidade objetiva |
Realidad objetiva |
Realtà oggettiva |
re objective |
Objektive Realität |
Αντικειμενική
πραγματικότητα |
Antikeimenikí pragmatikótita |
Rzeczywistość
obiektywna |
Objektivní realita |
Objektyvi tikrovė |
Об'єктивна
реальність |
Ob'yektyvna
realʹnistʹ |
Объективная
реальность |
Ob"yektivnaya real'nost' |
objective
reality |
Réalité objective |
客観的現実 |
客観 的 現実 |
きゃっかん てき げんじつ |
kyakkan teki genjitsu |
|
26 |
客观现实 |
kèguān xiànshí |
客观现实 |
kèguān xiànshí |
Objective reality |
Réalité objective |
Realidade objetiva |
Realidad objetiva |
Realtà oggettiva |
objectivity |
Objektive Realität |
Αντικειμενική
πραγματικότητα |
Antikeimenikí pragmatikótita |
Rzeczywistość
obiektywna |
Objektivní realita |
Objektyvi tikrovė |
Об'єктивна
реальність |
Ob'yektyvna
realʹnistʹ |
Объективная
реальность |
Ob"yektivnaya real'nost' |
客观现实 |
Réalité objective |
客観的現実 |
客観 的 現実 |
きゃっかん てき げんじつ |
kyakkan teki genjitsu |
|
27 |
opposé |
opposé |
反对 |
fǎnduì |
Opposé |
Opposé |
Oposição |
Opuesto |
opposé |
oppone |
Opposé |
Αντίθετα |
Antítheta |
Opposé |
Opozice |
Priešais |
Опозиція |
Opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
opposé |
Opposé |
反対 |
反対 |
はんたい |
hantai |
|
28 |
subjective |
subjective |
主观 |
zhǔguān |
Subjective |
Subjectif |
Subjetivo |
Subjetivo |
soggettivo |
rebus |
Subjektiv |
Υποκειμενικό |
Ypokeimenikó |
Subiektywne |
Subjektivní |
Subjektyvus |
Суб’єктивний |
Subʺyektyvnyy |
субъективный |
sub"yektivnyy |
subjective |
Subjectif |
主観的 |
主観 的 |
しゅかん てき |
shukan teki |
|
29 |
(grammar) the objective case is the one
which is used for the object of a sentence |
(grammar) the objective case is the one
which is used for the object of a sentence |
(语法)客观案例是用于句子宾语的案例 |
(yǔfǎ) kèguān ànlì shì yòng
yú jùzi bīnyǔ de ànlì |
(grammar) the objective
case is the one which is used for the object of a sentence |
(grammaire) le cas
objectif est celui qui est utilisé pour l'objet d'une phrase |
(gramática) o caso
objetivo é aquele usado para o objeto de uma frase |
(gramática) el caso
objetivo es el que se usa para el objeto de una oración |
(grammatica) il caso
oggettivo è quello usato per l'oggetto di una frase |
(Latin) Unum est
objective, quae causa est propter illud assignatur obiectum alicuius
damnationem |
(Grammatik) Der objektive
Fall ist derjenige, der für den Gegenstand eines Satzes verwendet wird |
(γραμματική)
η
αντικειμενική
περίπτωση
είναι αυτή που
χρησιμοποιείται
για το
αντικείμενο
μιας φράσης |
(grammatikí) i antikeimenikí períptosi eínai
aftí pou chrisimopoieítai gia to antikeímeno mias frásis |
(gramatyka) przypadek
obiektywny to taki, który jest używany dla przedmiotu zdania |
(gramatika) objektivním
případem je ten, který se používá pro předmět věty |
(gramatika) objektyvusis
atvejis yra tas, kuris naudojamas sakinio objektui |
(граматика)
об'єктивний
відмінок - це
той, який
використовується
для
предмета
речення |
(hramatyka) ob'yektyvnyy vidminok - tse toy,
yakyy vykorystovuyetʹsya dlya predmeta rechennya |
(грамматика)
объективный
случай - это
тот, который
используется
для объекта
предложения |
(grammatika) ob"yektivnyy sluchay - eto
tot, kotoryy ispol'zuyetsya dlya ob"yekta predlozheniya |
(grammar) the objective case is the one
which is used for the object of a sentence |
(grammaire) le cas
objectif est celui qui est utilisé pour l'objet d'une phrase |
(文法)目的の場合は、文の目的に使用されるものです |
( 文法 ) 目的 の 場合 は 、 文 の 目的 に 使用 される ものです |
( ぶんぽう ) もくてき の ばあい わ 、 ぶん の もくてき に しよう される ものです |
( bunpō ) mokuteki no bāi wa , bun no mokuteki ni shiyō sareru monodesu |
|
30 |
宾格的 |
bīn gé de |
宾格的 |
bīn gé de |
Binge |
Binge |
Binge |
Atracones |
l'accusativo |
accusativus |
Binge |
Binge |
Binge |
Binge |
Binge |
Binge |
Випивка |
Vypyvka |
винительный |
vinitel'nyy |
宾格的 |
Binge |
ビンジ |
ビンジ |
びんじ |
binji |
|
31 |
objectively |
objectively |
客观地 |
kèguān de |
Objectively |
Objectivement |
Objetivamente |
Objetivamente |
oggettivamente |
ad effectum |
Objektiv |
Αντικειμενικά |
Antikeimeniká |
Obiektywnie |
Objektivně |
Objektyviai |
Об’єктивно |
Obʺyektyvno |
объективно |
ob"yektivno |
objectively |
Objectivement |
客観的に |
客観 的 に |
きゃっかん てき に |
kyakkan teki ni |
|
32 |
Looked at objectively,
the situation is not too bad. |
Looked at objectively, the situation is not
too bad. |
客观地看,情况还不错。 |
kèguān de kàn, qíngkuàng hái bùcuò. |
Looked at objectively,
the situation is not too bad. |
Considéré objectivement,
la situation n'est pas trop mauvaise. |
Olhada objetivamente, a
situação não é tão ruim. |
Visto objetivamente, la
situación no es tan mala. |
Considerata
obiettivamente, la situazione non è poi così grave. |
Vidit revera res est
nimis. |
Objektiv betrachtet ist
die Situation nicht allzu schlecht. |
Εξετάστηκε
αντικειμενικά,
η κατάσταση
δεν είναι πολύ
κακή. |
Exetástike antikeimeniká, i katástasi den
eínai polý kakí. |
Patrząc obiektywnie,
sytuacja nie jest taka zła. |
Při pohledu na
objektivně není situace příliš špatná. |
Objektyviai žiūrint,
situacija nėra labai bloga. |
Поглянувши
об’єктивно,
ситуація не
надто погана. |
Pohlyanuvshy obʺyektyvno, sytuatsiya ne
nadto pohana. |
Если
смотреть
объективно,
ситуация не
так уж и
плоха. |
Yesli smotret' ob"yektivno, situatsiya
ne tak uzh i plokha. |
Looked at objectively,
the situation is not too bad. |
Considéré objectivement,
la situation n'est pas trop mauvaise. |
客観的に見て、状況はそれほど悪くはありません。 |
客観 的 に 見て 、 状況 は それほど 悪く は ありません 。 |
きゃっかん てき に みて 、 じょうきょう わ それほど わるく わ ありません 。 |
kyakkan teki ni mite , jōkyō wa sorehodo waruku wa arimasen . |
|
33 |
客观地看,局面并不算太糟 |
Kèguān de kàn, júmiàn bìng
bù suàn tài zāo |
客观地看,局面并不算太糟 |
Kèguān de kàn, júmiàn bìng
bù suàn tài zāo |
Objectively, the situation is
not too bad. |
Objectivement, la situation
n'est pas trop mauvaise. |
Objetivamente, a situação não é
tão ruim. |
Objetivamente, la situación no
es tan mala. |
Oggettivamente, la situazione
non è poi così grave. |
Obiective, situ non ita mali
sunt |
Objektiv ist die Situation
nicht allzu schlecht. |
Αντικειμενικά,
η κατάσταση
δεν είναι πολύ
κακή. |
Antikeimeniká, i katástasi den
eínai polý kakí. |
Obiektywnie sytuacja nie jest
taka zła. |
Objektivně není situace
tak špatná. |
Objektyviai vertinant,
situacija nėra labai bloga. |
Об'єктивно
ситуація не
надто
погана. |
Ob'yektyvno sytuatsiya ne nadto
pohana. |
Объективно
ситуация не
так уж и
плоха. |
Ob"yektivno situatsiya ne
tak uzh i plokha. |
客观地看,局面并不算太糟 |
Objectivement, la situation
n'est pas trop mauvaise. |
客観的には、状況はそれほど悪くはありません。 |
客観 的 に は 、 状況 は それほど 悪く は ありません 。 |
きゃっかん てき に わ 、 じょうきょう わ それほど わるく わ ありません 。 |
kyakkan teki ni wa , jōkyō wa sorehodo waruku wa arimasen . |
|
34 |
客观地看,情况还不错 |
kèguān de kàn, qíngkuàng
hái bùcuò |
客观地看,情况还不错 |
kèguān de kàn, qíngkuàng
hái bùcuò |
Objectively, the situation is
not bad. |
Objectivement, la situation
n'est pas mauvaise. |
Objetivamente, a situação não é
ruim. |
Objetivamente, la situación no
es mala. |
Oggettivamente, la situazione
non è male. |
Obiective loqui, in statu non
malus |
Objektiv ist die Situation
nicht schlecht. |
Αντικειμενικά,
η κατάσταση
δεν είναι κακή. |
Antikeimeniká, i katástasi den
eínai kakí. |
Obiektywnie sytuacja nie jest
zła. |
Objektivně není situace
špatná. |
Objektyviai vertinant,
situacija nėra bloga. |
Об'єктивно
ситуація
непогана. |
Ob'yektyvno sytuatsiya
nepohana. |
Объективно
ситуация не
плохая. |
Ob"yektivno situatsiya ne
plokhaya. |
客观地看,情况还不错 |
Objectivement, la situation
n'est pas mauvaise. |
客観的には、状況は悪くありません。 |
客観 的 に は 、 状況 は 悪く ありません 。 |
きゃっかん てき に わ 、 じょうきょう わ わるく ありません 。 |
kyakkan teki ni wa , jōkyō wa waruku arimasen . |
|
35 |
Can these
effects be objectively measured? |
Can these effects be
objectively measured? |
可以客观地衡量这些影响吗? |
kěyǐ kèguān de
héngliáng zhèxiē yǐngxiǎng ma? |
Can these effects be
objectively measured? |
Ces effets peuvent-ils être
mesurés objectivement? |
Esses efeitos podem ser medidos
objetivamente? |
¿Pueden estos efectos medirse
objetivamente? |
Questi effetti possono essere
misurati obiettivamente? |
Hos esse effectus ad effectum
metiri potest? |
Können diese Effekte objektiv
gemessen werden? |
Μπορούν
αυτά τα
αποτελέσματα
να μετρηθούν
αντικειμενικά; |
Boroún aftá ta apotelésmata na
metrithoún antikeimeniká? |
Czy te efekty można
obiektywnie zmierzyć? |
Lze tyto účinky
objektivně měřit? |
Ar galima šį poveikį
objektyviai išmatuoti? |
Чи
можна
об'єктивно
виміряти ці
ефекти? |
Chy mozhna ob'yektyvno
vymiryaty tsi efekty? |
Можно
ли
объективно
измерить
эти эффекты? |
Mozhno li ob"yektivno
izmerit' eti effekty? |
Can these
effects be objectively measured? |
Ces effets peuvent-ils être
mesurés objectivement? |
これらの効果は客観的に測定できますか? |
これら の 効果 は 客観 的 に 測定 できます か ? |
これら の こうか わ きゃっかん てき に そくてい できます か ? |
korera no kōka wa kyakkan teki ni sokutei dekimasu ka ? |
|
36 |
这些结桌能客观地衡量吗? |
Zhèxiē jié zhuō néng
kèguān de héngliáng ma? |
这些结桌能客观地基准吗? |
Zhèxiē jié zhuō néng
kèguān dì jīzhǔn ma? |
Can these tables be measured
objectively? |
Ces tableaux peuvent-ils être
mesurés objectivement? |
Essas tabelas podem ser medidas
objetivamente? |
¿Se pueden medir estas tablas
objetivamente? |
Queste tabelle possono essere
misurate in modo obiettivo? |
Hi loci tables can metiretur
effectum est? |
Können diese Tabellen objektiv
gemessen werden? |
Μπορούν
οι πίνακες να
μετρηθούν
αντικειμενικά; |
Boroún oi pínakes na metrithoún
antikeimeniká? |
Czy tabele te można
mierzyć obiektywnie? |
Lze tyto tabulky
objektivně měřit? |
Ar šias lenteles galima
išmatuoti objektyviai? |
Чи
можна
вимірювати
ці таблиці
об'єктивно? |
Chy mozhna vymiryuvaty tsi
tablytsi ob'yektyvno? |
Можно
ли измерить
эти таблицы
объективно? |
Mozhno li izmerit' eti tablitsy
ob"yektivno? |
这些结桌能客观地衡量吗? |
Ces tableaux peuvent-ils être
mesurés objectivement? |
これらの表は客観的に測定できますか? |
これら の 表 は 客観 的 に 測定 できます か ? |
これら の ひょう わ きゃっかん てき に そくてい できます か ? |
korera no hyō wa kyakkan teki ni sokutei dekimasu ka ? |
|
37 |
objectivity |
Objectivity |
客观性 |
Kèguān xìng |
Objectivity |
Objectivité |
Objetividade |
Objetividad |
obiettività |
objectivity |
Objektivität |
Αντικειμενικότητα |
Antikeimenikótita |
Obiektywizm |
Objektivita |
Objektyvumas |
Об'єктивність |
Ob'yektyvnistʹ |
объективность |
ob"yektivnost' |
objectivity |
Objectivité |
客観性 |
客観性 |
きゃっかんせい |
kyakkansei |
|
38 |
There was a lack of
objectivity in the way the candidates were
judged. |
There was a lack of objectivity in the way
the candidates were judged. |
候选人的评判缺乏客观性。 |
hòuxuǎn rén de píngpàn quēfá
kèguān xìng. |
There was a lack of
objectivity in the way the candidate was judged. |
Il y avait un manque
d'objectivité dans la manière dont le candidat était jugé. |
Havia uma falta de
objetividade na maneira como o candidato era julgado. |
Había una falta de
objetividad en la forma en que se juzgaba al candidato. |
Mancava obiettività nel
modo in cui il candidato veniva giudicato. |
Fuit indigentiam
objectivity in via candidati essent iudicatus est. |
Es mangelte an
Objektivität in der Art und Weise, wie der Kandidat beurteilt wurde. |
Υπήρξε
έλλειψη
αντικειμενικότητας
στον τρόπο με
τον οποίο
κρίθηκε ο
υποψήφιος. |
Ypírxe élleipsi antikeimenikótitas ston
trópo me ton opoío kríthike o ypopsífios. |
W ocenie kandydata
brakowało obiektywizmu. |
Způsob, jakým byl
kandidát posuzován, nebyl objektivní. |
Vertinant kandidatą
trūko objektyvumo. |
Не
було
об'єктивності
в оцінці
кандидата. |
Ne bulo ob'yektyvnosti v otsintsi kandydata. |
В
способе
оценки
кандидата
отсутствовала
объективность. |
V sposobe otsenki kandidata otsutstvovala
ob"yektivnost'. |
There was a lack of
objectivity in the way the candidates were
judged. |
Il y avait un manque
d'objectivité dans la manière dont le candidat était jugé. |
候補者の審査方法には客観性が欠けていました。 |
候補者 の 審査 方法 に は 客観性 が 欠けていました 。 |
こうほしゃ の しんさ ほうほう に わ きゃっかんせい が かけていました 。 |
kōhosha no shinsa hōhō ni wa kyakkansei ga kaketeimashita . |
|
39 |
对候选人的评定缺乏客观性 |
Duì hòuxuǎn rén de
píngdìng quēfá kèguān xìng |
对候选人的评估缺乏客观性 |
Duì hòuxuǎn rén de
pínggū quēfá kèguān xìng |
Lack of objectivity in the
assessment of candidates |
Manque d'objectivité dans
l'évaluation des candidats |
Falta de objetividade na
avaliação dos candidatos |
Falta de objetividad en la
evaluación de los candidatos. |
Mancanza di obiettività nella
valutazione dei candidati |
Ex parte volentis candidatus
est scriptor indigentiam objectivity |
Mangelnde Objektivität bei der
Beurteilung von Kandidaten |
Έλλειψη
αντικειμενικότητας
στην
αξιολόγηση των
υποψηφίων |
Élleipsi antikeimenikótitas
stin axiológisi ton ypopsifíon |
Brak obiektywizmu w ocenie
kandydatów |
Nedostatek objektivity při
hodnocení uchazečů |
Nepakankamas objektyvumas
vertinant kandidatus |
Відсутність
об'єктивності
в оцінці
кандидатів |
Vidsutnistʹ ob'yektyvnosti
v otsintsi kandydativ |
Отсутствие
объективности
в оценке
кандидатов |
Otsutstviye ob"yektivnosti
v otsenke kandidatov |
对候选人的评定缺乏客观性 |
Manque d'objectivité dans
l'évaluation des candidats |
候補者の評価における客観性の欠如 |
候補者 の 評価 における 客観性 の 欠如 |
こうほしゃ の ひょうか における きゃっかんせい の けつじょ |
kōhosha no hyōka niokeru kyakkansei no ketsujo |
|
40 |
候选人的评判缺乏客观性 |
hòuxuǎn rén de píngpàn
quēfá kèguān xìng |
候选人的评判缺乏客观性 |
hòuxuǎn rén de píngpàn
quēfá kèguān xìng |
Candidate's judgment lacks
objectivity |
Le jugement du candidat manque
d'objectivité |
O julgamento do candidato
carece de objetividade |
El juicio del candidato carece
de objetividad |
Il giudizio del candidato manca
di obiettività |
Habitationum paucitas hominum
ubique per iudicem candidati objectivity |
Dem Urteil des Bewerbers
mangelt es an Objektivität |
Η
κρίση του
υποψηφίου
στερείται
αντικειμενικότητας |
I krísi tou ypopsifíou
stereítai antikeimenikótitas |
Wyrok kandydata nie jest
obiektywny |
Kandidátův rozsudek
postrádá objektivitu |
Kandidato vertinimui
trūksta objektyvumo |
У
судження
кандидата
немає
об'єктивності |
U sudzhennya kandydata nemaye
ob'yektyvnosti |
Суждению
кандидата
не хватает
объективности |
Suzhdeniyu kandidata ne
khvatayet ob"yektivnosti |
候选人的评判缺乏客观性 |
Le jugement du candidat manque
d'objectivité |
候補者の判断には客観性がない |
候補者 の 判断 に は 客観性 が ない |
こうほしゃ の はんだん に わ きゃっかんせい が ない |
kōhosha no handan ni wa kyakkansei ga nai |
|
41 |
scientific
objectivity |
scientific objectivity |
科学客观性 |
kēxué kèguān xìng |
Scientific objectivity |
Objectivité scientifique |
Objetividade científica |
Objetividad científica |
Obiettività scientifica |
scientific objectivity |
Wissenschaftliche Objektivität |
Επιστημονική
αντικειμενικότητα |
Epistimonikí antikeimenikótita |
Obiektywizm naukowy |
Vědecká objektivita |
Mokslinis objektyvumas |
Наукова
об'єктивність |
Naukova ob'yektyvnistʹ |
Научная
объективность |
Nauchnaya ob"yektivnost' |
scientific
objectivity |
Objectivité scientifique |
科学的客観性 |
科学 的 客観性 |
かがく てき きゃっかんせい |
kagaku teki kyakkansei |
|
42 |
科学客观性 |
kēxué kèguān xìng |
科学客观性 |
kēxué kèguān xìng |
Scientific objectivity |
Objectivité scientifique |
Objetividade científica |
Objetividad científica |
Obiettività scientifica |
scientific objectivity |
Wissenschaftliche Objektivität |
Επιστημονική
αντικειμενικότητα |
Epistimonikí antikeimenikótita |
Obiektywizm naukowy |
Vědecká objektivita |
Mokslinis objektyvumas |
Наукова
об'єктивність |
Naukova ob'yektyvnistʹ |
Научная
объективность |
Nauchnaya ob"yektivnost' |
科学客观性 |
Objectivité scientifique |
科学的客観性 |
科学 的 客観性 |
かがく てき きゃっかんせい |
kagaku teki kyakkansei |
|
43 |
科学的客观性 |
kēxué de kèguān xìng |
科学的客观性 |
kēxué de kèguān xìng |
Scientific objectivity |
Objectivité scientifique |
Objetividade científica |
Objetividad científica |
Obiettività scientifica |
scientific objectivity |
Wissenschaftliche Objektivität |
Επιστημονική
αντικειμενικότητα |
Epistimonikí antikeimenikótita |
Obiektywizm naukowy |
Vědecká objektivita |
Mokslinis objektyvumas |
Наукова
об'єктивність |
Naukova ob'yektyvnistʹ |
Научная
объективность |
Nauchnaya ob"yektivnost' |
科学的客观性 |
Objectivité scientifique |
科学的客観性 |
科学 的 客観性 |
かがく てき きゃっかんせい |
kagaku teki kyakkansei |
|
44 |
opposé |
opposé |
反对 |
fǎnduì |
Opposé |
Opposé |
Oposição |
Opuesto |
opposé |
oppone |
Opposé |
Αντίθετα |
Antítheta |
Opposé |
Opozice |
Priešais |
Опозиція |
Opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
opposé |
Opposé |
反対 |
反対 |
はんたい |
hantai |
|
45 |
subjectivity |
subjectivity |
主观性 |
zhǔguān xìng |
Subjectivity |
La subjectivité |
Subjetividade |
Subjetividad |
soggettività |
uti subiectum intenta |
Subjektivität |
Υποκειμενικότητα |
Ypokeimenikótita |
Subiektywność |
Subjektivita |
Subjektyvumas |
Суб’єктивність |
Subʺyektyvnistʹ |
субъективность |
sub"yektivnost' |
subjectivity |
La subjectivité |
主観性 |
主観性 |
しゅかんせい |
shukansei |
|
46 |
object
language |
object language |
对象语言 |
duìxiàng yǔyán |
Object language |
Langage objet |
Linguagem do objeto |
Lenguaje de objetos |
Linguaggio degli oggetti |
lingua object |
Objektsprache |
Γλώσσα
αντικειμένων |
Glóssa antikeiménon |
Język obiektów |
Objektový jazyk |
Objekto kalba |
Мова
об’єкта |
Mova obʺyekta |
Язык
объекта |
YAzyk ob"yekta |
object
language |
Langage objet |
オブジェクト言語 |
オブジェクト 言語 |
オブジェクト げんご |
obujekuto gengo |
|
47 |
(linguistics 语肓) |
(linguistics yǔ
huāng) |
(语言学肓) |
(yǔyán xué huāng) |
(linguistics) |
(linguistique) |
(linguística) |
(lingüística) |
(Lingua ciechi Linguistica) |
(Caecum linguae Edition) |
(Sprachwissenschaft) |
(Γλωσσολογία) |
(Glossología) |
(językoznawstwo) |
(lingvistika) |
(kalbotyra) |
(лінгвістика) |
(linhvistyka) |
(Слепой
язык
языкознание) |
(Slepoy yazyk yazykoznaniye) |
(linguistics 语肓) |
(linguistique) |
(言語学) |
( 言語学 ) |
( げんごがく ) |
( gengogaku ) |
|
48 |
target
language |
target language |
目标语言 |
mùbiāo yǔyán |
Target language |
Langue cible |
Idioma alvo |
Idioma de destino |
Lingua di destinazione |
scopum lingua |
Zielsprache |
Γλώσσα
στόχευσης |
Glóssa stóchefsis |
Język docelowy |
Cílový jazyk |
Tikslinė kalba |
Мова
цілі |
Mova tsili |
Целевой
язык |
Tselevoy yazyk |
target
language |
Langue cible |
対象言語 |
対象 言語 |
たいしょう げんご |
taishō gengo |
|
49 |
(computing 计)object code |
(computing jì)object code |
(计算计)目标代码 |
(jìsuàn jì) mùbiāo dàimǎ |
(computing meter) object
code |
(compteur informatique)
code objet |
código do objeto (medidor
de computação) |
(medidor informático)
código objeto |
(metro di calcolo) codice
oggetto |
(Meter Miscellaneous)
codice object |
Objektcode (Rechenzähler) |
(μετρητής
υπολογιστών) |
(metritís ypologistón) |
(licznik obliczeniowy)
kod obiektu |
(výpočetní metr) kód
objektu |
(skaičiavimo
matuoklis) objekto kodas |
(обчислювальний
лічильник)
код об'єкта |
(obchyslyuvalʹnyy lichylʹnyk) kod
ob'yekta |
(вычислительный
счетчик)
объектный
код |
(vychislitel'nyy schetchik) ob"yektnyy
kod |
(computing 计)object code |
(compteur informatique)
code objet |
(計算メーター)オブジェクトコード |
( 計算 メーター ) オブジェクト コード |
( けいさん メーター ) オブジェクト コード |
( keisan mētā ) obujekuto kōdo |
|
50 |
object
lesson |
object lesson |
对象课 |
duìxiàng kè |
Object lesson |
Leçon d'objet |
Lição de objeto |
Lección de objeto |
Lezione di oggetti |
exemplum |
Objektstunde |
Μάθημα
αντικειμένων |
Máthima antikeiménon |
Lekcja obiektowa |
Lekce předmětu |
Objekto pamoka |
Об’єктний
урок |
Obʺyektnyy urok |
Предметный
урок |
Predmetnyy urok |
object
lesson |
Leçon d'objet |
オブジェクトレッスン |
オブジェクト レッスン |
オブジェクト レッスン |
obujekuto ressun |
|
51 |
a practical
example of what you should or should not do in a particular situation |
a practical example of what you
should or should not do in a particular situation |
关于在特定情况下应该或不应该做什么的实际例子 |
guānyú zài tèdìng
qíngkuàng xià yīnggāi huò bù yìng gāi zuò shénme de shíjì lìzi |
a practical example of what you
should or should not do in a particular situation |
un exemple pratique de ce que
vous devriez ou ne devriez pas faire dans une situation particulière |
um exemplo prático do que você
deve ou não fazer em uma situação específica |
Un ejemplo práctico de lo que
debe o no debe hacer en una situación particular |
un esempio pratico di cosa
dovresti o non dovresti fare in una situazione particolare |
aut ne quid operis exemplum in
casu |
Ein praktisches Beispiel dafür,
was Sie in einer bestimmten Situation tun oder nicht tun sollten |
ένα
πρακτικό
παράδειγμα
αυτού που
πρέπει ή δεν πρέπει
να κάνετε σε
μια
συγκεκριμένη
κατάσταση |
éna praktikó parádeigma aftoú
pou prépei í den prépei na kánete se mia synkekriméni katástasi |
praktyczny przykład tego,
co powinieneś robić lub czego nie powinieneś robić w
konkretnej sytuacji |
praktický příklad toho, co
byste měli nebo neměli dělat v konkrétní situaci |
praktinis pavyzdys, ką
turėtumėte ar neturėtumėte daryti konkrečioje
situacijoje |
практичний
приклад
того, що слід
чи не слід робити
у певній
ситуації |
praktychnyy pryklad toho, shcho
slid chy ne slid robyty u pevniy sytuatsiyi |
практический
пример того,
что вы
должны или
не должны
делать в
конкретной
ситуации |
prakticheskiy primer togo, chto
vy dolzhny ili ne dolzhny delat' v konkretnoy situatsii |
a practical
example of what you should or should not do in a particular situation |
un exemple pratique de ce que
vous devriez ou ne devriez pas faire dans une situation particulière |
特定の状況ですべきことまたはすべきでないことの実際的な例 |
特定 の 状況ですべき こと または すべきでない こと の 実際 的な 例 |
とくてい の じょうきょうですべき こと または すべきでない こと の じっさい てきな れい |
tokutei no jōkyōdesubeki koto mataha subekidenai koto no jissai tekina rei |
|
52 |
借鉴;经验教训 |
jièjiàn; jīngyàn jiàoxùn |
一流;经验教训 |
yīliú; jīngyàn
jiàoxùn |
Lessons learned |
Leçons apprises |
Lições aprendidas |
Lecciones aprendidas |
Lezioni apprese |
Disce, lessons |
Lektionen gelernt |
Διδάγματα |
Didágmata |
Wyciągnięte wnioski |
Poučení |
Išmoktos pamokos |
Навчені
уроки |
Navcheni uroky |
Извлеченные
уроки |
Izvlechennyye uroki |
借鉴;经验教训 |
Leçons apprises |
学んだ教訓 |
学んだ 教訓 |
まなんだ きょうくん |
mananda kyōkun |
|
53 |
objector 〜(to sth) a person
who objects to sth |
objector 〜(to sth) a
person who objects to sth |
反对(反对)某人反对某人 |
fǎnduì (fǎnduì)
mǒu rén fǎnduì mǒu rén |
Objector ~(to sth) a person who
objects to sth |
Objecteur ~ (à qn) une personne
qui objecte à qn |
Objetor ~ (para sth) uma pessoa
que se opõe a sth |
Objetor ~ (a algo) una persona
que se opone a algo |
Objector ~ (to sth) una persona
che si oppone a sth |
apertissime cognosci ~ (ut
Ynskt mál) Ad hominem spernit Ynskt mál: |
Einspruch gegen etw. Erheben |
Objector ~ (σε sth)
ένα πρόσωπο
που
αντιτίθεται
σε sth |
Objector ~ (se sth) éna prósopo
pou antitíthetai se sth |
Sprzeciw wobec (czegoś)
osoby, która sprzeciwia się czemuś |
Objector ~ (to sth) osoba,
která proti tomu sth |
Objektorius ~ (to sth) asmuo,
prieštaraujantis sth |
Об’єкт
~ (to sth) людина, яка
заперечує
проти чого-небудь |
Obʺyekt ~ (to sth)
lyudyna, yaka zaperechuye proty choho-nebudʹ |
Возражающий
~ (кому-то)
человеку,
который возражает
против
чего-либо |
Vozrazhayushchiy ~ (komu-to)
cheloveku, kotoryy vozrazhayet protiv chego-libo |
objector 〜(to sth) a person who objects to
sth |
Objecteur ~ (à qn) une personne
qui objecte à qn |
Objector〜(sthに)sthに反対する人 |
Objector 〜 ( sth に ) sth に 反対 する 人 |
おbjえcとr 〜 ( sth に ) sth に はんたい する ひと |
Objector 〜 ( sth ni ) sth ni hantai suru hito |
|
54 |
反对者 |
fǎnduì zhě |
反对者 |
fǎnduì zhě |
Opponent |
Adversaire |
Adversário |
Oponente |
avversario |
adversarii |
Gegner |
Αντίπαλος |
Antípalos |
Przeciwnik |
Oponent |
Oponentas |
Опонент |
Oponent |
противник |
protivnik |
反对者 |
Adversaire |
相手 |
相手 |
あいて |
aite |
|
55 |
There were no
objectors to the plan. |
There were no objectors to the
plan. |
没有反对该计划的人。 |
méiyǒu fǎnduì
gāi jìhuà de rén. |
There were no objectors to the
plan. |
Il n'y avait pas d'objecteurs
au plan. |
Não houve objetores ao plano. |
No hubo objetores al plan. |
Non c'erano obiettori al piano. |
Nihil volunt esse consilium. |
Es gab keine Einwände gegen den
Plan. |
Δεν
υπήρχαν
αντιρρήσεις
στο σχέδιο. |
Den ypírchan antirríseis sto
schédio. |
Nie było żadnych
sprzeciwów wobec planu. |
K plánu nebyly žádné námitky. |
Planui neprieštaravo. |
Не
було
заперечень
проти плану. |
Ne bulo zaperechenʹ proty
planu. |
Не
было
никаких
возражений
против
плана. |
Ne bylo nikakikh vozrazheniy
protiv plana. |
There were no
objectors to the plan. |
Il n'y avait pas d'objecteurs
au plan. |
計画に反対者はいませんでした。 |
計画 に 反対者 は いませんでした 。 |
けいかく に はんたいしゃ わ いませんでした 。 |
keikaku ni hantaisha wa imasendeshita . |
|
56 |
没有人反对这个计划 |
Méiyǒu rén fǎnduì
zhège jìhuà |
没有人反对这个计划 |
Méiyǒu rén fǎnduì
zhège jìhuà |
No one is against this plan |
Personne n'est contre ce plan |
Ninguém é contra esse plano |
Nadie está en contra de este
plan. |
Nessuno è contrario a questo
piano |
Nemo opponitur consilium |
Niemand ist gegen diesen Plan |
Κανείς
δεν είναι
ενάντια σε
αυτό το σχέδιο |
Kaneís den eínai enántia se
aftó to schédio |
Nikt nie jest przeciwny temu
planowi |
Nikdo není proti tomuto plánu |
Niekas neprieštarauja šiam
planui |
Ніхто
не проти
цього плану |
Nikhto ne proty tsʹoho
planu |
Никто
не против
этого плана |
Nikto ne protiv etogo plana |
没有人反对这个计划 |
Personne n'est contre ce plan |
誰もこの計画に反対していません |
誰 も この 計画 に 反対 していません |
だれ も この けいかく に はんたい していません |
dare mo kono keikaku ni hantai shiteimasen |
|
57 |
see also |
see also |
也可以看看 |
yě kěyǐ kàn kàn |
See also |
Voir aussi |
Veja também |
Ver también |
Vedi anche |
vide etiam |
Siehe auch |
Δείτε
επίσης |
Deíte epísis |
Zobacz także |
Viz také |
Taip pat žiūrėkite |
Дивіться
також |
Dyvitʹsya takozh |
Смотрите
также |
Smotrite takzhe |
see also |
Voir aussi |
こちらもご覧ください |
こちら も ご覧 ください |
こちら も ごらん ください |
kochira mo goran kudasai |
|
58 |
conscientious
objector |
conscientious objector |
出于良心拒服兵役者 |
chū yú liángxīn jù fú
bīngyì zhě |
Conscientious objector |
Objecteur de conscience |
Objetivo de consciência |
Objetor de conciencia |
Obiettore di coscienza |
apertissime cognosci
conscientious |
Kriegsdienstverweigerer |
Αντιρρησία
συνείδησης |
Antirrisía syneídisis |
Sumienny sprzeciw |
Svědomitý odpůrce |
Sąžiningas kaltintojas |
Добросовісний
заперечення |
Dobrosovisnyy zaperechennya |
Добросовестный
возражающий |
Dobrosovestnyy vozrazhayushchiy |
conscientious
objector |
Objecteur de conscience |
良心的な反対者 |
良心 的な 反対者 |
りょうしん てきな はんたいしゃ |
ryōshin tekina hantaisha |
|
59 |
object
program |
object program |
目标程式 |
mùbiāo chéngshì |
Object program |
Programme objet |
Programa objeto |
Programa de objetos |
Programma oggetto |
object progressio |
Objektprogramm |
Πρόγραμμα
αντικειμένων |
Prógramma antikeiménon |
Program obiektowy |
Objektový program |
Objekto programa |
Об'єктна
програма |
Ob'yektna prohrama |
Объектная
программа |
Ob"yektnaya programma |
object
program |
Programme objet |
オブジェクトプログラム |
オブジェクト プログラム |
オブジェクト プログラム |
obujekuto puroguramu |
|
60 |
(computing
计)a program into which another program is translated by a
compiler or an assembler |
(computing jì)a program into
which another program is translated by a compiler or an assembler |
(计算计)由编译器或汇编器将另一个程序翻译成的程序 |
(jìsuàn jì) yóu biānyì qì
huò huìbiān qì jiāng lìng yīgè chéngxù fānyì chéng de
chéngxù |
(computing) a program into
which another program is translated by a compiler or an assembler |
(informatique) un programme
dans lequel un autre programme est traduit par un compilateur ou un
assembleur |
(computação) um programa no
qual outro programa é traduzido por um compilador ou montador |
(informática) un programa en el
que otro programa es traducido por un compilador o un ensamblador |
(informatica) un programma in
cui un altro programma viene tradotto da un compilatore o un assemblatore |
(Miscellaneous meter) a
progressio est, in quo alterum programma translata est aut per compiler TRDOS |
(Computing) Ein Programm, in
das ein anderes Programm von einem Compiler oder Assembler übersetzt wird |
(computing) ένα
πρόγραμμα στο
οποίο ένα άλλο
πρόγραμμα μεταφράζεται
από έναν
μεταγλωττιστή
ή έναν assembler |
(computing) éna prógramma sto
opoío éna állo prógramma metafrázetai apó énan metaglottistí í énan assembler |
(obliczanie) program, na który
inny program jest tłumaczony przez kompilator lub asembler |
(výpočetní program)
program, do kterého je překladač nebo assembler přeložen jiný
program |
(skaičiavimas) programa,
į kurią kompiliatorius ar surinkėjas išverčia kitą
programą |
(обчислення)
програма, в
яку інша
програма перекладається
компілятором
або асемблером |
(obchyslennya) prohrama, v yaku
insha prohrama perekladayetʹsya kompilyatorom abo asemblerom |
(вычисление)
программа, в
которую
другая программа
переводится
компилятором
или ассемблером |
(vychisleniye) programma, v
kotoruyu drugaya programma perevoditsya kompilyatorom ili assemblerom |
(computing 计)a program into
which another program is translated by a compiler or an assembler |
(informatique) un programme
dans lequel un autre programme est traduit par un compilateur ou un
assembleur |
(計算)コンパイラーまたはアセンブラーによって別のプログラムが変換されるプログラム |
( 計算 ) コンパイラー または アセンブラー によって 別 の プログラム が 変換 される プログラム |
( けいさん ) こんぱいらあ または あせんぶらあ によって べつ の プログラム が へんかん される プログラム |
( keisan ) konpairā mataha asenburā niyotte betsu no puroguramu ga henkan sareru puroguramu |
|
61 |
(编译或汇编程序的)目标程序 |
(biānyì huò huìbiān
chéngxù de) mùbiāo chéngxù |
(编译或汇编程序的)目标程序 |
(biānyì huò huìbiān
chéngxù de) mùbiāo chéngxù |
Target program (compiled or
assembler) |
Programme cible (compilé ou
assembleur) |
Programa de destino (compilado
ou montador) |
Programa de destino (compilado
o ensamblador) |
Programma target (compilato o
assemblatore) |
Scopum progressio (compiled
convenerunt vel progressio) |
Zielprogramm (kompiliert oder
Assembler) |
Πρόγραμμα
στόχου
(μεταγλωττισμένο
ή συναρμολογημένο) |
Prógramma stóchou
(metaglottisméno í synarmologiméno) |
Program docelowy (skompilowany
lub asembler) |
Cílový program (kompilovaný
nebo assembler) |
Tikslinė programa
(sudarytoja ar sudarytoja) |
Цільова
програма
(компільований
або асемблер) |
Tsilʹova prohrama
(kompilʹovanyy abo asembler) |
Целевая
программа
(скомпилированная
или ассемблерная) |
Tselevaya programma
(skompilirovannaya ili assemblernaya) |
(编译或汇编程序的)目标程序 |
Programme cible (compilé ou
assembleur) |
ターゲットプログラム(コンパイル済みまたはアセンブラー) |
ターゲット プログラム ( コンパイル済み または アセンブラー ) |
ターゲット プログラム ( こんぱいるずみ または あせんぶらあ ) |
tāgetto puroguramu ( konpairuzumi mataha asenburā ) |
|
62 |
objet
d'art |
objet d'art |
艺术作品 |
yìshù zuòpǐn |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objeto de arte |
Oggetto d'arte |
d'arte objet |
Kunstobjekt |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objet d'art |
„Objet d’art“ |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objet d'art |
Objet d'art |
objet
d'art |
Objet d'art |
オブジェ |
オブジェ |
オブジェ |
obuje |
|
63 |
objets
d'art |
objets d'art |
艺术品 |
yìshù pǐn |
Objets d'art |
Objets d'art |
Objets d'art |
Objetos de arte |
Objets d'art |
d'arte objets |
Kunstgegenstände |
Objets d'art |
Objets d'art |
Objets d'art |
Objets d'art |
Daiktai |
Об'єкти |
Ob'yekty |
Objets d'art |
Objets d'art |
objets
d'art |
Objets d'art |
Objets d'art |
Objets d ' art |
おbjえts d ' あrt |
Objets d ' art |
|
64 |
艺术品 |
yìshù pǐn |
艺术品 |
yìshù pǐn |
artwork |
Oeuvre d'art |
Arte |
Ilustraciones |
Opera |
artwork |
Kunstwerk |
Έργα
τέχνης |
Érga téchnis |
Grafika |
Kresba |
Meno kūriniai |
Художній
твір |
Khudozhniy tvir |
произведение
искусства |
proizvedeniye iskusstva |
艺术品 |
Oeuvre d'art |
アートワーク |
アート ワーク |
アート ワーク |
āto wāku |
|
65 |
(from French) a small artistic object, used for
decoration |
(from French) a small artistic object, used
for decoration |
(来自法国)一种小的艺术品,用于装饰 |
(láizì fàguó) yī zhǒng xiǎo
de yìshù pǐn, yòng yú zhuāngshì |
(from French) a small
artistic object, used for decoration |
un petit objet d'art
utilisé pour la décoration |
(do francês) um pequeno
objeto artístico usado para decoração |
(del francés) un pequeño
objeto artístico, usado para decoración |
(dal francese) un piccolo
oggetto artistico, usato per la decorazione |
(Ex Gallico) parva object
arte, usus ornamentum |
(aus dem Französischen)
ein kleines künstlerisches Objekt, das zur Dekoration verwendet wird |
(από
τα γαλλικά) ένα
μικρό
καλλιτεχνικό
αντικείμενο,
που
χρησιμοποιείται
για
διακόσμηση |
(apó ta galliká) éna mikró kallitechnikó
antikeímeno, pou chrisimopoieítai gia diakósmisi |
(z francuskiego)
mały przedmiot artystyczny, używany do dekoracji |
(z francouzštiny) malý
umělecký předmět, který se používá k výzdobě |
(iš prancūzų
kalbos) nedidelis meninis objektas, naudojamas dekoravimui |
(з
французької
мови)
невеликий
художній предмет,
який
використовується
для прикраси |
(z frantsuzʹkoyi movy) nevelykyy
khudozhniy predmet, yakyy vykorystovuyetʹsya dlya prykrasy |
(от
французского)
небольшой
художественный
предмет,
используемый
для
украшения |
(ot frantsuzskogo) nebol'shoy
khudozhestvennyy predmet, ispol'zuyemyy dlya ukrasheniya |
(from French) a small artistic object, used for
decoration |
un petit objet d'art
utilisé pour la décoration |
(フランス語から)装飾に使用される小さな芸術品 |
( フランス語 から ) 装飾 に 使用 される 小さな 芸術品 |
( ふらんすご から ) そうしょく に しよう される ちいさな げいじゅつひん |
( furansugo kara ) sōshoku ni shiyō sareru chīsana geijutsuhin |
|
66 |
(装饰性的)小艺术品,小工艺品 |
(zhuāngshì xìng de) xiǎo yìshù
pǐn, xiǎo gōngyìpǐn |
(装饰性的)小艺术品,小工艺品 |
(zhuāngshì xìng de) xiǎo yìshù
pǐn, xiǎo gōngyìpǐn |
(decorative) small
artwork, small crafts |
(décoratif) petites
œuvres d'art, petits métiers |
arte decorativa
(pequena), artesanato pequeno |
(decorativas) pequeñas
obras de arte, pequeñas artesanías |
(decorativo) piccole
opere d'arte, piccoli mestieri |
Parvus operatur artis
(cultioribus), parva lacus, |
(dekoratives) kleines
Kunstwerk, kleines Kunsthandwerk |
(διακοσμητικά)
μικρά έργα
τέχνης, μικρές
βιοτεχνίες |
(diakosmitiká) mikrá érga téchnis, mikrés
viotechníes |
(dekoracyjne) małe
dzieła sztuki, małe rękodzieło |
(dekorativní) drobná
umělecká díla, drobná řemesla |
(dekoratyviniai) maži
meno dirbiniai, maži amatai |
(декоративні)
невеликі
художні
твори, дрібні
ремесла |
(dekoratyvni) nevelyki khudozhni tvory,
dribni remesla |
(декоративные)
небольшие
произведения
искусства,
мелкие
поделки |
(dekorativnyye) nebol'shiye proizvedeniya
iskusstva, melkiye podelki |
(装饰性的)小艺术品,小工艺品 |
(décoratif) petites
œuvres d'art, petits métiers |
(装飾)小さなアートワーク、小さな工芸品 |
( 装飾 ) 小さな アート ワーク 、 小さな 工芸品 |
( そうしょく ) ちいさな アート ワーク 、 ちいさな こうげいひん |
( sōshoku ) chīsana āto wāku , chīsana kōgeihin |
|
67 |
(来自法国)一种小的艺术品,用于装饰 |
(láizì fàguó) yī zhǒng xiǎo
de yìshù pǐn, yòng yú zhuāngshì |
(来自法国)一种小的艺术品,用于装饰 |
(láizì fàguó) yī
zhǒng xiǎo de yìshù pǐn, yòng yú zhuāngshì |
(from France) a small piece of
art used for decoration |
(de France) une petite oeuvre
d'art utilisée pour la décoration |
(da França) uma pequena obra de
arte usada para decoração |
(de Francia) una pequeña obra
de arte utilizada para decoración |
(dalla Francia) un piccolo
pezzo d'arte usato per la decorazione |
A parva artis opere (e Gallia),
ornamentum |
(aus Frankreich) Ein kleines
Kunstwerk zur Dekoration |
(από
τη Γαλλία) ένα
μικρό κομμάτι
της τέχνης που
χρησιμοποιείται
για
διακόσμηση |
(apó ti Gallía) éna mikró
kommáti tis téchnis pou chrisimopoieítai gia diakósmisi |
(z Francji) małe
dzieło sztuki używane do dekoracji |
(z Francie) malé umělecké
dílo používané k dekoraci |
(iš Prancūzijos) nedidelis
meno kūrinys, naudojamas dekoravimui |
(з
Франції)
невеликий
витвір
мистецтва,
який
використовується
для
прикраси |
(z Frantsiyi) nevelykyy vytvir
mystetstva, yakyy vykorystovuyetʹsya dlya prykrasy |
(из
Франции)
маленький
предмет
искусства, используемый
для
украшения |
(iz Frantsii) malen'kiy predmet
iskusstva, ispol'zuyemyy dlya ukrasheniya |
(来自法国)一种小的艺术品,用于装饰 |
(de France) une petite oeuvre
d'art utilisée pour la décoration |
(フランスから)装飾に使用される小さな芸術品 |
( フランス から ) 装飾 に 使用 される 小さな 芸術品 |
( フランス から ) そうしょく に しよう される ちいさな げいじゅつひん |
( furansu kara ) sōshoku ni shiyō sareru chīsana geijutsuhin |
|
68 |
obligated 〜(to do sth)( formal) having
a moral or legal duty to do sth |
obligated 〜(to do sth)(formal) having a moral
or legal duty to do sth |
负有道德或法律责任的〜(做某事)(正式的) |
fù yǒu dàodé huò
fǎlǜ zérèn de〜(zuò mǒu shì)(zhèngshì de) |
Obligated ~(to do sth)( formal)
having a moral or legal duty to do sth |
Obligé ~ (à faire) (formel)
ayant l'obligation morale ou légale de faire |
Obrigação ~ (fazer sth)
(formal) tendo um dever moral ou legal de fazer sth |
Obligado ~ (hacer algo)
(formal) que tiene el deber moral o legal de hacer algo |
Obbligato ~ (fare lo sth)
(formale) avere un dovere morale o legale di fare lo sth |
~ debet (ut faciam Ynskt mál)
(formal) habens legalis et moralis officium facere Ynskt mál: |
Verpflichtung (förmlich), eine
moralische oder rechtliche Verpflichtung zu haben, etw zu tun |
Υποχρεωμένη
~ (να κάνει sth)
(επίσημη) που
έχει ηθικό ή νόμιμο
καθήκον να
κάνει sth |
Ypochreoméni ~ (na kánei sth)
(epísimi) pou échei ithikó í nómimo kathíkon na kánei sth |
Obowiązek ~ (zrobić
coś) (formalnie) mający moralny lub prawny obowiązek
zrobić coś |
Povinný ~ (dělat sth)
(formální), který má morální nebo zákonnou povinnost dělat sth |
Privalomas ~ (daryti sth)
(formalus), turintis moralinę ar teisinę pareigą tai daryti |
Зобов’язаний
~ (робити sth)
(формальний)
маючи моральний
чи
юридичний
обов'язок
робити sth |
Zobovʺyazanyy ~ (robyty
sth) (formalʹnyy) mayuchy moralʹnyy chy yurydychnyy obov'yazok
robyty sth |
Обязанный
~ (делать
что-либо)
(формальный),
имеющий
моральный
или
юридический
долг делать
что-либо |
Obyazannyy ~ (delat' chto-libo)
(formal'nyy), imeyushchiy moral'nyy ili yuridicheskiy dolg delat' chto-libo |
obligated 〜(to do sth)( formal) having
a moral or legal duty to do sth |
Obligé ~ (à faire) (formel)
ayant l'obligation morale ou légale de faire |
sthを行う道徳的または法的義務を負う義務〜(sthを行う)(正式) |
sth を 行う 道徳 的 または 法的 義務 を 負う 義務 〜 ( sth を 行う ) ( 正式 ) |
sth お おこなう どうとく てき または ほうてき ぎむ お おう ぎむ 〜 ( sth お おこなう ) ( せいしき ) |
sth o okonau dōtoku teki mataha hōteki gimu o ō gimu 〜 ( sth o okonau ) ( seishiki ) |
|
69 |
(道义或法律上)有义务的,有责任的,必须的 |
(dàoyì huò fǎlǜ
shàng) yǒu yìwù de, yǒu zérèn de, bìxū de |
(道义或法律上)有义务的,有责任的,必须的 |
(dàoyì huò fǎlǜ
shàng) yǒu yìwù de, yǒu zérèn de, bìxū de |
(d. morally or legally)
obligated, responsible, required |
(d. moralement ou légalement)
obligé, responsable, requis |
(d. moral ou legalmente)
obrigada, responsável, exigida |
(d. moral o legalmente)
obligado, responsable, requerido |
(d. moralmente o legalmente)
obbligato, responsabile, richiesto |
(Moralis, legalis) officium et
author, oportet, |
(d. moralisch oder rechtlich)
verpflichtet, verantwortlich, erforderlich |
(δ.
ηθικά ή νομικά)
υποχρεωμένη,
υπεύθυνη,
απαιτούμενη |
(d. ithiká í nomiká)
ypochreoméni, ypéfthyni, apaitoúmeni |
(d. moralnie lub prawnie)
zobowiązany, odpowiedzialny, wymagany |
(d. morálně nebo
právně) závazné, odpovědné, povinné |
d) morališkai ar teisiškai
įpareigoti, atsakingi, reikalaujami |
(d.
морально чи
юридично)
зобов'язані,
відповідальні,
вимагаються |
(d. moralʹno chy
yurydychno) zobov'yazani, vidpovidalʹni, vymahayutʹsya |
(d.
морально
или
юридически)
обязанный,
ответственный,
обязательный |
(d. moral'no ili yuridicheski)
obyazannyy, otvetstvennyy, obyazatel'nyy |
(道义或法律上)有义务的,有责任的,必须的 |
(d. moralement ou légalement)
obligé, responsable, requis |
(d。道徳的または法的)義務、責任、要求 |
( d 。 道徳 的 または 法的 ) 義務 、 責任 、 要求 |
( d 。 どうとく てき または ほうてき ) ぎむ 、 せきにん 、 ようきゅう |
( d . dōtoku teki mataha hōteki ) gimu , sekinin , yōkyū |
|
70 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
71 |
obliged |
obliged |
有义务的 |
yǒu yìwù de |
Obliged |
Obligé |
Obrigada |
Obligado |
obbligato |
gratum |
Obligatorisch |
Υποχρεωμένη |
Ypochreoméni |
Zobowiązane |
Povinné |
Privalomas |
Зобов’язаний |
Zobovʺyazanyy |
обязан |
obyazan |
obliged |
Obligé |
義務付けられた |
義務付けられた |
ぎむずけられた |
gimuzukerareta |
|
72 |
He felt
obligated to help |
He felt obligated to help |
他觉得有义务提供帮助 |
tā juédé yǒu yìwù
tígōng bāngzhù |
He felt obligated to help |
Il s'est senti obligé d'aider |
Ele se sentiu obrigado a ajudar |
Se sintió obligado a ayudar |
Si sentiva obbligato ad aiutare |
Sensit obligatus ad Auxilium |
Er fühlte sich verpflichtet zu
helfen |
Ένιωθε
υποχρεωμένος
να βοηθήσει |
Éniothe ypochreoménos na
voithísei |
Czuł się
zobowiązany do pomocy |
Cítil se povinen pomáhat |
Jis jautėsi
įpareigotas padėti |
Він
почував
себе
зобов’язаним
допомогти |
Vin pochuvav sebe
zobovʺyazanym dopomohty |
Он
чувствовал
себя
обязанным
помочь |
On chuvstvoval sebya obyazannym
pomoch' |
He felt
obligated to help |
Il s'est senti obligé d'aider |
彼は助ける義務があると感じた |
彼 は 助ける 義務 が ある と 感じた |
かれ わ たすける ぎむ が ある と かんじた |
kare wa tasukeru gimu ga aru to kanjita |
|
73 |
他觉得有义务帮忙 |
tā juédé yǒu yìwù
bāngmáng |
他觉得有义务帮忙 |
tā juédé yǒu yìwù
bāngmáng |
He feels obligated to help |
Il se sent obligé d'aider |
Ele se sente obrigado a ajudar |
Se siente obligado a ayudar |
Si sente obbligato ad aiutare |
Qui officium sensi Auxilium |
Er fühlt sich verpflichtet zu
helfen |
Θεωρείται
υποχρεωμένος
να βοηθήσει |
Theoreítai ypochreoménos na
voithísei |
Czuje się zobowiązany
do pomocy |
Cítí se povinen pomáhat |
Jis jaučia pareigą
padėti |
Він
відчуває
себе
зобов’язаним
допомогти |
Vin vidchuvaye sebe
zobovʺyazanym dopomohty |
Он
чувствует
себя
обязанным
помочь |
On chuvstvuyet sebya obyazannym
pomoch' |
他觉得有义务帮忙 |
Il se sent obligé d'aider |
彼は助ける義務があると感じています |
彼 は 助ける 義務 が ある と 感じています |
かれ わ たすける ぎむ が ある と かんじています |
kare wa tasukeru gimu ga aru to kanjiteimasu |
|
74 |
obligation the state of being
forced to do sth because it is your duty, or because of a law, etc. |
obligation the state of being forced to do sth because
it is your duty, or because of a law, etc. |
义务由于您的职责或法律等原因而被迫做某事的状态 |
yìwù yóuyú nín de zhízé huò
fǎlǜ děng yuányīn ér bèi pò zuò mǒu shì de zhuàngtài |
Obligation the state of being
forced to do sth because it is your duty, or because of a law, etc. |
Obligation d'être obligé de
faire ça parce que c'est votre devoir, ou à cause d'une loi, etc. |
Obrigação do estado de ser
forçado a fazer algo porque é seu dever, ou por causa de uma lei, etc. |
Obligación del estado de verse
obligado a hacer algo porque es su deber, o por una ley, etc. |
Obbligo per lo stato di essere
costretto a fare qualcosa perché è un tuo dovere, o per una legge, ecc. |
cum ad officium et statum
coactus est facere Ynskt mál: quia tuum est officium, non per legem, etc. |
Verpflichtung des Staates,
gezwungen zu sein, etw zu tun, weil es Ihre Pflicht ist, oder aufgrund eines
Gesetzes usw. |
Υποχρεώστε
την κατάσταση
να
αναγκαστείτε
να κάνετε sth
επειδή είναι
δικό σας
καθήκον, ή λόγω
νόμου κ.λπ. |
Ypochreóste tin katástasi na
anankasteíte na kánete sth epeidí eínai dikó sas kathíkon, í lógo nómou k.lp. |
Obowiązek stan bycia
zmuszonym do zrobienia czegoś, ponieważ jest to twój obowiązek
lub z powodu prawa itp. |
Povinnost státu, který je nucen
dělat, protože je to vaše povinnost, nebo zákon, atd. |
Įpareigojimas priversti
valstybę daryti tai, kas yra jūsų pareiga, ar dėl
įstatymų ir pan. |
Обов’язковість
стану
змушеності
робити що-небудь,
оскільки це
ваш
обов'язок,
або через
закон тощо. |
Obovʺyazkovistʹ stanu
zmushenosti robyty shcho-nebudʹ, oskilʹky tse vash obov'yazok, abo
cherez zakon toshcho. |
Обязанность
государства
быть
вынужденным
делать
что-либо,
потому что
это ваша
обязанность,
или из-за
закона и т. Д. |
Obyazannost' gosudarstva byt'
vynuzhdennym delat' chto-libo, potomu chto eto vasha obyazannost', ili iz-za
zakona i t. D. |
obligation the state of being
forced to do sth because it is your duty, or because of a law, etc. |
Obligation d'être obligé de
faire ça parce que c'est votre devoir, ou à cause d'une loi, etc. |
それがあなたの義務であるために、または法律などのためにsthを行うことを余儀なくされた状態の義務。 |
それ が あなた の 義務である ため に 、 または 法律 など の ため に sth を 行う こと を 余儀なく された 状態 の 義務 。 |
それ が あなた の ぎむである ため に 、 または ほうりつ など の ため に sth お おこなう こと お よぎなく された じょうたい の ぎむ 。 |
sore ga anata no gimudearu tame ni , mataha hōritsu nado no tame ni sth o okonau koto o yoginaku sareta jōtai no gimu . |
|
75 |
义务;职责;责任 |
Yìwù; zhízé; zérèn |
义务;职责;责任 |
yìwù; zhízé; zérèn |
Obligation |
Obligation |
Obrigação |
Obligación |
Obblighi; dovere;
responsabilità |
De Obligationibus: officium,
officii |
Verpflichtung |
Υποχρέωση |
Ypochréosi |
Obowiązek |
Povinnost |
Prievolė |
Зобов'язання |
Zobov'yazannya |
Обязанности,
обязанности,
ответственность |
Obyazannosti, obyazannosti,
otvetstvennost' |
义务;职责;责任 |
Obligation |
義務 |
義務 |
ぎむ |
gimu |
|
76 |
You are under no obligation to buy anything. |
You are under no obligation to
buy anything. |
您没有义务购买任何东西。 |
nín méiyǒu yìwù
gòumǎi rènhé dōngxī. |
You are under no obligation to
buy anything. |
Vous n'êtes sous aucune
obligation d'acheter quoi que ce soit. |
Você não tem obrigação de
comprar nada. |
No tiene ninguna obligación de
comprar nada. |
Non sei obbligato ad acquistare
nulla. |
Tu non putas emere aliquid. |
Sie sind nicht verpflichtet,
etwas zu kaufen. |
Δεν
έχετε καμία
υποχρέωση να
αγοράσετε
τίποτα. |
Den échete kamía ypochréosi na
agorásete típota. |
Nie masz obowiązku niczego
kupować. |
Nejste povinni nic koupit. |
Jūs neprivalote nieko
pirkti. |
Ви не
зобов’язані
нічого
купувати. |
Vy ne zobovʺyazani nichoho
kupuvaty. |
Вы не
обязаны
ничего
покупать. |
Vy ne obyazany nichego
pokupat'. |
You are under no obligation to buy anything. |
Vous n'êtes sous aucune
obligation d'acheter quoi que ce soit. |
何かを購入する義務はありません。 |
何 か を 購入 する 義務 は ありません 。 |
なに か お こうにゅう する ぎむ わ ありません 。 |
nani ka o kōnyū suru gimu wa arimasen . |
|
77 |
你不必非买什么东西不可 |
Nǐ bùbì fēi mǎi
shénme dōngxī bùkě |
你不必非买什么东西不可 |
Nǐ bùbì fēi mǎi
shénme dōngxī bùkě |
You don't have to buy anything. |
Vous n'avez rien à acheter. |
Você não precisa comprar nada. |
No tienes que comprar nada. |
Non devi comprare nulla. |
Tu non putas emere quod |
Sie müssen nichts kaufen. |
Δεν
χρειάζεται να
αγοράσετε
τίποτα. |
Den chreiázetai na agorásete
típota. |
Nie musisz nic kupować. |
Nemusíte nic kupovat. |
Jums nieko nereikia pirkti. |
Вам
нічого не
потрібно
купувати. |
Vam nichoho ne potribno
kupuvaty. |
Вам
не нужно
ничего
покупать. |
Vam ne nuzhno nichego pokupat'. |
你不必非买什么东西不可 |
Vous n'avez rien à acheter. |
何も買う必要はありません。 |
何 も 買う 必要 は ありません 。 |
なに も かう ひつよう わ ありません 。 |
nani mo kau hitsuyō wa arimasen . |
|
78 |
She did not
feel under any obligation to tell him
the truth |
She did not feel under any
obligation to tell him the truth |
她没有义务告诉他真相 |
tā méiyǒu yìwù gàosù
tā zhēnxiàng |
She did not feel under any
obligation to tell him the truth |
Elle ne se sentait pas obligée
de lui dire la vérité. |
Ela não se sentia obrigada a
dizer a verdade |
Ella no tenía la obligación de
decirle la verdad |
Non si sentiva in obbligo di
dirgli la verità |
Et dices ad eum non verum
sentiunt debere ei quicquam, |
Sie fühlte sich nicht
verpflichtet, ihm die Wahrheit zu sagen |
Δεν
αισθάνθηκε
καμία
υποχρέωση να
του πει την αλήθεια |
Den aisthánthike kamía
ypochréosi na tou pei tin alítheia |
Nie miała obowiązku
mówić mu prawdy |
Necítila žádnou povinnost
říkat mu pravdu |
Ji nejautė jokio
įsipareigojimo pasakyti jam tiesą |
Вона
не
відчувала
жодного
зобов’язання
говорити
йому правду |
Vona ne vidchuvala zhodnoho
zobovʺyazannya hovoryty yomu pravdu |
Она
не
чувствовала
себя
обязанной
говорить
ему правду |
Ona ne chuvstvovala sebya
obyazannoy govorit' yemu pravdu |
She did not
feel under any obligation to tell him
the truth |
Elle ne se sentait pas obligée
de lui dire la vérité. |
彼女は彼に真実を伝える義務を感じていませんでした |
彼女 は 彼 に 真実 を 伝える 義務 を 感じていませんでした |
かのじょ わ かれ に しんじつ お つたえる ぎむ お かんじていませんでした |
kanojo wa kare ni shinjitsu o tsutaeru gimu o kanjiteimasendeshita |
|
79 |
她觉得没有义务告诉他实情 |
tā juédé méiyǒu yìwù
gàosù tā shíqíng |
她觉得没有义务告诉他实情 |
tā juédé méiyǒu yìwù
gàosù tā shíqíng |
She feels that she has no
obligation to tell him the truth. |
Elle sent qu'elle n'a aucune
obligation de lui dire la vérité. |
Ela sente que não tem obrigação
de dizer a verdade. |
Ella siente que no tiene la
obligación de decirle la verdad. |
Sente di non avere alcun
obbligo di dirgli la verità. |
Veritatem dicere nulla sensit |
Sie fühlt sich nicht
verpflichtet, ihm die Wahrheit zu sagen. |
Θεωρεί
ότι δεν έχει
καμία
υποχρέωση να
του πει την
αλήθεια. |
Theoreí óti den échei kamía
ypochréosi na tou pei tin alítheia. |
Uważa, że
nie ma obowiązku mówić mu prawdy. |
Cítí, že nemá povinnost mu
říkat pravdu. |
Ji mano, kad neprivalo pasakyti
jam tiesos. |
Вона
відчуває, що
не має
зобов'язання
говорити
йому правду. |
Vona vidchuvaye, shcho ne maye
zobov'yazannya hovoryty yomu pravdu. |
Она
чувствует,
что не
обязана
говорить
ему правду. |
Ona chuvstvuyet, chto ne
obyazana govorit' yemu pravdu. |
她觉得没有义务告诉他实情 |
Elle sent qu'elle n'a aucune
obligation de lui dire la vérité. |
彼女は彼に真実を伝える義務はないと感じています。 |
彼女 は 彼 に 真実 を 伝える 義務 は ない と 感じています 。 |
かのじょ わ かれ に しんじつ お つたえる ぎむ わ ない と かんじています 。 |
kanojo wa kare ni shinjitsu o tsutaeru gimu wa nai to kanjiteimasu . |
|
80 |
I don't want people coming to see me out of a sense of obligation |
I don't want people coming to
see me out of a sense of obligation |
我不希望别人因为责任感而看到我 |
wǒ bù xīwàng biérén
yīnwèi zérèngǎn ér kàn dào wǒ |
I don't want people coming to
see me out of a sense of obligation |
Je ne veux pas que les gens
viennent me voir par obligation |
Eu não quero que as pessoas
venham me ver por um senso de obrigação |
No quiero que la gente venga a
verme por obligación |
Non voglio che le persone
vengano a vedermi per un senso di obbligo |
Nolo populus veniens e videre,
ob pietatem |
Ich möchte nicht, dass Leute
kommen, um mich aus Pflichtgefühl zu sehen |
Δεν
θέλω οι
άνθρωποι που
έρχονται να με
δουν από μια
αίσθηση
υποχρέωσης |
Den thélo oi ánthropoi pou
érchontai na me doun apó mia aísthisi ypochréosis |
Nie chcę, żeby ludzie
przychodzili do mnie z poczucia obowiązku |
Nechci, aby mě lidé
přicházeli vidět ze smyslu pro povinnost |
Aš nenoriu, kad žmonės,
atvykę pas mane, iš pareigos jausmo |
Я не
хочу, щоб
люди
приїжджали
до мене з почуттям
обов'язку |
YA ne khochu, shchob lyudy
pryyizhdzhaly do mene z pochuttyam obov'yazku |
Я не
хочу, чтобы
люди
приходили
ко мне из чувства
долга |
YA ne khochu, chtoby lyudi
prikhodili ko mne iz chuvstva dolga |
I don't want people coming to see
me out of a sense of obligation |
Je ne veux pas que les gens
viennent me voir par obligation |
人々が私を義務感から見に来てほしくない |
人々 が 私 を 義務感 から 見 に 来て ほしくない |
ひとびと が わたし お ぎむかん から み に きて ほしくない |
hitobito ga watashi o gimukan kara mi ni kite hoshikunai |
|
81 |
我禾想让别人迫于无奈来看我 |
wǒ hé xiǎng ràng
biérén pò yú wúnài lái kàn wǒ |
我禾想让别人迫于无奈来看我 |
wǒ hé xiǎng ràng
biérén pò yú wúnài lái kàn wǒ |
I want to let others see me
helplessly. |
Je veux laisser les autres me
voir impuissant. |
Quero deixar que outros me
vejam impotente. |
Quiero dejar que otros me vean
impotente. |
Voglio lasciare che gli altri
mi vedano impotente. |
Et faciet alios me vis videre, |
Ich möchte, dass andere mich
hilflos sehen. |
Θέλω
να αφήσω
άλλους να με
δουν αβοήθητα. |
Thélo na afíso állous na me
doun avoíthita. |
Chcę, aby inni widzieli
mnie bezradnie. |
Chci, aby mě ostatní
viděli bezmocně. |
Noriu leisti kitiems pamatyti
mane bejėgiškai. |
Я
хочу
дозволити
іншим
бачити мене
безпомічно. |
YA khochu dozvolyty inshym
bachyty mene bezpomichno. |
Я
хочу
позволить
другим
видеть меня
беспомощно. |
YA khochu pozvolit' drugim
videt' menya bespomoshchno. |
我禾想让别人迫于无奈来看我 |
Je veux laisser les autres me
voir impuissant. |
私は他の人に無力に私を見てもらいたいです。 |
私 は 他 の 人 に 無力 に 私 を 見てもらいたいです 。 |
わたし わ た の ひと に むりょく に わたし お みてもらいたいです 。 |
watashi wa ta no hito ni muryoku ni watashi o mitemoraitaidesu . |
|
82 |
We will send
you an estimate for the work without
obligation ( you do
not have to accept it) |
We will send you an estimate
for the work without obligation (you do not have to accept it) |
我们将向您发送一份没有义务的工作估算(您不必接受) |
wǒmen jiāng xiàng nín
fāsòng yī fèn méiyǒu yìwù de gōngzuò gūsuàn (nín
bùbì jiēshòu) |
We will send you an estimate
for the work without obligation ( you do not have to accept it) |
Nous vous enverrons un devis
pour le travail sans engagement (vous ne devez pas l'accepter) |
Enviaremos uma estimativa do
trabalho sem compromisso (você não precisa aceitá-lo) |
Le enviaremos un presupuesto
para el trabajo sin compromiso (no tiene que aceptarlo) |
Ti invieremo un preventivo per
il lavoro senza impegno (non devi accettarlo) |
An estimate et non mittet in
officium sine opere in (non enim est acceptio, exhibeant) |
Wir senden Ihnen unverbindlich
einen Kostenvoranschlag für die Arbeit (Sie müssen ihn nicht annehmen) |
Θα σας
αποστείλουμε
μια εκτίμηση
για το έργο
χωρίς
υποχρέωση (δεν
χρειάζεται να
το δεχτείτε) |
Tha sas aposteíloume mia
ektímisi gia to érgo chorís ypochréosi (den chreiázetai na to dechteíte) |
Prześlemy ci kosztorys
pracy bez zobowiązań (nie musisz jej akceptować) |
Bez závazku vám zašleme odhad
díla (nemusíte ji akceptovat) |
Mes atsiųsime jums
darbų sąmatą be įsipareigojimų (neprivalote jo
priimti) |
Ми
надішлемо
кошторис на
роботу без
зобов'язань
(не потрібно
приймати її) |
My nadishlemo koshtorys na
robotu bez zobov'yazanʹ (ne potribno pryymaty yiyi) |
Мы
вышлем вам
смету за
работу без
обязательств
(вы не
обязаны ее
принимать) |
My vyshlem vam smetu za rabotu
bez obyazatel'stv (vy ne obyazany yeye prinimat') |
We will send
you an estimate for the work without
obligation ( you do not have to accept it) |
Nous vous enverrons un devis
pour le travail sans engagement (vous ne devez pas l'accepter) |
私たちはあなたに義務なしに仕事の見積もりを送ります(あなたはそれを受け入れる必要はありません) |
私たち は あなた に 義務 なし に 仕事 の 見積もり を 送ります ( あなた は それ を 受け入れる 必要 は ありません ) |
わたしたち わ あなた に ぎむ なし に しごと の みつもり お おくります ( あなた わ それ お うけいれる ひつよう わ ありません ) |
watashitachi wa anata ni gimu nashi ni shigoto no mitsumori o okurimasu ( anata wa sore o ukeireru hitsuyō wa arimasen ) |
|
83 |
我们将寄上工程估算,孜供参考 |
wǒmen jiāng jì shàng
gōngchéng gūsuàn, zī gōng cānkǎo |
我们将寄上工程工程,孜供参考 |
wǒmen jiāng jì shàng
gōngchéng gōngchéng, zī gōng cānkǎo |
We will send an engineering
estimate for reference. |
Nous vous enverrons un devis
d'ingénierie pour référence. |
Enviaremos uma estimativa de
engenharia para referência. |
Le enviaremos un presupuesto de
ingeniería para referencia. |
Invieremo un preventivo di
ingegneria per riferimento. |
Non mittet in ipsum aestimetur,
ZI pro reference |
Wir senden Ihnen einen
technischen Kostenvoranschlag als Referenz. |
Θα σας
στείλουμε μια
εκτίμηση
μηχανικής για
αναφορά. |
Tha sas steíloume mia ektímisi
michanikís gia anaforá. |
Prześlemy kosztorys
techniczny w celach informacyjnych. |
Zašleme technický odhad pro
informaci. |
Mes atsiųsime
inžinerinę sąmatą nuorodoms. |
Ми
надішлемо
технічну
оцінку для
довідки. |
My nadishlemo tekhnichnu
otsinku dlya dovidky. |
Мы
вышлем
инженерную
оценку для
справки. |
My vyshlem inzhenernuyu otsenku
dlya spravki. |
我们将寄上工程估算,孜供参考 |
Nous vous enverrons un devis
d'ingénierie pour référence. |
参考のために工学的見積もりをお送りします。 |
参考 の ため に 工学 的 見積もり を お送り します 。 |
さんこう の ため に こうがく てき みつもり お おうくり します 。 |
sankō no tame ni kōgaku teki mitsumori o ōkuri shimasu . |
|
84 |
something
which you must do because you have promised,because of a law, etc |
something which you must do
because you have promised,because of a law, etc |
因为法律等原因,您必须做的事情,因为您已经答应了 |
yīnwèi fǎlǜ
děng yuányīn, nín bìxū zuò de shìqíng, yīnwèi nín
yǐjīng dāyìngle |
Something which you must do
because you have promised,because of a law, etc |
Quelque chose que vous devez
faire parce que vous avez promis, à cause d'une loi, etc. |
Algo que você deve fazer porque
prometeu, por causa de uma lei, etc. |
Algo que debe hacer porque lo
ha prometido, por una ley, etc. |
Qualcosa che devi fare perché
hai promesso, a causa di una legge, ecc |
quid faciam tibi quae oportet
quod promisit, propter legem, etc. |
Etwas, was Sie tun müssen, weil
Sie es versprochen haben, wegen eines Gesetzes usw |
Κάτι
που πρέπει να
κάνετε επειδή
υποσχεθήκατε,
λόγω νόμου κ.λπ. |
Káti pou prépei na kánete
epeidí yposchethíkate, lógo nómou k.lp. |
Coś, co musisz
zrobić, ponieważ obiecałeś, z powodu prawa itp |
Něco, co musíte
udělat, protože jste slíbili, kvůli zákonu atd |
Kažkas, ką turite padaryti
dėl to, kad pažadėjote, dėl įstatymo ir kt |
Щось,
що ви
повинні
зробити,
тому що ви
обіцяли,
через закон
тощо |
Shchosʹ, shcho vy povynni
zrobyty, tomu shcho vy obitsyaly, cherez zakon toshcho |
Что-то,
что вы
должны
сделать,
потому что
обещали, по
закону и т. Д. |
Chto-to, chto vy dolzhny
sdelat', potomu chto obeshchali, po zakonu i t. D. |
something
which you must do because you have promised,because of a law, etc |
Quelque chose que vous devez
faire parce que vous avez promis, à cause d'une loi, etc. |
法律などの理由で約束したためにあなたがしなければならないこと |
法律 など の 理由 で 約束 した ため に あなた が しなければならない こと |
ほうりつ など の りゆう で やくそく した ため に あなた が しなければならない こと |
hōritsu nado no riyū de yakusoku shita tame ni anata ga shinakerebanaranai koto |
|
85 |
(已承诺的或法律等规定的)义务,责任 |
(yǐ chéngnuò de huò fǎlǜ
děng guīdìng de) yìwù, zérèn |
(已承诺的或法律等规定的)义务,责任 |
(yǐ chéngnuò de huò fǎlǜ
děng guīdìng de) yìwù, zérèn |
(committed or legally
required) obligations |
obligations (engagées ou
requises par la loi) |
obrigações (comprometidas
ou legalmente exigidas) |
(comprometido o
legalmente requerido) obligaciones |
(impegni commessi o
legalmente richiesti) |
(Aut scelus iure provisum
est) officium, officii |
(zugesagte oder
gesetzlich vorgeschriebene) Verpflichtungen |
(δεσμευμένες
ή νομικά
απαιτούμενες)
υποχρεώσεις |
(desmevménes í nomiká apaitoúmenes)
ypochreóseis |
(popełnione lub
wymagane prawem) obowiązki |
(závazné nebo zákonné)
povinnosti |
(prisiimti ar teisiškai
reikalaujami) įsipareigojimai |
(вчинені
або на
законних
підставах)
зобов’язання |
(vchyneni abo na zakonnykh pidstavakh)
zobovʺyazannya |
(совершенные
или
юридически
обязанные) обязательства |
(sovershennyye ili yuridicheski obyazannyye)
obyazatel'stva |
(已承诺的或法律等规定的)义务,责任 |
obligations (engagées ou
requises par la loi) |
(コミット済みまたは法的に必要な)義務 |
( コミット済み または 法的 に 必要な ) 義務 |
( こみっとずみ または ほうてき に ひつような ) ぎむ |
( komittozumi mataha hōteki ni hitsuyōna ) gimu |
|
86 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
87 |
commitment |
commitment |
承诺 |
chéngnuò |
Commit |
S'engager |
Confirmar |
Comprometerse |
impegno |
commitment |
Commit |
Δέσμευση |
Désmefsi |
Zobowiązanie |
Potvrdit |
Įsipareigokite |
Здійснити |
Zdiysnyty |
обязательство |
obyazatel'stvo |
commitment |
S'engager |
コミットする |
コミット する |
コミット する |
komitto suru |
|
88 |
to fulfil your Iegal/professional/financial obligations |
to fulfil your Iegal/professional/financial
obligations |
履行您的法律/专业/财务义务 |
lǚxíng nín de
fǎlǜ/zhuānyè/cáiwù yìwù |
To fulfil your
Iegal/professional/financial obligations |
Pour remplir vos
obligations légales / professionnelles / financières |
Para cumprir suas
obrigações legais / profissionais / financeiras |
Para cumplir con sus
obligaciones legales / profesionales / financieras |
Per adempiere ai tuoi
obblighi Iegal / professionali / finanziari |
exsolve Iegal /
professional / obligationum financial |
Um Ihre Iegal /
beruflichen / finanziellen Verpflichtungen zu erfüllen |
Για
να
εκπληρώσετε
τις Iegal /
επαγγελματικές
/ οικονομικές
υποχρεώσεις
σας |
Gia na ekplirósete tis Iegal /
epangelmatikés / oikonomikés ypochreóseis sas |
Aby spełnić
twoje zobowiązania prawne / zawodowe / finansowe |
K plnění vašich
zákonných / profesních / finančních závazků |
Norėdami
įvykdyti savo teisinius / profesinius / finansinius įsipareigojimus |
Виконувати
свої
юридичні /
професійні /
фінансові
зобов'язання |
Vykonuvaty svoyi yurydychni / profesiyni /
finansovi zobov'yazannya |
Чтобы
выполнить
ваши
юридические
/ профессиональные
/ финансовые
обязательства |
Chtoby vypolnit' vashi yuridicheskiye /
professional'nyye / finansovyye obyazatel'stva |
to fulfil your Iegal/professional/financial obligations |
Pour remplir vos
obligations légales / professionnelles / financières |
Iegal / Professional /
financialの義務を果たすため |
Iegal / Professional / financial の 義務 を 果たす ため |
いえがr / pろふぇっsいおなr / ふぃなんcいあr の ぎむ お はたす ため |
Iegal / Professional / financial no gimu o hatasu tame |
|
89 |
履行法律 / 职业 / 财务责任 |
lǚxíng fǎlǜ/
zhíyè/ cáiwù zérèn |
初步法律/职业/财务责任 |
chūbù
fǎlǜ/zhíyè/cáiwù zérèn |
Fulfilling legal / professional
/ financial responsibility |
Assumer la responsabilité
juridique / professionnelle / financière |
Cumprir a responsabilidade
legal / profissional / financeira |
Cumplir con la responsabilidad
legal / profesional / financiera |
Adempiere alla responsabilità
legale / professionale / finanziaria |
Sui iuris / professional /
financial responsabilitate |
Erfüllung der rechtlichen /
beruflichen / finanziellen Verantwortung |
Την
εκπλήρωση της
νομικής /
επαγγελματικής
/ οικονομικής
ευθύνης |
Tin ekplírosi tis nomikís /
epangelmatikís / oikonomikís efthýnis |
Wypełnianie
odpowiedzialności prawnej / zawodowej / finansowej |
Plnění právní / profesní /
finanční odpovědnosti |
Teisinės / profesinės
/ finansinės atsakomybės prisiėmimas |
Виконання
юридичної /
професійної
/ фінансової
відповідальності |
Vykonannya yurydychnoyi /
profesiynoyi / finansovoyi vidpovidalʹnosti |
Выполнение
юридической
/
профессиональной
/ финансовой
ответственности |
Vypolneniye yuridicheskoy /
professional'noy / finansovoy otvetstvennosti |
履行法律 / 职业 / 财务责任 |
Assumer la responsabilité
juridique / professionnelle / financière |
法的/専門的/経済的責任を果たす |
法的 / 専門 的 / 経済 的 責任 を 果たす |
ほうてき / せんもん てき / けいざい てき せきにん お はたす |
hōteki / senmon teki / keizai teki sekinin o hatasu |
|
90 |
履行您的法律/专业/财务义务 |
lǚxíng nín de
fǎlǜ/zhuānyè/cáiwù yìwù |
初步您的法律/专业/财务义务 |
chūbù nín de
fǎlǜ/zhuānyè/cáiwù yìwù |
Fulfill your
legal/professional/financial obligations |
Remplir vos obligations légales
/ professionnelles / financières |
Cumprir suas obrigações legais
/ profissionais / financeiras |
Cumplir con sus obligaciones
legales / profesionales / financieras |
Soddisfa i tuoi obblighi legali
/ professionali / finanziari |
Complete opus vestrum iuris /
professional / obligationum financial |
Erfüllen Sie Ihre rechtlichen /
beruflichen / finanziellen Verpflichtungen |
Εκπληρώστε
τις νομικές /
επαγγελματικές
/ οικονομικές
υποχρεώσεις
σας |
Ekpliróste tis nomikés /
epangelmatikés / oikonomikés ypochreóseis sas |
Wypełniaj swoje
zobowiązania prawne / zawodowe / finansowe |
Splňte své zákonné /
profesní / finanční závazky |
Vykdykite savo teisinius /
profesinius / finansinius įsipareigojimus |
Виконайте
свої
юридичні /
професійні /
фінансові
зобов’язання |
Vykonayte svoyi yurydychni /
profesiyni / finansovi zobovʺyazannya |
Выполните
свои
юридические
/
профессиональные
/ финансовые
обязательства |
Vypolnite svoi yuridicheskiye /
professional'nyye / finansovyye obyazatel'stva |
履行您的法律/专业/财务义务 |
Remplir vos obligations légales
/ professionnelles / financières |
法的/専門的/財政的義務を果たす |
法的 / 専門 的 / 財政 的 義務 を 果たす |
ほうてき / せんもん てき / ざいせい てき ぎむ お はたす |
hōteki / senmon teki / zaisei teki gimu o hatasu |
|
91 |
They reminded
him of his contractual obligations |
They reminded him of his
contractual obligations |
他们使他想起了他的合同义务 |
tāmen shǐ tā
xiǎngqǐle tā de hétóng yìwù |
They reminded him of his
contractual obligations |
Ils lui ont rappelé ses
obligations contractuelles |
Eles o lembraram de suas
obrigações contratuais |
Le recordaron sus obligaciones
contractuales. |
Gli hanno ricordato i suoi
obblighi contrattuali |
Contractuum obligationes suo
accepisse |
Sie erinnerten ihn an seine
vertraglichen Verpflichtungen |
Του
υπενθύμισαν
τις
συμβατικές
του
υποχρεώσεις |
Tou ypenthýmisan tis symvatikés
tou ypochreóseis |
Przypominali mu o jego
zobowiązaniach umownych |
Připomněli mu jeho
smluvní závazky |
Jie jam priminė apie
sutartinius įsipareigojimus |
Вони
нагадали
йому про
його
договірні
зобов’язання |
Vony nahadaly yomu pro yoho
dohovirni zobovʺyazannya |
Они
напомнили
ему о его
договорных
обязательствах |
Oni napomnili yemu o yego
dogovornykh obyazatel'stvakh |
They reminded
him of his contractual obligations |
Ils lui ont rappelé ses
obligations contractuelles |
彼らは彼に彼の契約上の義務を思い出させた |
彼ら は 彼 に 彼 の 契約 上 の 義務 を 思い出させた |
かれら わ かれ に かれ の けいやく じょう の ぎむ お おもいださせた |
karera wa kare ni kare no keiyaku jō no gimu o omoidasaseta |
|
92 |
他们提醒他注意合同规定的义务 |
tāmen tíxǐng tā
zhùyì hétóng guīdìng de yìwù |
他们提醒他注意合同规定的义务 |
tāmen tíxǐng tā
zhùyì hétóng guīdìng de yìwù |
They reminded him of the
contractual obligations |
Ils lui ont rappelé les
obligations contractuelles |
Eles o lembraram das obrigações
contratuais |
Le recordaron las obligaciones
contractuales. |
Gli hanno ricordato gli
obblighi contrattuali |
Qui admonerent contractuum
obligationes |
Sie erinnerten ihn an die
vertraglichen Verpflichtungen |
Του
υπενθύμισαν
τις
συμβατικές
υποχρεώσεις |
Tou ypenthýmisan tis symvatikés
ypochreóseis |
Przypominali mu o
zobowiązaniach umownych |
Připomněli mu smluvní
závazky |
Jie jam priminė
sutartinius įsipareigojimus |
Вони
нагадали
йому
договірні
зобов’язання |
Vony nahadaly yomu dohovirni
zobovʺyazannya |
Они
напомнили
ему о
договорных
обязательствах |
Oni napomnili yemu o
dogovornykh obyazatel'stvakh |
他们提醒他注意合同规定的义务 |
Ils lui ont rappelé les
obligations contractuelles |
彼らは彼に契約上の義務を思い出させた |
彼ら は 彼 に 契約 上 の 義務 を 思い出させた |
かれら わ かれ に けいやく じょう の ぎむ お おもいださせた |
karera wa kare ni keiyaku jō no gimu o omoidasaseta |
|
93 |
We have a moral obligation to protect the
environment |
We have a moral obligation to
protect the environment |
我们负有保护环境的道义责任 |
wǒmen fù yǒu
bǎohù huánjìng de dàoyì zérèn |
We have a moral obligation to
protect the environment |
Nous avons l'obligation morale
de protéger l'environnement |
Temos uma obrigação moral de
proteger o meio ambiente |
Tenemos la obligación moral de
proteger el medio ambiente. |
Abbiamo l'obbligo morale di
proteggere l'ambiente |
Habemus moralis officium
environment praesidio |
Wir sind moralisch
verpflichtet, die Umwelt zu schützen |
Έχουμε
ηθική
υποχρέωση να
προστατεύουμε
το περιβάλλον |
Échoume ithikí ypochréosi na
prostatévoume to perivállon |
Mamy moralny obowiązek
chronić środowisko |
Máme morální povinnost chránit
životní prostředí |
Mes turime moralinę
pareigą saugoti aplinką |
У нас
є моральний
обов’язок
щодо
охорони навколишнього
середовища |
U nas ye moralʹnyy
obovʺyazok shchodo okhorony navkolyshnʹoho seredovyshcha |
У нас
есть
моральное
обязательство
защищать
окружающую
среду |
U nas yest' moral'noye
obyazatel'stvo zashchishchat' okruzhayushchuyu sredu |
We have a moral obligation to protect the environment |
Nous avons l'obligation morale
de protéger l'environnement |
環境を保護する道徳的義務があります |
環境 を 保護 する 道徳 的 義務 が あります |
かんきょう お ほご する どうとく てき ぎむ が あります |
kankyō o hogo suru dōtoku teki gimu ga arimasu |
|
94 |
我们有道义责任保护环境 |
wǒmen yǒu dàoyì zérèn
bǎohù huánjìng |
我们有道义责任保护环境 |
wǒmen yǒu dàoyì zérèn
bǎohù huánjìng |
We have a moral obligation to
protect the environment |
Nous avons l'obligation morale
de protéger l'environnement |
Temos uma obrigação moral de
proteger o meio ambiente |
Tenemos la obligación moral de
proteger el medio ambiente. |
Abbiamo l'obbligo morale di
proteggere l'ambiente |
Habemus morale officium
environment praesidio |
Wir sind moralisch
verpflichtet, die Umwelt zu schützen |
Έχουμε
ηθική
υποχρέωση να
προστατεύουμε
το περιβάλλον |
Échoume ithikí ypochréosi na
prostatévoume to perivállon |
Mamy moralny obowiązek
chronić środowisko |
Máme morální povinnost chránit
životní prostředí |
Mes turime moralinę
pareigą saugoti aplinką |
У нас
є моральний
обов’язок
щодо
охорони навколишнього
середовища |
U nas ye moralʹnyy
obovʺyazok shchodo okhorony navkolyshnʹoho seredovyshcha |
У нас
есть
моральное
обязательство
защищать
окружающую
среду |
U nas yest' moral'noye
obyazatel'stvo zashchishchat' okruzhayushchuyu sredu |
我们有道义责任保护环境 |
Nous avons l'obligation morale
de protéger l'environnement |
環境を保護する道徳的義務があります |
環境 を 保護 する 道徳 的 義務 が あります |
かんきょう お ほご する どうとく てき ぎむ が あります |
kankyō o hogo suru dōtoku teki gimu ga arimasu |
|
95 |
我们负有保护环境的道义责任 |
wǒmen fù yǒu
bǎohù huánjìng de dàoyì zérèn |
我们负有保护环境的道义责任 |
wǒmen fù yǒu
bǎohù huánjìng de dàoyì zérèn |
We have a moral responsibility
to protect the environment |
Nous avons la responsabilité
morale de protéger l'environnement |
Temos uma responsabilidade
moral de proteger o meio ambiente |
Tenemos la responsabilidad
moral de proteger el medio ambiente. |
Abbiamo la responsabilità
morale di proteggere l'ambiente |
Habemus morale officium
environment praesidio |
Wir haben die moralische
Verantwortung, die Umwelt zu schützen |
Έχουμε
ηθική ευθύνη
για την
προστασία του
περιβάλλοντος |
Échoume ithikí efthýni gia tin
prostasía tou perivállontos |
Mamy moralną
odpowiedzialność za ochronę środowiska |
Máme morální odpovědnost
za ochranu životního prostředí |
Turime moralinę
atsakomybę saugoti aplinką |
Ми
несемо
моральну
відповідальність
за охорону
навколишнього
середовища |
My nesemo moralʹnu
vidpovidalʹnistʹ za okhoronu navkolyshnʹoho seredovyshcha |
Мы
несем
моральную
ответственность
за защиту
окружающей
среды |
My nesem moral'nuyu
otvetstvennost' za zashchitu okruzhayushchey sredy |
我们负有保护环境的道义责任 |
Nous avons la responsabilité
morale de protéger l'environnement |
環境を保護する道徳的責任があります |
環境 を 保護 する 道徳 的 責任 が あります |
かんきょう お ほご する どうとく てき せきにん が あります |
kankyō o hogo suru dōtoku teki sekinin ga arimasu |
|
96 |
obligato |
obligato |
义务 |
yìwù |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Obligato |
Облігато |
Oblihato |
облигато |
obligato |
obligato |
Obligato |
オブリガート |
オブリガート |
おぶりがあと |
oburigāto |
|
97 |
obbligato |
obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obligé |
Obbligato |
Obbligato |
obbligato |
obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Obbligato |
Обблігато |
Obblihato |
облигато |
obligato |
obbligato |
Obligé |
オブリガート |
オブリガート |
おぶりがあと |
oburigāto |
|
98 |
obligatory |
obligatory |
必须的 |
bìxū de |
Obligatory |
Obligatoire |
Obrigatório |
Obligatorio |
obbligatorio |
officium |
Obligatorisch |
Υποχρεωτικό |
Ypochreotikó |
Obowiązkowe |
Povinné |
Privaloma |
Обов’язкові |
Obovʺyazkovi |
обязательное |
obyazatel'noye |
obligatory |
Obligatoire |
義務的 |
義務 的 |
ぎむ てき |
gimu teki |
|
99 |
〜(for sb) (to do sth) (formal) that you must do because of the law, rules, etc |
〜(for sb) (to do sth) (formal) that
you must do because of the law, rules, etc |
由于法律,法规等原因必须做的〜(对于某人)(做某事)(正式) |
yóuyú fǎlǜ, fǎguī
děng yuányīn bìxū zuò de〜(duìyú mǒu rén)(zuò
mǒu shì)(zhèngshì) |
~(for sb) (to do sth)
(formal) that you must do because of the law, rules, etc |
~ (pour qn) (faire qch)
(formel) que vous devez faire à cause de la loi, des règles, etc. |
~ (para sb) (fazer sth)
(formal) que você deve fazer por causa da lei, regras, etc. |
~ (para alguien) (para
hacer algo) (formal) que debe hacer debido a la ley, las normas, etc. |
~ (per sb) (fare sth)
(formale) che devi fare a causa della legge, delle regole, ecc |
~ (Si enim) (facere Ynskt
mál) (formalis), quod non oportet quod ex lege, praecepta, etc. |
~ (für jdn) (um etw zu
tun) (förmlich), was Sie aufgrund von Gesetzen, Regeln usw. tun müssen |
~ (για sb)
(για να κάνετε sth)
(επίσημη) που
πρέπει να
κάνετε
εξαιτίας του
νόμου, των
κανόνων κ.λπ. |
~ (gia sb) (gia na kánete sth) (epísimi) pou
prépei na kánete exaitías tou nómou, ton kanónon k.lp. |
~ (dla kogoś)
(zrobić coś) (formalnie), co musisz zrobić z powodu prawa,
przepisów itp |
~ (pro sb) (to sth)
(formální), které musíte udělat kvůli zákonu, pravidlům atd |
~ (už sb) (daryti sth)
(formalus), kurį turite padaryti dėl įstatymų,
taisyklių ir kt |
~ (for sb) (to
робити sth)
(формально),
що ви
повинні
робити
через закон,
правила
тощо |
~ (for sb) (to robyty sth) (formalʹno),
shcho vy povynni robyty cherez zakon, pravyla toshcho |
~ (для
sb) (для
выполнения sth)
(формально),
что вы должны
сделать
из-за закона,
правил и т. д. |
~ (dlya sb) (dlya vypolneniya sth)
(formal'no), chto vy dolzhny sdelat' iz-za zakona, pravil i t. d. |
〜(for sb) (to do sth) (formal) that you must do because of the law, rules, etc |
~ (pour qn) (faire qch)
(formel) que vous devez faire à cause de la loi, des règles, etc. |
〜(for
sb)(to
sth)(formal)あなたがやらなければならないのは、法律、規則などのためです |
〜 ( for sb ) ( to sth ) ( formal ) あなた が やらなければならない の は 、 法律 、 規則 など の ためです |
〜 ( ふぉr sb ) ( と sth ) ( ふぉrまr ) あなた が やらなければならない の わ 、 ほうりつ 、 きそく など の ためです |
〜 ( for sb ) ( to sth ) ( formal ) anata ga yaranakerebanaranai no wa , hōritsu , kisoku nado no tamedesu |
|
100 |
(按法律、规定等)必须的,强制的 |
(àn fǎlǜ,
guīdìng děng) bìxū de, qiángzhì de |
(按法律,规定等)必须的,强制的 |
(àn fǎlǜ,
guīdìng děng) bìxū de, qiángzhì de |
Mandatory (in accordance with
laws, regulations, etc.) |
Obligatoire (conformément aux
lois, règlements, etc.) |
Obrigatório (de acordo com
leis, regulamentos, etc.) |
Obligatorio (de conformidad con
las leyes, reglamentos, etc.) |
Obbligatorio (in conformità con
leggi, regolamenti, ecc.) |
(Secundum leges, ordinationes,
etc.) opus amet |
Obligatorisch (in
Übereinstimmung mit Gesetzen, Vorschriften usw.) |
Υποχρεωτική
(σύμφωνα με
νόμους,
κανονισμούς
κ.λπ.) |
Ypochreotikí (sýmfona me
nómous, kanonismoús k.lp.) |
Obowiązkowe (zgodnie z
przepisami ustawowymi, wykonawczymi itp.) |
Povinné (v souladu se zákony,
předpisy atd.) |
Privaloma (pagal įstatymus
ir kitus teisės aktus) |
Обов’язкові
(відповідно
до законів,
правил тощо) |
Obovʺyazkovi (vidpovidno
do zakoniv, pravyl toshcho) |
Обязательно
(в
соответствии
с законами,
правилами и
т. Д.) |
Obyazatel'no (v sootvetstvii s
zakonami, pravilami i t. D.) |
(按法律、规定等)必须的,强制的 |
Obligatoire (conformément aux
lois, règlements, etc.) |
必須(法律、規制などに準拠) |
必須 ( 法律 、 規制 など に 準拠 ) |
ひっす ( ほうりつ 、 きせい など に じゅんきょ ) |
hissu ( hōritsu , kisei nado ni junkyo ) |
|
|
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
102 |
compulsory |
compulsory |
必修 |
bìxiū |
Compulsory |
Obligatoire |
Obrigatório |
Obligatorio |
obbligatorio |
coacto |
Obligatorisch |
Υποχρεωτικό |
Ypochreotikó |
Obowiązkowe |
Povinné |
Privaloma |
Обов’язковий |
Obovʺyazkovyy |
обязательное |
obyazatel'noye |
compulsory |
Obligatoire |
強制的 |
強制 的 |
きょうせい てき |
kyōsei teki |
|
103 |
It is
obligatory for all employees to wear protective clothing |
It is obligatory for all
employees to wear protective clothing |
所有员工必须穿防护服 |
suǒyǒu yuángōng
bìxū chuān fánghù fú |
It is obligatory for all
employees to wear protective clothing |
Le port de vêtements de
protection est obligatoire pour tous les employés. |
É obrigatório que todos os
funcionários usem roupas de proteção |
Es obligatorio que todos los
empleados usen ropa protectora |
È obbligatorio per tutti i
dipendenti indossare indumenti protettivi |
Est obligatoriam pro omnibus
velit ad gerunt tutela indumentis |
Alle Mitarbeiter sind
verpflichtet, Schutzkleidung zu tragen |
Είναι
υποχρεωτικό
για όλους τους
εργαζομένους
να φοράνε
προστατευτικό
ρουχισμό |
Eínai ypochreotikó gia ólous
tous ergazoménous na foráne prostateftikó rouchismó |
Wszyscy pracownicy muszą
nosić odzież ochronną |
Všichni zaměstnanci jsou
povinni nosit ochranný oděv |
Visiems darbuotojams privaloma
dėvėti apsauginius drabužius |
Всі
працівники
обов'язково
носять
захисний
одяг |
Vsi pratsivnyky obov'yazkovo
nosyatʹ zakhysnyy odyah |
Все
сотрудники
обязаны
носить
защитную одежду. |
Vse sotrudniki obyazany nosit'
zashchitnuyu odezhdu. |
It is
obligatory for all employees to wear protective clothing |
Le port de vêtements de
protection est obligatoire pour tous les employés. |
すべての従業員が保護服を着用することが義務付けられています |
すべて の 従業員 が 保護服 を 着用 する こと が 義務付けられています |
すべて の じゅうぎょういん が ほごふく お ちゃくよう する こと が ぎむずけられています |
subete no jūgyōin ga hogofuku o chakuyō suru koto ga gimuzukerareteimasu |
|
104 |
所有员工必须穿防庐威装 |
suǒyǒu yuángōng
bìxū chuān fáng lú wēi zhuāng |
所有员工必须穿防庐威装 |
suǒyǒu yuángōng
bìxū chuān fáng lú wēi zhuāng |
All employees must wear
anti-mite |
Tous les employés doivent
porter un anti-acarien |
Todos os funcionários devem
usar anti-ácaros |
Todos los empleados deben usar
anti-ácaros |
Tutti i dipendenti devono
indossare antiacaro |
Omnia debet gerunt anti-elit Lu
Wei habitu |
Alle Mitarbeiter müssen
Milbenschutz tragen |
Όλοι
οι
εργαζόμενοι
πρέπει να
φορούν
αντι-ακάρεα |
Óloi oi ergazómenoi prépei na
foroún anti-akárea |
Wszyscy pracownicy muszą
nosić środki zapobiegające roztoczom |
Všichni zaměstnanci musí
nosit anti-roztoče |
Visi darbuotojai privalo
dėvėti anti-erkę |
Усі
працівники
повинні
носити
засоби проти
кліща |
Usi pratsivnyky povynni nosyty
zasoby proty klishcha |
Все
сотрудники
должны
носить
анти-клещ |
Vse sotrudniki dolzhny nosit'
anti-kleshch |
所有员工必须穿防庐威装 |
Tous les employés doivent
porter un anti-acarien |
すべての従業員は防ダニを着用する必要があります |
すべて の 従業員 は 防 ダニ を 着用 する 必要 が あります |
すべて の じゅうぎょういん わ ぼう ダニ お ちゃくよう する ひつよう が あります |
subete no jūgyōin wa bō dani o chakuyō suru hitsuyō ga arimasu |
|
105 |
opposé |
opposé |
反对 |
fǎnduì |
Opposé |
Opposé |
Oposição |
Opuesto |
opposé |
oppone |
Opposé |
Αντίθετα |
Antítheta |
Opposé |
Opozice |
Priešais |
Опозиція |
Opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
opposé |
Opposé |
反対 |
反対 |
はんたい |
hantai |
|
106 |
optional |
Optional |
可选的 |
Kě xuǎn de |
Optional |
En option |
Opcional |
Opcional |
opzionale |
ad libitum |
Optional |
Προαιρετικά |
Proairetiká |
Opcjonalnie |
Volitelné |
Nebūtina |
За
бажанням |
Za bazhannyam |
опциональный |
optsional'nyy |
optional |
En option |
オプショナル |
オプショナル |
おぷしょなる |
opushonaru |
|
107 |
可选的 |
kě xuǎn de |
任选的 |
rèn xuǎn de |
Optional |
En option |
Opcional |
Opcional |
opzionale |
libitum |
Optional |
Προαιρετικά |
Proairetiká |
Opcjonalnie |
Volitelné |
Nebūtina |
За
бажанням |
Za bazhannyam |
опциональный |
optsional'nyy |
可选的 |
En option |
オプショナル |
オプショナル |
おぷしょなる |
opushonaru |
|
108 |
(often humorous) that you do because you always do
it, or other people in the same situation always do it |
(often humorous) that you do because you
always do it, or other people in the same situation always do it |
(通常很幽默)是因为您总是这样做,或者处于相同情况的其他人总是这样做 |
(tōngcháng hěn yōumò) shì
yīnwèi nín zǒng shì zhèyàng zuò, huòzhě chǔyú
xiāngtóng qíngkuàng de qítā rén zǒng shì zhèyàng zuò |
(often humorous) that you
do because you always do it, or other people in the same situation always do
it |
(souvent drôle) que vous
faites parce que vous le faites toujours, ou que d'autres personnes dans la
même situation le font toujours |
(geralmente bem-humorado)
que você faz porque sempre faz isso, ou outras pessoas na mesma situação
sempre fazem |
(a menudo humorístico)
que haces porque siempre lo haces, o que otras personas en la misma situación
siempre lo hacen |
(spesso divertente) che
fai perché lo fai sempre, o altre persone nella stessa situazione lo fanno
sempre |
(Saepe faceta) qui facis,
quia semper est facere aut aliis semper in eodem statu faciam |
(oft humorvoll) das
machst du, weil du es immer machst, oder andere Leute in der gleichen
Situation machen es immer |
(συχνά
χιουμοριστικό)
που κάνετε
επειδή το
κάνετε πάντα ή
άλλοι
άνθρωποι στην
ίδια
κατάσταση το κάνουν
πάντα |
(sychná chioumoristikó) pou kánete epeidí to
kánete pánta í álloi ánthropoi stin ídia katástasi to kánoun pánta |
(często dowcipne),
że to robisz, ponieważ zawsze to robisz, lub inni ludzie w tej
samej sytuacji zawsze to robią |
(často vtipné),
které děláte, protože to vždy děláte, nebo to vždy dělají jiní
lidé ve stejné situaci |
(dažnai su humoru),
kurį darote, nes jūs visada tai darote, arba kiti žmonės toje
pačioje situacijoje visada tai daro |
(часто
жартівливо),
що ви робите,
тому що ви завжди
це робите,
або інші
люди в тій же
ситуації
завжди
роблять це |
(chasto zhartivlyvo), shcho vy robyte, tomu
shcho vy zavzhdy tse robyte, abo inshi lyudy v tiy zhe sytuatsiyi zavzhdy
roblyatʹ tse |
(часто
с юмором), что
вы делаете,
потому что вы
всегда
делаете это,
или другие
люди в той же
ситуации
всегда
делают это |
(chasto s yumorom), chto vy delayete, potomu
chto vy vsegda delayete eto, ili drugiye lyudi v toy zhe situatsii vsegda
delayut eto |
(often humorous) that you do because you always do
it, or other people in the same situation always do it |
(souvent drôle) que vous
faites parce que vous le faites toujours, ou que d'autres personnes dans la
même situation le font toujours |
(多くの場合ユーモラスです)あなたがいつもやるから、または同じ状況の他の人がいつもやるから |
( 多く の 場合 ユーモラスです ) あなた が いつも やるから 、 または 同じ 状況 の 他 の 人 が いつも やるから |
( おうく の ばあい ゆうもらすです ) あなた が いつも やるから 、 または おなじ じょうきょう の ほか の ひと が いつも やるから |
( ōku no bāi yūmorasudesu ) anata ga itsumo yarukara , mataha onaji jōkyō no hoka no hito ga itsumo yarukara |
|
109 |
习惯性的;随大瘤的;赶时髦的 |
xíguàn xìng de; suí dà liú de;
gǎnshímáo de |
习惯性的;随大瘤的;赶时髦的 |
xíguàn xìng de; suí dà liú de;
gǎnshímáo de |
Habitual; with a large tumor;
fashionable |
Habituel; avec une grosse
tumeur; à la mode |
Habitual; com um grande tumor;
moda |
Habitual; con un tumor grande;
de moda |
Abitudine; con un grosso
tumore; alla moda |
Habitum cum magna parte natium
modum |
Gewohnheit, mit einem großen
Tumor, modisch |
Συνήθης,
με μεγάλο όγκο,
μοντέρνα |
Syníthis, me megálo ónko,
montérna |
Zwykły; z dużym
guzem; modny |
Habitual, s velkým nádorem,
módní |
Įprastas; su dideliu
naviku; madingas |
Звична,
з великою
пухлиною;
модна |
Zvychna, z velykoyu pukhlynoyu;
modna |
Привычный,
с большой
опухолью,
модный |
Privychnyy, s bol'shoy
opukhol'yu, modnyy |
习惯性的;随大瘤的;赶时髦的 |
Habituel; avec une grosse
tumeur; à la mode |
習慣性;大きな腫瘍がある;ファッショナブル |
習慣性 ; 大きな 腫瘍 が ある ; ファッショナブル |
しゅうかんせい ; おうきな しゅよう が ある ; fあっしょなぶる |
shūkansei ; ōkina shuyō ga aru ; fasshonaburu |
|
110 |
(通常很幽默)是因为您总是这样做,或者处于相同情况的其他人总是这样做 |
(tōngcháng hěn
yōumò) shì yīnwèi nín zǒng shì zhèyàng zuò, huòzhě
chǔyú xiāngtóng qíngkuàng de qítā rén zǒng shì zhèyàng
zuò |
(通常很幽默)是因为您总是这样做,或者在相同情况下的其他人总是这么做 |
(tōngcháng hěn
yōumò) shì yīnwèi nín zǒng shì zhèyàng zuò, huòzhě zài
xiāngtóng qíngkuàng xià de qítā rén zǒng shì zhème zuò |
(usually very humorous) because
you always do this, or others in the same situation always do this |
(généralement très drôle) parce
que vous faites toujours ceci, ou que d'autres dans la même situation le font
toujours |
(geralmente bem-humorado)
porque você sempre faz isso, ou outros na mesma situação sempre fazem isso |
(generalmente muy gracioso)
porque siempre haces esto, u otras personas en la misma situación siempre
hacen esto |
(di solito molto divertente)
perché lo fai sempre, o gli altri nella stessa situazione lo fanno sempre |
(Usually faceta) quod tu facis
semper, in eadem fortuna semper vel aliis facere |
(In der Regel sehr humorvoll),
weil Sie dies immer tun oder andere, die sich in der gleichen Situation
befinden, dies immer tun |
(συνήθως
πολύ
χιουμοριστικό)
γιατί πάντα το
κάνετε αυτό, ή
άλλοι στην
ίδια
κατάσταση
κάνουν πάντα αυτό |
(syníthos polý chioumoristikó)
giatí pánta to kánete aftó, í álloi stin ídia katástasi kánoun pánta aftó |
(zazwyczaj bardzo
humorystycznie), ponieważ zawsze to robisz, lub inni w tej samej
sytuacji zawsze to robią |
(obvykle velmi vtipný), protože
to vždy děláte, nebo to vždy dělají jiní ve stejné situaci |
(paprastai labai juokingas),
nes jūs visada tai darote, arba kiti, esantys toje pačioje
situacijoje, visada tai daro |
(як
правило,
дуже
жартівливо)
тому, що ти
завжди
робиш це, або
інші в тій же
ситуації
завжди
роблять це |
(yak pravylo, duzhe
zhartivlyvo) tomu, shcho ty zavzhdy robysh tse, abo inshi v tiy zhe
sytuatsiyi zavzhdy roblyatʹ tse |
(обычно
очень
смешно),
потому что
вы всегда делаете
это, или
другие в той
же ситуации
всегда
делают это |
(obychno ochen' smeshno),
potomu chto vy vsegda delayete eto, ili drugiye v toy zhe situatsii vsegda
delayut eto |
(通常很幽默)是因为您总是这样做,或者处于相同情况的其他人总是这样做 |
(généralement très drôle) parce
que vous faites toujours ceci, ou que d'autres dans la même situation le font
toujours |
(通常非常にユーモラスです)あなたは常にこれを行うか、同じ状況の他の人が常にこれを行うため |
( 通常 非常 に ユーモラスです ) あなた は 常に これ を 行う か 、 同じ 状況 の 他 の 人 が 常に これ を 行う ため |
( つうじょう ひじょう に ゆうもらすです ) あなた わ つねに これ お おこなう か 、 おなじ じょうきょう の ほか の ひと が つねに これ お おこなう ため |
( tsūjō hijō ni yūmorasudesu ) anata wa tsuneni kore o okonau ka , onaji jōkyō no hoka no hito ga tsuneni kore o okonau tame |
|
111 |
in the mid 60s
he toofc the almost obligatory trip to india. |
in the mid 60s he toofc the
almost obligatory trip to india. |
在60年代中期,他几乎没有义务去印度旅行。 |
zài 60 niándài zhōngqí,
tā jīhū méiyǒu yìwù qù yìndù lǚxíng. |
In the mid 60s he toofc the
almost obligatory trip to india. |
Au milieu des années 60, il se
rendit en Inde pour le voyage presque obligatoire. |
Em meados dos anos 60, ele
realizou a viagem quase obrigatória à Índia. |
A mediados de los años 60, él
realizó el viaje casi obligatorio a la India. |
A metà degli anni '60 iniziò il
viaggio quasi obbligatorio in India. |
60 Inter se obligare toofc fere
itinere in Indiam. |
Mitte der 60er Jahre unternahm
er die fast obligatorische Reise nach Indien. |
Στα
μέσα της
δεκαετίας του '60
συνέχισε το
σχεδόν υποχρεωτικό
ταξίδι στην
Ινδία. |
Sta mésa tis dekaetías tou '60
synéchise to schedón ypochreotikó taxídi stin Indía. |
W połowie lat 60.
odbył prawie obowiązkową podróż do Indii. |
V polovině 60. let
absolvoval téměř povinnou cestu do Indie. |
60-ųjų viduryje jis
apžiūrėjo beveik privalomą kelionę į Indiją. |
У
середині 60-х
він також
знайшов
майже обов'язкову
поїздку до
Індії. |
U seredyni 60-kh vin takozh
znayshov mayzhe obov'yazkovu poyizdku do Indiyi. |
В
середине 60-х
он совершил
почти
обязательную
поездку в
Индию. |
V seredine 60-kh on sovershil
pochti obyazatel'nuyu poyezdku v Indiyu. |
in the mid 60s
he toofc the almost obligatory trip to india. |
Au milieu des années 60, il se
rendit en Inde pour le voyage presque obligatoire. |
60年代半ばに、彼はインドへのほとんど義務的な旅行をやりすぎました。 |
60 年代 半ば に 、 彼 は インド へ の ほとんど 義務 的な 旅行 を やりすぎました 。 |
60 ねんだい なかば に 、 かれ わ インド え の ほとんど ぎむ てきな りょこう お やりすぎました 。 |
60 nendai nakaba ni , kare wa indo e no hotondo gimu tekina ryokō o yarisugimashita . |
|
112 |
六十年代中期,他也赶时髦到印度一游 |
Liùshí niándài zhōngqí,
tā yě gǎnshímáo dào yìndù yī yóu |
六十年代中期,他也赶时髦到印度一游 |
Liùshí niándài zhōngqí,
tā yě gǎnshímáo dào yìndù yī yóu |
In the mid-1960s, he also went
to India for a trip. |
Au milieu des années 1960, il
s’est également rendu en Inde pour un voyage. |
Em meados da década de 1960,
ele também foi à Índia para uma viagem. |
A mediados de la década de
1960, también fue a la India para un viaje. |
A metà degli anni '60, andò
anche in India per un viaggio. |
Medium et sexaginta annos
natus, et quoque effingere a visit in India |
Mitte der 1960er Jahre reiste
er auch nach Indien. |
Στα
μέσα της
δεκαετίας του
1960, πήγε επίσης
στην Ινδία για
ένα ταξίδι. |
Sta mésa tis dekaetías tou
1960, píge epísis stin Indía gia éna taxídi. |
W połowie lat 60.
pojechał też na wycieczkę do Indii. |
V polovině šedesátých let
odešel také na výlet do Indie. |
Septintojo dešimtmečio
viduryje jis taip pat išvyko į Indiją kelionei. |
У
середині 1960-х
він також
поїхав до
Індії в подорож. |
U seredyni 1960-kh vin takozh
poyikhav do Indiyi v podorozh. |
В
середине 1960-х
он также
отправился
в поездку в
Индию. |
V seredine 1960-kh on takzhe
otpravilsya v poyezdku v Indiyu. |
六十年代中期,他也赶时髦到印度一游 |
Au milieu des années 1960, il
s’est également rendu en Inde pour un voyage. |
1960年代半ば、彼は旅行のためにインドにも行きました。 |
1960 年代 半ば 、 彼 は 旅行 の ため に インド に も 行きました 。 |
1960 ねんだい なかば 、 かれ わ りょこう の ため に インド に も いきました 。 |
1960 nendai nakaba , kare wa ryokō no tame ni indo ni mo ikimashita . |
|
113 |
在60年代中期,他几乎没有义务去印度旅行。 |
zài 60 niándài zhōngqí,
tā jīhū méiyǒu yìwù qù yìndù lǚxíng. |
在60年代中期,他几乎没有义务去印度旅行。 |
zài 60 niándài zhōngqí,
tā jīhū méiyǒu yìwù qù yìndù lǚxíng. |
In the mid-1960s, he had little
obligation to travel to India. |
Au milieu des années 1960, il
avait peu d'obligation de se rendre en Inde. |
Em meados da década de 1960,
ele tinha pouca obrigação de viajar para a Índia. |
A mediados de la década de
1960, tenía poca obligación de viajar a la India. |
A metà degli anni '60, aveva
poco obbligo di viaggiare in India. |
In medium-1960s, cum fere
nullam habeat iter ad officium India. |
Mitte der 1960er Jahre hatte er
wenig Verpflichtung, nach Indien zu reisen. |
Στα
μέσα της
δεκαετίας του
1960, είχε
ελάχιστη
υποχρέωση να
ταξιδέψει
στην Ινδία. |
Sta mésa tis dekaetías tou
1960, eíche eláchisti ypochréosi na taxidépsei stin Indía. |
W połowie lat
sześćdziesiątych miał niewielki obowiązek
podróżowania do Indii. |
V polovině šedesátých let
měl jen malou povinnost cestovat do Indie. |
Septintojo dešimtmečio
viduryje jis neturėjo jokios pareigos keliauti į Indiją. |
У
середині 1960-х у
нього було
мало
зобов’язань подорожувати
до Індії. |
U seredyni 1960-kh u nʹoho
bulo malo zobovʺyazanʹ podorozhuvaty do Indiyi. |
В
середине 1960-х у
него было
мало
обязательств
поехать в
Индию. |
V seredine 1960-kh u nego bylo
malo obyazatel'stv poyekhat' v Indiyu. |
在60年代中期,他几乎没有义务去印度旅行。 |
Au milieu des années 1960, il
avait peu d'obligation de se rendre en Inde. |
1960年代半ば、彼はインドに旅行する義務がほとんどありませんでした。 |
1960 年代 半ば 、 彼 は インド に 旅行 する 義務 が ほとんど ありませんでした 。 |
1960 ねんだい なかば 、 かれ わ インド に りょこう する ぎむ が ほとんど ありませんでした 。 |
1960 nendai nakaba , kare wa indo ni ryokō suru gimu ga hotondo arimasendeshita . |
|
114 |
oblige to force sb to do sth, by law, because it is a duty,etc |
Oblige to force sb to do sth, by law, because it
is a duty,etc |
由于法律上的义务,有义务强迫某人做某事 |
Yóuyú fǎlǜ shàng de
yìwù, yǒu yìwù qiǎngpò mǒu rén zuò mǒu shì |
Oblige to force sb to do sth,
by law, because it is a duty,etc |
Obliger forcer qn à faire ça,
par la loi, parce que c'est un devoir, etc. |
Obrigação de forçar sb a fazer
sth, por lei, porque é um dever, etc. |
Obligar a obligar a alguien a
hacer algo, por ley, porque es un deber, etc. |
Obbligo di forzare sb a fare
qualcosa, per legge, perché è un dovere, ecc |
to oblige opprimere facere
Ynskt mál: si per legem, quia ad officium, etc. |
Verpflichtung, jdn gesetzlich
dazu zu zwingen, etw zu tun, weil es eine Pflicht usw. Ist |
Υποχρεώστε
να αναγκάσετε
τον sb να κάνει
το sth, από το νόμο,
επειδή είναι
καθήκον, κλπ |
Ypochreóste na anankásete ton
sb na kánei to sth, apó to nómo, epeidí eínai kathíkon, klp |
Obowiązek zmuszenia
kogoś do zrobienia czegoś zgodnie z prawem, ponieważ jest to
obowiązek itp |
Povinnost donutit sb dělat
zákon, protože je to povinnost, atd |
Pareiga priversti sb padaryti
įstatymą, nes tai yra pareiga ir tt |
Зобов’язати
змусити sb
робити
що-небудь за
законом,
тому що це
обов'язок
тощо |
Zobovʺyazaty zmusyty sb
robyty shcho-nebudʹ za zakonom, tomu shcho tse obov'yazok toshcho |
Обязать
принуждать sb
делать
что-либо по
закону,
потому что
это долг и т. Д. |
Obyazat' prinuzhdat' sb delat'
chto-libo po zakonu, potomu chto eto dolg i t. D. |
oblige to force sb to do sth, by law, because it is a duty,etc |
Obliger forcer qn à faire ça,
par la loi, parce que c'est un devoir, etc. |
sbは義務であるため、法律によりsbに強制する義務を負う |
sb は 義務である ため 、 法律 により sb に 強制 する 義務 を 負う |
sb わ ぎむである ため 、 ほうりつ により sb に きょうせい する ぎむ お おう |
sb wa gimudearu tame , hōritsu niyori sb ni kyōsei suru gimu o ō |
|
115 |
(以法律、义务等)强迫,迫使 |
(yǐ fǎlǜ, yìwù
děng) qiǎngpò, pòshǐ |
(以法律,义务等)强制,压缩 |
(yǐ fǎlǜ, yìwù
děng) qiángzhì, yāsuō |
Forced by law, obligation, etc. |
Forcé par la loi, obligation,
etc. |
Forçado por lei, obrigação,
etc. |
Obligado por ley, obligación,
etc. |
Costretto dalla legge, obbligo,
ecc. |
(Ecclesiastical, obligationes
vel etc.) qui nolentes cogeret, vi |
Erzwungen durch Gesetz,
Verpflichtung usw. |
Αναγκασμένος
από το νόμο, την
υποχρέωση κ.λπ. |
Anankasménos apó to nómo, tin
ypochréosi k.lp. |
Wymuszone przez prawo,
obowiązek itp. |
Vynuceno zákonem, povinností
atd. |
Priverstiniai įstatymai,
įpareigojimai ir kt. |
Вимушений
законом,
зобов’язанням
тощо. |
Vymushenyy zakonom,
zobovʺyazannyam toshcho. |
По
закону, по
обязательствам
и т. Д. |
Po zakonu, po obyazatel'stvam i
t. D. |
(以法律、义务等)强迫,迫使 |
Forcé par la loi, obligation,
etc. |
法律、義務などにより強制される |
法律 、 義務 など により 強制 される |
ほうりつ 、 ぎむ など により きょうせい される |
hōritsu , gimu nado niyori kyōsei sareru |
|
116 |
parents are
obliged by law to know to send their
children to school |
parents are obliged by law to
know to send their children to school |
父母有法律义务知道要送孩子上学 |
fùmǔ yǒu
fǎlǜ yìwù zhīdào yào sòng háizi shàngxué |
Parents are obliged by law to
know to send their children to school |
La loi oblige les parents à
savoir envoyer leurs enfants à l'école |
Os pais são obrigados por lei a
saber enviar seus filhos para a escola |
Los padres están obligados por
ley a saber que deben enviar a sus hijos a la escuela. |
I genitori sono obbligati per
legge a sapere di mandare i loro figli a scuola |
Parentes filios concredant
scire tenentur iure scholam |
Die Eltern sind gesetzlich
verpflichtet zu wissen, dass sie ihre Kinder zur Schule schicken müssen |
Οι
γονείς
υποχρεούνται
από το νόμο να
γνωρίζουν ότι
στέλνουν τα
παιδιά τους
στο σχολείο |
Oi goneís ypochreoúntai apó to
nómo na gnorízoun óti stélnoun ta paidiá tous sto scholeío |
Rodzice są
zobowiązani przez prawo, aby wiedzieć, jak wysłać swoje
dzieci do szkoły |
Rodiče jsou ze zákona
povinni vědět, že posílají své děti do školy |
Tėvai pagal
įstatymą privalo žinoti, kad turi išsiųsti savo vaikus į
mokyklą |
Законом
батьки
зобов'язані
знати, щоб
відправити
своїх дітей
до школи |
Zakonom batʹky
zobov'yazani znaty, shchob vidpravyty svoyikh ditey do shkoly |
Родители
обязаны по
закону
знать, чтобы
отправить
своих детей
в школу |
Roditeli obyazany po zakonu
znat', chtoby otpravit' svoikh detey v shkolu |
parents are obliged by law to know to
send their children to school |
La loi oblige les parents à
savoir envoyer leurs enfants à l'école |
親は法律により、子供を学校に行かせることを知る義務があります。 |
親 は 法律 により 、 子供 を 学校 に 行かせる こと を 知る 義務 が あります 。 |
おや わ ほうりつ により 、 こども お がっこう に いかせる こと お しる ぎむ が あります 。 |
oya wa hōritsu niyori , kodomo o gakkō ni ikaseru koto o shiru gimu ga arimasu . |
|
117 |
法律规定父母必须送子女入学 |
fǎlǜ guīdìng
fùmǔ bìxū sòng zǐnǚ rùxué |
法律规定父母必须送子女入学 |
fǎlǜ guīdìng
fùmǔ bìxū sòng zǐnǚ rùxué |
The law requires parents to
send their children to school. |
La loi oblige les parents à
envoyer leurs enfants à l'école. |
A lei exige que os pais enviem
seus filhos para a escola. |
La ley exige que los padres
envíen a sus hijos a la escuela. |
La legge impone ai genitori di
mandare i propri figli a scuola. |
Iure schola parentes filios
suos |
Das Gesetz schreibt vor, dass
Eltern ihre Kinder zur Schule schicken müssen. |
Ο
νόμος απαιτεί
από τους
γονείς να
στέλνουν τα παιδιά
τους στο
σχολείο. |
O nómos apaiteí apó tous goneís
na stélnoun ta paidiá tous sto scholeío. |
Prawo wymaga od rodziców
wysyłania dzieci do szkoły. |
Zákon vyžaduje, aby rodiče
posílali své děti do školy. |
Įstatymas reikalauja, kad
tėvai siųstų vaikus į mokyklą. |
Закон
вимагає від
батьків
відправляти
своїх дітей
до школи. |
Zakon vymahaye vid batʹkiv
vidpravlyaty svoyikh ditey do shkoly. |
Закон
требует,
чтобы
родители
отправляли своих
детей в
школу. |
Zakon trebuyet, chtoby roditeli
otpravlyali svoikh detey v shkolu. |
法律规定父母必须送子女入学 |
La loi oblige les parents à
envoyer leurs enfants à l'école. |
法律は、両親が子供を学校に行かせることを要求しています。 |
法律 は 、 両親 が 子供 を 学校 に 行かせる こと を 要求 しています 。 |
ほうりつ わ 、 りょうしん が こども お がっこう に いかせる こと お ようきゅう しています 。 |
hōritsu wa , ryōshin ga kodomo o gakkō ni ikaseru koto o yōkyū shiteimasu . |
|
118 |
I felt obliged
to ask them to dinner |
I felt obliged to ask them to
dinner |
我觉得有义务请他们吃饭 |
wǒ juédé yǒu yìwù
qǐng tāmen chīfàn |
I felt obliged to ask them to
dinner |
Je me suis senti obligé de leur
demander à dîner |
Eu me senti obrigado a
convidá-los para jantar |
Me sentí obligado a invitarlos
a cenar |
Mi sono sentito obbligato a
chiedere loro di cena |
Sensi cogerentur orare iussit |
Ich fühlte mich verpflichtet,
sie zum Abendessen einzuladen |
Ένιωσα
υποχρεωμένος
να τους ζητήσω
να δειπνήσουν |
Éniosa ypochreoménos na tous
zitíso na deipnísoun |
Czułem się
zobowiązany zaprosić ich na obiad |
Cítil jsem se povinen je
požádat o večeři |
Jaučiau pareigą
paprašyti jų vakarienės |
Я
почував
себе
зобов’язаним
попросити
їх пообідати |
YA pochuvav sebe
zobovʺyazanym poprosyty yikh poobidaty |
Я
чувствовал
себя
обязанным
пригласить
их на ужин |
YA chuvstvoval sebya obyazannym
priglasit' ikh na uzhin |
I felt obliged to ask them to dinner |
Je me suis senti obligé de leur
demander à dîner |
私は彼らに夕食を頼む義務を感じました |
私 は 彼ら に 夕食 を 頼む 義務 を 感じました |
わたし わ かれら に ゆうしょく お たのむ ぎむ お かんじました |
watashi wa karera ni yūshoku o tanomu gimu o kanjimashita |
|
119 |
我不得不请他们吃饭 |
wǒ bùdé bù qǐng
tāmen chīfàn |
我不得不请他们吃饭 |
wǒ bùdé bù qǐng
tāmen chīfàn |
I have to ask them to eat. |
Je dois leur demander de
manger. |
Eu tenho que pedir para eles
comerem. |
Tengo que pedirles que coman. |
Devo chiedere loro di mangiare. |
Et qui ad cenam rogare eos |
Ich muss sie bitten zu essen. |
Πρέπει
να τους ζητήσω
να φάνε. |
Prépei na tous zitíso na fáne. |
Muszę poprosić ich o
jedzenie. |
Musím je požádat, aby jedli. |
Aš turiu paprašyti jų
valgyti. |
Я
повинен
попросити
їх їсти. |
YA povynen poprosyty yikh
yisty. |
Я
должен
попросить
их поесть. |
YA dolzhen poprosit' ikh
poyest'. |
我不得不请他们吃饭 |
Je dois leur demander de
manger. |
私は彼らに食べるように頼まなければなりません。 |
私 は 彼ら に 食べる よう に 頼まなければなりません 。 |
わたし わ かれら に たべる よう に たのまなければなりません 。 |
watashi wa karera ni taberu yō ni tanomanakerebanarimasen . |
|
120 |
我觉得有义务请他们吃饭 |
wǒ juédé yǒu yìwù
qǐng tāmen chīfàn |
我觉得有义务请他们吃饭 |
wǒ juédé yǒu yìwù
qǐng tāmen chīfàn |
I feel obligated to invite them
to dinner. |
Je me sens obligé de les
inviter à dîner. |
Sinto-me obrigado a convidá-los
para jantar. |
Me siento obligado a invitarlos
a cenar. |
Mi sento in dovere di invitarli
a cena. |
Te sentiunt obligatus ad cenam
invitare eos, |
Ich fühle mich verpflichtet,
sie zum Abendessen einzuladen. |
Αισθάνομαι
υποχρεωμένος
να τους
προσκαλέσω
στο δείπνο. |
Aisthánomai ypochreoménos na
tous proskaléso sto deípno. |
Czuję się
zobowiązany do zaproszenia ich na obiad. |
Cítím se povinen je pozvat na
večeři. |
Jaučiu pareigą
pakviesti juos vakarienės. |
Я
зобов’язаний
запросити
їх на вечерю. |
YA zobovʺyazanyy zaprosyty
yikh na vecheryu. |
Я
чувствую
себя
обязанным
пригласить
их на ужин. |
YA chuvstvuyu sebya obyazannym
priglasit' ikh na uzhin. |
我觉得有义务请他们吃饭 |
Je me sens obligé de les
inviter à dîner. |
私は彼らを夕食に招待する義務を感じています。 |
私 は 彼ら を 夕食 に 招待 する 義務 を 感じています 。 |
わたし わ かれら お ゆうしょく に しょうたい する ぎむ お かんじています 。 |
watashi wa karera o yūshoku ni shōtai suru gimu o kanjiteimasu . |
|
121 |
he suffered a
serious injury that obliged him to give up work. |
he suffered a serious injury
that obliged him to give up work. |
他受了重伤,不得不放弃工作。 |
tā shòule zhòngshāng,
bùdé bù fàngqì gōngzuò. |
He suffered a serious injury
that obliged him to give up work. |
Il a subi une grave blessure
qui l’a obligé à abandonner son travail. |
Ele sofreu uma lesão grave que
o obrigou a desistir do trabalho. |
Sufrió una lesión grave que lo
obligó a renunciar al trabajo. |
Ha subito un grave infortunio
che lo ha costretto a rinunciare al lavoro. |
passus iniuriam non se
dimittere coactus est. |
Er erlitt eine schwere
Verletzung, die ihn zwang, die Arbeit aufzugeben. |
Έκανε
σοβαρό
τραυματισμό
που τον
υποχρέωσε να
εγκαταλείψει
τη δουλειά του. |
Ékane sovaró travmatismó pou
ton ypochréose na enkataleípsei ti douleiá tou. |
Odniósł poważne
obrażenia, które zmusiły go do rezygnacji z pracy. |
Trpěl vážným
zraněním, které ho přinutilo vzdát se práce. |
Jis patyrė rimtą
sužalojimą, privertusį mesti darbą. |
Він
зазнав
серйозної
травми, яка
зобов’язала
його
відмовитися
від роботи. |
Vin zaznav seryoznoyi travmy,
yaka zobovʺyazala yoho vidmovytysya vid roboty. |
Он
получил
серьезную
травму,
которая
заставила
его бросить
работу. |
On poluchil ser'yeznuyu travmu,
kotoraya zastavila yego brosit' rabotu. |
he suffered a
serious injury that obliged him to give up work. |
Il a subi une grave blessure
qui l’a obligé à abandonner son travail. |
彼は重傷を負い、仕事をやめることを余儀なくされました。 |
彼 は 重傷 を 負い 、 仕事 を やめる こと を 余儀なく されました 。 |
かれ わ じゅうしょう お おい 、 しごと お やめる こと お よぎなく されました 。 |
kare wa jūshō o oi , shigoto o yameru koto o yoginaku saremashita . |
|
122 |
他受伤严重,不得已只好放弃工作 |
Tā shòushāng
yánzhòng, bùdéyǐ zhǐhǎo fàngqì gōngzuò |
他受伤严重,不得已只好放弃工作 |
Tā shòushāng
yánzhòng, bùdéyǐ zhǐhǎo fàngqì gōngzuò |
He was seriously injured and
had no choice but to give up his job. |
Il a été grièvement blessé et
n'a pas eu d'autre choix que de quitter son emploi. |
Ele ficou gravemente ferido e
não teve escolha a não ser desistir de seu emprego. |
Estaba gravemente herido y no
tuvo más remedio que renunciar a su trabajo. |
Era gravemente ferito e non
aveva altra scelta che rinunciare al suo lavoro. |
Qui cum graviter laedi, coactus
est dare operi eum |
Er war schwer verletzt und
hatte keine andere Wahl, als seinen Job aufzugeben. |
Ήταν
σοβαρά
τραυματισμένος
και δεν είχε
άλλη επιλογή
παρά να
εγκαταλείψει
τη δουλειά του. |
Ítan sovará travmatisménos kai
den eíche álli epilogí pará na enkataleípsei ti douleiá tou. |
Był poważnie ranny i
nie miał innego wyjścia, jak zrezygnować z pracy. |
Byl vážně zraněn a
neměl jinou možnost, než se vzdát své práce. |
Jis buvo sunkiai sužeistas ir
neturėjo kito pasirinkimo, kaip mesti darbą. |
Він
отримав
серйозні
поранення і
не мав іншого
вибору, як
відмовитися
від роботи. |
Vin otrymav seryozni poranennya
i ne mav inshoho vyboru, yak vidmovytysya vid roboty. |
Он
был
серьезно
ранен, и у
него не было
другого
выбора,
кроме как
бросить
свою работу. |
On byl ser'yezno ranen, i u
nego ne bylo drugogo vybora, krome kak brosit' svoyu rabotu. |
他受伤严重,不得已只好放弃工作 |
Il a été grièvement blessé et
n'a pas eu d'autre choix que de quitter son emploi. |
彼は重傷を負い、仕事を辞めざるを得なかった。 |
彼 は 重傷 を 負い 、 仕事 を 辞めざる を 得なかった 。 |
かれ わ じゅうしょう お おい 、 しごと お やめざる お えなかった 。 |
kare wa jūshō o oi , shigoto o yamezaru o enakatta . |
|
123 |
〜sb (by doing sth) |
〜sb (by doing sth) |
〜sb(通过做某事) |
〜sb(tōngguò zuò mǒu shì) |
~sb (by doing sth) |
~ qn (en faisant qc) |
~ sb (fazendo sth) |
~ sb (haciendo algo) |
~ sb (facendo sth) |
~ Si (a facientes Ynskt
mál) |
~ jdn (indem er etw tut) |
~ sb
(κάνοντας sth) |
~ sb (kánontas sth) |
~ sb (robiąc
coś) |
~ sb (tím, že dělá) |
~ sb (darant sth) |
~ sb
(виконуючи sth) |
~ sb (vykonuyuchy sth) |
~ sb
(делая что-то) |
~ sb (delaya chto-to) |
〜sb (by doing sth) |
~ qn (en faisant qc) |
〜sb(sthを実行) |
〜 sb ( sth を 実行 ) |
〜 sb ( sth お じっこう ) |
〜 sb ( sth o jikkō ) |
|
124 |
〜sb
(with sth) to help sb by doing what they ask or what you know they want |
〜sb (with sth) to help
sb by doing what they ask or what you know they want |
〜某人(与某人一起)帮助某人做某事或您想知道什么 |
〜mǒu rén (yǔ
mǒu rén yīqǐ) bāngzhù mǒu rén zuò mǒu shì huò
nín xiǎng zhīdào shénme |
~sb (with sth) to help sb by
doing what they ask or what you know they want |
~ qn (avec qch) aider qn en
faisant ce qu'ils demandent ou ce que vous savez qu'ils veulent |
~ sb (com sth) para ajudar sb
fazendo o que eles pedem ou o que você sabe que eles querem |
~ sb (con algo) para ayudar a
sb haciendo lo que piden o lo que sabes que quieren |
~ sb (con sth) per aiutare sb
facendo quello che chiedono o quello che sai che vogliono |
~ Si (cum Ynskt mál) ad
auxilium facere, si per quid quaeris aut quid volunt scire, |
~ sb (mit etw), um jdm zu
helfen, indem Sie tun, was sie verlangen oder was Sie wissen, dass sie wollen |
~ sb (με sth)
για να
βοηθήσει sb
κάνοντας αυτό
που ζητούν ή τι
ξέρετε ότι
θέλουν |
~ sb (me sth) gia na voithísei
sb kánontas aftó pou zitoún í ti xérete óti théloun |
~ sb (z czymś), aby pomóc
komuś, robiąc to, o co prosi, lub co wiesz, że chce |
~ sb (se sth), aby pomohl sb
tím, že udělá, co se zeptá nebo co víš, co chce |
~ sb (su sth) padėti sb
darant tai, ko jie prašo, arba tai, ko jūs žinote, kad norite |
~ sb (з sth),
щоб
допомогти sb,
роблячи те,
що вони запитують,
або те, що ви
знаєте, що
хочуть |
~ sb (z sth), shchob dopomohty
sb, roblyachy te, shcho vony zapytuyutʹ, abo te, shcho vy znayete, shcho
khochutʹ |
~ sb (с
помощью sth),
чтобы
помочь sb,
выполняя то,
что они
просят, или
то, что, как вы
знаете, они
хотят |
~ sb (s pomoshch'yu sth),
chtoby pomoch' sb, vypolnyaya to, chto oni prosyat, ili to, chto, kak vy
znayete, oni khotyat |
〜sb
(with sth) to help sb by doing what they ask or what you know they want |
~ qn (avec qch) aider qn en
faisant ce qu'ils demandent ou ce que vous savez qu'ils veulent |
〜sb(sthを使用)sbが求めることや、知っていることを実行することでsbを支援する |
〜 sb ( sth を 使用 ) sb が 求める こと や 、 知っている こと を 実行 する こと で sb を 支援 する |
〜 sb ( sth お しよう ) sb が もとめる こと や 、 しっている こと お じっこう する こと で sb お しえん する |
〜 sb ( sth o shiyō ) sb ga motomeru koto ya , shitteiru koto o jikkō suru koto de sb o shien suru |
|
125 |
(根据要求或需要)帮忙,效劳 |
(gēnjù yāoqiú huò
xūyào) bāngmáng, xiàoláo |
(根据要求或需要)帮忙,效劳 |
(gēnjù yāoqiú huò
xūyào) bāngmáng, xiàoláo |
(on request or need) help,
service |
(sur demande ou besoin) aide,
service |
(a pedido ou necessidade)
ajuda, serviço |
(a petición o necesidad) ayuda,
servicio |
(su richiesta o necessità)
aiuto, servizio |
(Te rogante vel necessitate)
auxilio, ministerium |
(auf Anfrage oder Bedarf)
Hilfe, Service |
(κατόπιν
αιτήματος ή
ανάγκης)
βοήθεια,
εξυπηρέτηση |
(katópin aitímatos í anánkis)
voítheia, exypirétisi |
(na żądanie lub w
potrzebie) pomoc, serwis |
(na vyžádání nebo
potřebujete) pomoc, servis |
(paprašius ar prireikus)
pagalbos, paslaugos |
(за
бажанням чи
потребою)
допомога,
сервіс |
(za bazhannyam chy potreboyu)
dopomoha, servis |
(по
запросу или
необходимости)
помощь, сервис |
(po zaprosu ili neobkhodimosti)
pomoshch', servis |
(根据要求或需要)帮忙,效劳 |
(sur demande ou besoin) aide,
service |
(要求または必要に応じて)ヘルプ、サービス |
( 要求 または 必要 に 応じて ) ヘルプ 、 サービス |
( ようきゅう または ひつよう に おうじて ) ヘルプ 、 サービス |
( yōkyū mataha hitsuyō ni ōjite ) herupu , sābisu |
|
126 |
我觉得有义务请他们吃饭 |
wǒ juédé yǒu yìwù
qǐng tāmen chīfàn |
我觉得有义务请他们吃饭 |
wǒ juédé yǒu yìwù
qǐng tāmen chīfàn |
I feel obligated to invite them
to dinner. |
Je me sens obligé de les
inviter à dîner. |
Sinto-me obrigado a convidá-los
para jantar. |
Me siento obligado a invitarlos
a cenar. |
Mi sento in dovere di invitarli
a cena. |
Te sentiunt obligatus ad cenam
invitare eos, |
Ich fühle mich verpflichtet,
sie zum Abendessen einzuladen. |
Αισθάνομαι
υποχρεωμένος
να τους
προσκαλέσω
στο δείπνο. |
Aisthánomai ypochreoménos na
tous proskaléso sto deípno. |
Czuję się
zobowiązany do zaproszenia ich na obiad. |
Cítím se povinen je pozvat na
večeři. |
Jaučiu pareigą
pakviesti juos vakarienės. |
Я
зобов’язаний
запросити
їх на вечерю. |
YA zobovʺyazanyy zaprosyty
yikh na vecheryu. |
Я
чувствую
себя
обязанным
пригласить
их на ужин. |
YA chuvstvuyu sebya obyazannym
priglasit' ikh na uzhin. |
我觉得有义务请他们吃饭 |
Je me sens obligé de les
inviter à dîner. |
私は彼らを夕食に招待する義務を感じています。 |
私 は 彼ら を 夕食 に 招待 する 義務 を 感じています 。 |
わたし わ かれら お ゆうしょく に しょうたい する ぎむ お かんじています 。 |
watashi wa karera o yūshoku ni shōtai suru gimu o kanjiteimasu . |
|
127 |
Call me if you
need any hel,I’d be happy to oblige |
Call me if you need any hel,I’d
be happy to oblige |
有需要请打电话给我,我很乐意为您服务 |
yǒu xūyào qǐng
dǎ diànhuà gěi wǒ, wǒ hěn lèyì wèi nín fúwù |
Call me if you need any hel,I’d
be happy to oblige |
Appelez-moi si vous avez besoin
d'aide, je serais heureux d'obliger |
Ligue para mim se precisar de
ajuda, ficarei feliz em obrigar |
Llámame si necesitas ayuda, con
gusto te complaceré |
Chiamami se hai bisogno di
aiuto, sarei felice di accontentarti |
Si quid me opus est hel ego
youd 'exsisto gauisus ut sacrificarent: |
Rufen Sie mich an, wenn Sie
Hilfe benötigen. Ich bin Ihnen gerne behilflich |
Καλέστε
μου αν
χρειάζεστε
κάποιο hel, θα
ήμουν ευτυχής
να σας
υποχρεώσω |
Kaléste mou an chreiázeste
kápoio hel, tha ímoun eftychís na sas ypochreóso |
Zadzwoń, jeśli
potrzebujesz pomocy, chętnie bym cię zobowiązał |
Zavolej mi, jestli budeš
potřebovat pomocníka, ráda bych to zavázala |
Paskambinkite man, jei jums
reikia pagalbos, mielai įpareigosiu |
Зателефонуйте
мені, якщо
вам
потрібна
допомога, я б
із
задоволенням
погодився |
Zatelefonuyte meni, yakshcho
vam potribna dopomoha, ya b iz zadovolennyam pohodyvsya |
Позвони
мне, если
тебе
понадобится
хел, я был бы
рад |
Pozvoni mne, yesli tebe
ponadobitsya khel, ya byl by rad |
Call me if you
need any hel,I’d be happy to oblige |
Appelez-moi si vous avez besoin
d'aide, je serais heureux d'obliger |
ヘルが必要な場合は私に電話してください、私は喜んで従うでしょう |
ヘル が 必要な 場合 は 私 に 電話 してください 、 私 は 喜んで 従うでしょう |
ヘル が ひつような ばあい わ わたし に でんわ してください 、 わたし わ よろこんで したがうでしょう |
heru ga hitsuyōna bāi wa watashi ni denwa shitekudasai , watashi wa yorokonde shitagaudeshō |
|
128 |
若有需要,尽管给我打电话。我很乐意帮忙 |
ruò yǒu xūyào,
jǐnguǎn gěi wǒ dǎ diànhuà. Wǒ hěn lèyì
bāngmáng |
若有需要,尽管给我打电话。我很乐意帮忙 |
ruò yǒu xūyào,
jǐnguǎn gěi wǒ dǎ diànhuà. Wǒ hěn lèyì
bāngmáng |
Call me if necessary. I am
happy to help. |
Appelez-moi si nécessaire. Je
suis heureux d'aider. |
Ligue-me se necessário. Fico
feliz em ajudar. |
Llamame si es necesario Estoy
feliz de ayudar |
Chiamami se necessario. Sono
felice di aiutare. |
Necessariae ad liberum. Ego sum
valde felix Auxilium |
Rufen Sie mich bei Bedarf an.
Ich helfe gerne. |
Καλέστε
με αν
χρειαστεί.
Είμαι στην
ευχάριστη θέση
να σας βοηθήσω. |
Kaléste me an chreiasteí. Eímai
stin efcháristi thési na sas voithíso. |
Zadzwoń, jeśli to
konieczne. Jestem szczęśliwy mogąc pomóc. |
V případě
potřeby mi zavolej. Jsem rád, že vám mohu pomoci. |
Jei reikia, paskambink man. Aš
mielai padedu. |
Зателефонуйте
мені, якщо
потрібно. Я
радий допомогти. |
Zatelefonuyte meni, yakshcho
potribno. YA radyy dopomohty. |
Позвони
мне, если
необходимо.
Я рад помочь. |
Pozvoni mne, yesli neobkhodimo.
YA rad pomoch'. |
若有需要,尽管给我打电话。我很乐意帮忙 |
Appelez-moi si nécessaire. Je
suis heureux d'aider. |
必要に応じて電話してください。お手伝いさせていただきます。 |
必要 に 応じて 電話 してください 。 お手伝い させていただきます 。 |
ひつよう に おうじて でんわ してください 。 おてつだい させていただきます 。 |
hitsuyō ni ōjite denwa shitekudasai . otetsudai saseteitadakimasu . |
|
129 |
如果需要任何帮助,请致电给我,我很乐意为您服务 |
rúguǒ xūyào rènhé
bāngzhù, qǐng zhìdiàn gěi wǒ, wǒ hěn lèyì wèi
nín fúwù |
如果需要任何帮助,请致电给我,我很乐意为您服务 |
rúguǒ xūyào rènhé
bāngzhù, qǐng zhìdiàn gěi wǒ, wǒ hěn lèyì wèi
nín fúwù |
If you need any help, please
call me and I will be happy to help you. |
Si vous avez besoin d’aide,
appelez-moi et je me ferai un plaisir de vous aider. |
Se precisar de ajuda, ligue
para mim e teremos prazer em ajudá-lo. |
Si necesita ayuda, llámeme y
con gusto lo ayudaré. |
Se hai bisogno di aiuto,
chiamami e sarò felice di aiutarti. |
Si opus auxilium quis, quaeso
me, et eris beatus servire te |
Wenn Sie Hilfe benötigen, rufen
Sie mich bitte an und ich helfe Ihnen gerne weiter. |
Εάν
χρειάζεστε
βοήθεια,
παρακαλώ
καλέστε με και
θα χαρούμε να
σας
βοηθήσουμε. |
Eán chreiázeste voítheia,
parakaló kaléste me kai tha charoúme na sas voithísoume. |
Jeśli potrzebujesz pomocy,
zadzwoń do mnie, a chętnie Ci pomogę. |
Pokud potřebujete pomoc,
zavolejte mi a my vám rádi pomůžeme. |
Jei jums reikia pagalbos,
paskambinkite man ir aš mielai jums padėsiu. |
Якщо
вам
потрібна
допомога,
зателефонуйте
мені, і я з
радістю
допоможу
вам. |
Yakshcho vam potribna dopomoha,
zatelefonuyte meni, i ya z radistyu dopomozhu vam. |
Если
вам нужна
помощь,
пожалуйста,
позвоните
мне, и я буду
рад помочь
вам. |
Yesli vam nuzhna pomoshch',
pozhaluysta, pozvonite mne, i ya budu rad pomoch' vam. |
如果需要任何帮助,请致电给我,我很乐意为您服务 |
Si vous avez besoin d’aide,
appelez-moi et je me ferai un plaisir de vous aider. |
何か助けが必要な場合は、私に電話してください。喜んでお手伝いさせていただきます。 |
何 か 助け が 必要な 場合 は 、 私 に 電話 してください 。 喜んで お手伝い させていただきます 。 |
なに か たすけ が ひつような ばあい わ 、 わたし に でんわ してください 。 よろこんで おてつだい させていただきます 。 |
nani ka tasuke ga hitsuyōna bāi wa , watashi ni denwa shitekudasai . yorokonde otetsudai saseteitadakimasu . |
|
130 |
(formal) would
you oblige me with some information? |
(formal) would you oblige me
with some information? |
(正式)您可以要求我提供一些信息吗? |
(zhèngshì) nín kěyǐ
yāoqiú wǒ tígōng yīxiē xìnxī ma? |
(formal) would you oblige me
with some information? |
(formel) me donneriez-vous des
informations? |
(formal) você me obrigaria com
algumas informações? |
(formal) ¿me obligarías con
alguna información? |
(formale) mi obbligheresti con
alcune informazioni? |
(Formalis) id mihi maiorem in
aliqua vis? |
(formell) Würden Sie mir
Informationen zusenden? |
(επίσημη)
θα μου
υποχρεώσετε
με κάποιες
πληροφορίες; |
(epísimi) tha mou ypochreósete
me kápoies pliroforíes? |
(formalnie) czy
zobowiązywałbyś mnie do podania pewnych informacji? |
(formální) zavázal byste mi
nějaké informace? |
(oficialiai)
įpareigotumėte mane pateikti tam tikros informacijos? |
(формально)
Ви б
зобов'язали
мене якоюсь
інформацією? |
(formalʹno) Vy b
zobov'yazaly mene yakoyusʹ informatsiyeyu? |
(формально)
не могли бы
вы дать мне
какую-нибудь
информацию? |
(formal'no) ne mogli by vy dat'
mne kakuyu-nibud' informatsiyu? |
(formal) would
you oblige me with some information? |
(formel) me donneriez-vous des
informations? |
(正式)何らかの情報を私に義務付けますか? |
( 正式 ) 何らかの 情報 を 私 に 義務付けます か ? |
( せいしき ) なんらかの じょうほう お わたし に ぎむずけます か ? |
( seishiki ) nanrakano jōhō o watashi ni gimuzukemasu ka ? |
|
131 |
拜托您给我透露些瘤息好吗? |
Bàituō nín gěi
wǒ tòulù xiē liú xī hǎo ma? |
拜托您给我发现些些瘤息好吗? |
Bàituō nín gěi
wǒ fāxiàn xiē xiē liú xī hǎo ma? |
Would you please tell me some
tumors? |
Pourriez-vous me dire s'il vous
plaît des tumeurs? |
Você poderia me dizer alguns
tumores? |
¿Me podría decir algunos
tumores? |
Potresti dirmi dei tumori, per
favore? |
Da mihi obsecro paululum tumore
revelabit notitia, placere? |
Würden Sie mir bitte einige
Tumoren erzählen? |
Θα μου
έλεγες
κάποιους
όγκους; |
Tha mou éleges kápoious ónkous? |
Czy mógłbyś mi
powiedzieć kilka guzów? |
Řekl byste mi prosím
nějaké nádory? |
Ar galėtumėte man
pasakyti apie kai kuriuos navikus? |
Скажіть,
будь ласка,
кілька
пухлин? |
Skazhitʹ, budʹ laska,
kilʹka pukhlyn? |
Не
могли бы вы
сказать мне
несколько
опухолей? |
Ne mogli by vy skazat' mne
neskol'ko opukholey? |
拜托您给我透露些瘤息好吗? |
Pourriez-vous me dire s'il vous
plaît des tumeurs? |
腫瘍について教えてください。 |
腫瘍 について 教えてください 。 |
しゅよう について おしえてください 。 |
shuyō nitsuite oshietekudasai . |
|
132 |
obliged |
Obliged |
有义务的 |
Yǒu yìwù de |
Obliged |
Obligé |
Obrigada |
Obligado |
obbligato |
gratum |
Obligatorisch |
Υποχρεωμένη |
Ypochreoméni |
Zobowiązane |
Povinné |
Privalomas |
Зобов’язаний |
Zobovʺyazanyy |
обязан |
obyazan |
obliged |
Obligé |
義務付けられた |
義務付けられた |
ぎむずけられた |
gimuzukerareta |
|
133 |
有义务的 |
yǒu yìwù de |
有义务的 |
yǒu yìwù de |
Obligated |
Obligé |
Obrigação |
Obligado |
obbligato |
obligavit |
Obligatorisch |
Υποχρεωμένος |
Ypochreoménos |
Obowiązkowe |
Povinné |
Privaloma |
Обов’язкові |
Obovʺyazkovi |
Обязан |
Obyazan |
有义务的 |
Obligé |
義務付けられた |
義務付けられた |
ぎむずけられた |
gimuzukerareta |
|
134 |
~ (to sb) (for sth/for doing sth) (formal) used when you are
expressing thanks or asking politely for sth, to show that you are grateful
to sb |
~ (to sb) (for sth/for doing sth) (formal)
used when you are expressing thanks or asking politely for sth, to show that
you are grateful to sb |
〜(对某人)(表示某事/做某事)(正式)在表示感谢或礼貌地问某事时使用,以表示您对某人表示感谢 |
〜(duì mǒu rén)(biǎoshì
mǒu shì/zuò mǒu shì)(zhèngshì) zài biǎoshì gǎnxiè huò
lǐmào de wèn mǒu shì shí shǐyòng, yǐ biǎoshì nín duì
mǒu rén biǎoshì gǎnxiè |
~ (to sb) (for sth/for
doing sth) (formal) used when you are expressing thanks or asking politely
for sth, to show that you are grateful to sb |
~ (à qn) (pour qch / pour
faire qch) (formel) utilisé lorsque vous exprimez vos remerciements ou
demandez poliment pour qc, pour montrer que vous êtes reconnaissant envers qn |
~ (para sb) (para sth /
para fazer sth) (formal) usado quando você está expressando agradecimentos ou
pedindo educadamente por sth, para mostrar que você é grato a sb |
~ (a sb) (por algo / por
hacer algo) (formal) usado cuando estás expresando agradecimiento o pidiendo
cortésmente algo, para demostrar que estás agradecido a sb |
~ (a sb) (per sth / per
fare sth) (formale) usato quando esprimi ringraziamenti o chiedi educatamente
per sth, per dimostrare che sei grato a sb |
~ (Ut si) (Ynskt mál: nam
/ quia faciens Ynskt mál) (formal) Cum Sancto movente, uti civiliter agens et
postulantes ut Ynskt mál: ut ostenderet tibi quod si non ut gratus |
~ (zu jdm) (für etw / für
etw) (förmlich) verwendet, wenn Sie sich bedanken oder höflich um etw bitten,
um zu zeigen, dass Sie jdm dankbar sind |
~ (σε sb)
(για sth / for doing sth)
(επίσημη) που
χρησιμοποιείται
όταν εκφράζετε
ευχαριστίες ή
ζητάτε
ευγενικά για sth,
για να δείξετε
ότι είστε
ευγνώμονες
για sb |
~ (se sb) (gia sth / for doing sth)
(epísimi) pou chrisimopoieítai ótan ekfrázete efcharistíes í zitáte evgeniká
gia sth, gia na deíxete óti eíste evgnómones gia sb |
~ (do kogoś) (za
coś / za robienie czegoś) (formalne) używane, gdy
wyrażasz podziękowanie lub grzecznie prosisz o coś, aby
pokazać, że jesteś wdzięczny komuś |
~ (to sb) (za sth / za
dělání sth) (formální) používané, když vyjadřujete poděkování
nebo zdvořile žádáte o sth, abyste ukázali, že jste vděční za
sb |
~ (į sb) (už sth /
už sth darymą) (oficialus) naudojamas kai jūs išreiškiate
padėką ar mandagiai prašote sth, norėdami parodyti, kad esate
dėkingas už sb |
~ (to sb)
(для sth / for sth)
(формально),
що
використовується,
коли ви
висловлюєте
подяку чи
ввічливо просите
sth, щоб
показати, що
ви вдячні sb |
~ (to sb) (dlya sth / for sth)
(formalʹno), shcho vykorystovuyetʹsya, koly vy vyslovlyuyete
podyaku chy vvichlyvo prosyte sth, shchob pokazaty, shcho vy vdyachni sb |
~ (для
sb) (для sth / для
выполнения sth)
(формально)
используется,
когда вы
выражаете
благодарность
или вежливо
просите sth,
чтобы
показать, что
вы
благодарны sb |
~ (dlya sb) (dlya sth / dlya vypolneniya
sth) (formal'no) ispol'zuyetsya, kogda vy vyrazhayete blagodarnost' ili
vezhlivo prosite sth, chtoby pokazat', chto vy blagodarny sb |
~ (to sb) (for sth/for doing sth) (formal) used when you are expressing thanks or asking politely for
sth, to show that you are grateful to sb |
~ (à qn) (pour qch / pour
faire qch) (formel) utilisé lorsque vous exprimez vos remerciements ou
demandez poliment pour qc, pour montrer que vous êtes reconnaissant envers qn |
〜(to
sb)(for sth / for
sth)(formal)あなたが感謝を表明するとき、またはsthに感謝していることを示すためにsthを丁寧に尋ねるときに使用される |
〜 ( to sb ) ( for sth / for sth ) ( formal ) あなた が 感謝 を 表明 する とき 、 または sth に 感謝 している こと を 示す ため に sth を 丁寧 に 尋ねる とき に 使用 される |
〜 ( と sb ) ( ふぉr sth / ふぉr sth ) ( ふぉrまr ) あなた が かんしゃ お ひょうめい する とき 、 または sth に かんしゃ している こと お しめす ため に sth お ていねい に たずねる とき に しよう される |
〜 ( to sb ) ( for sth / for sth ) ( formal ) anata ga kansha o hyōmei suru toki , mataha sth ni kansha shiteiru koto o shimesu tame ni sth o teinei ni tazuneru toki ni shiyō sareru |
|
135 |
感激;感谢 |
gǎnjī; gǎnxiè |
感激;感谢 |
gǎnjī; gǎnxiè |
Grateful |
Reconnaissant |
Grato |
Agradecido |
Thankful; grato |
Gratus, gratus |
Dankbar |
Ευγνώμων |
Evgnómon |
Wdzięczny |
Vděčný |
Dėkingas |
Вдячний |
Vdyachnyy |
Благодарен;
признательна |
Blagodaren; priznatel'na |
感激;感谢 |
Reconnaissant |
感謝する |
感謝 する |
かんしゃ する |
kansha suru |
|
136 |
〜(对某人)(表示某事/做某事)(正式)在表示感谢或礼貌地问某事时使用,以表示您对某人表示感谢 |
〜(duì mǒu rén)(biǎoshì
mǒu shì/zuò mǒu shì)(zhèngshì) zài biǎoshì gǎnxiè huò
lǐmào de wèn mǒu shì shí shǐyòng, yǐ biǎoshì nín duì
mǒu rén biǎoshì gǎnxiè |
〜(对某人)(表示某事/做某事)(正式)在表示感谢或礼貌地问某事时使用,以表示您对某人表示感谢 |
〜(duì mǒu
rén)(biǎoshì mǒu shì/zuò mǒu shì)(zhèngshì) zài biǎoshì
gǎnxiè huò lǐmào de wèn mǒu shì shí shǐyòng, yǐ
biǎoshì nín duì mǒu rén biǎoshì gǎnxiè |
~ (for someone) (indicating
something / doing something) (formal) Use when expressing gratitude or
politely asking something to indicate that you are thankful to someone |
~ (pour quelqu'un) (indiquer
quelque chose / faire quelque chose) (formel) À utiliser pour exprimer de la
gratitude ou demander poliment à quelque chose d'indiquer que vous êtes
reconnaissant envers quelqu'un |
~ (para alguém) (indicando algo
/ fazendo algo) (formal) Use para expressar gratidão ou educadamente pedindo
algo para indicar que você é grato a alguém |
~ (para alguien) (indicando
algo / haciendo algo) (formal) Úselo cuando exprese gratitud o pida
amablemente algo para indicar que está agradecido con alguien |
~ (per qualcuno) (indicare
qualcosa / fare qualcosa) (formale) Usare quando si esprime gratitudine o si
chiede educatamente qualcosa per indicare che si è grati a qualcuno |
~ (Sb) (circa aliqua / res)
(formalis), cum utendum expressing gratique animi documentum aut quid tacuit,
ut est gratum aliquem |
~ (für jemanden) (auf etwas
hinweisen / etwas tun) (formal) Verwenden Sie diese Option, wenn Sie
Dankbarkeit ausdrücken oder höflich um etwas bitten, um anzuzeigen, dass Sie
jemandem dankbar sind |
~ (για
κάποιον)
(αναφέροντας
κάτι / κάνοντας
κάτι) (επίσημη)
Χρήση όταν
εκφράζετε
ευγνωμοσύνη ή
ευγενικά
ζητάτε κάτι να
υποδείξετε
ότι είστε
ευγνώμονες σε
κάποιον |
~ (gia kápoion) (anaférontas
káti / kánontas káti) (epísimi) Chrísi ótan ekfrázete evgnomosýni í evgeniká
zitáte káti na ypodeíxete óti eíste evgnómones se kápoion |
~ (dla kogoś) (wskazanie
czegoś / robienie czegoś) (formalne) Użyj, gdy wyrażasz
wdzięczność lub uprzejmie poprosisz o coś, co oznacza,
że jesteś komuś wdzięczny |
~ (pro někoho)
(označuje něco / dělá něco) (formální) Použijte při
vyjádření vděčnosti nebo zdvořile požádejte něco o
tom, že jste někomu vděční |
~ (kažkam) (ką nors
nurodant / ką nors darant) (oficialus) Naudokite išreikšdami
dėkingumą ar mandagiai paprašydami kažko, kad nurodytumėte,
kad esate kam nors dėkingas |
~ (для
когось)
(вказує на
щось / щось
робить) (формально)
Використовуйте,
коли
висловлюєте
подяку або
ввічливо
просите
щось, щоб
вказати, що
ви комусь
вдячні |
~ (dlya kohosʹ) (vkazuye
na shchosʹ / shchosʹ robytʹ) (formalʹno) Vykorystovuyte,
koly vyslovlyuyete podyaku abo vvichlyvo prosyte shchosʹ, shchob
vkazaty, shcho vy komusʹ vdyachni |
~ (для
кого-то)
(что-то
указывает /
делает
что-то)
(формально)
Используется,
когда вы
выражаете
благодарность
или вежливо
просите что-то
указать, что
вы
благодарны
кому-то |
~ (dlya kogo-to) (chto-to
ukazyvayet / delayet chto-to) (formal'no) Ispol'zuyetsya, kogda vy
vyrazhayete blagodarnost' ili vezhlivo prosite chto-to ukazat', chto vy
blagodarny komu-to |
〜(对某人)(表示某事/做某事)(正式)在表示感谢或礼貌地问某事时使用,以表示您对某人表示感谢 |
~ (pour quelqu'un) (indiquer
quelque chose / faire quelque chose) (formel) À utiliser pour exprimer de la
gratitude ou demander poliment à quelque chose d'indiquer que vous êtes
reconnaissant envers quelqu'un |
〜(誰かのために)(何かを示す/何かをする)(正式な)感謝を表すとき、または誰かに感謝していることを示すために丁寧に何かを尋ねるときに使用する |
〜 ( 誰 か の ため に ) ( 何 か を 示す / 何 か を する ) ( 正式な ) 感謝 を 表す とき 、 または 誰 か に 感謝 している こと を 示す ため に 丁寧 に 何 か を 尋ねる とき に 使用 する |
〜 ( だれ か の ため に ) ( なに か お しめす / なに か お する ) ( せいしきな ) かんしゃ お あらわす とき 、 または だれ か に かんしゃ している こと お しめす ため に ていねい に なに か お たずねる とき に しよう する |
〜 ( dare ka no tame ni ) ( nani ka o shimesu / nani ka o suru ) ( seishikina ) kansha o arawasu toki , mataha dare ka ni kansha shiteiru koto o shimesu tame ni teinei ni nani ka o tazuneru toki ni shiyō suru |
137 |
I’m much
obliged to you for helping us. |
I’m much obliged to you for
helping us. |
非常感谢您帮助我们。 |
fēicháng gǎnxiè nín
bāngzhù wǒmen. |
I’m much obliged to you for
helping us. |
Je vous suis très obligé de
nous aider. |
Sou muito grato a você por nos
ajudar. |
Te agradezco mucho por
ayudarnos. |
Sono molto grato a te per
averci aiutato. |
Ego sum valde gratum tibi
agimus propter auxilium tuum. |
Ich bin Ihnen sehr dankbar,
dass Sie uns geholfen haben. |
Σας
είμαι πολύ
υποχρεωμένος
να μας
βοηθήσετε. |
Sas eímai polý ypochreoménos na
mas voithísete. |
Jestem ci bardzo
zobowiązany za pomoc. |
Jsem vám velmi zavázán za
pomoc. |
Aš esu labai dėkingas tau,
kad padėjai mums. |
Я вам
дуже
зобов'язаний
за те, що ви
нам допомогли. |
YA vam duzhe zobov'yazanyy za
te, shcho vy nam dopomohly. |
Я
очень
благодарен
вам за
помощь. |
YA ochen' blagodaren vam za
pomoshch'. |
I’m much obliged to you for helping us. |
Je vous suis très obligé de
nous aider. |
私たちを手伝ってくれて本当にありがとう。 |
私たち を 手伝ってくれて 本当に ありがとう 。 |
わたしたち お てつだってくれて ほんとうに ありがとう 。 |
watashitachi o tetsudattekurete hontōni arigatō . |
|
138 |
承蒙相助,本人不胜感激 |
Chéngméng xiāngzhù,
běnrén bù shēng gǎnjī |
承蒙相助,本人不胜感激 |
Chéngméng xiāngzhù,
běnrén bù shēng gǎnjī |
Thanks to help, I am grateful. |
Grâce à l'aide, je suis
reconnaissant. |
Obrigado por ajudar, sou grato. |
Gracias por ayudar, estoy
agradecido. |
Grazie per l'aiuto, sono grato. |
Gratias ad auxilium, ut bene |
Dank der Hilfe bin ich dankbar. |
Χάρη
στη βοήθεια,
είμαι
ευγνώμων. |
Chári sti voítheia, eímai
evgnómon. |
Dzięki pomocy jestem
wdzięczny. |
Díky pomoci jsem
vděčný. |
Dėl pagalbos esu
dėkingas. |
Завдяки
допомозі я
вдячний. |
Zavdyaky dopomozi ya vdyachnyy. |
Спасибо
за помощь, я
благодарен. |
Spasibo za pomoshch', ya
blagodaren. |
承蒙相助,本人不胜感激 |
Grâce à l'aide, je suis
reconnaissant. |
助けてくれてありがとう。 |
助けてくれて ありがとう 。 |
たすけてくれて ありがとう 。 |
tasuketekurete arigatō . |
|
139 |
I’d be obliged
if you would keep this to yourself |
I’d be obliged if you would
keep this to yourself |
如果您自己保留这个,我有义务 |
rúguǒ nín zìjǐ
bǎoliú zhège, wǒ yǒu yìwù |
I’d be obliged if you would
keep this to yourself |
Je serais obligé de garder ça
pour toi |
Eu ficaria agradecido se você
guardasse isso para si mesmo |
Te agradecería que te guardaras
esto para ti |
Sarei obbligato a tenerlo per
te |
Hanc si tibi essem obligatus |
Ich wäre Ihnen dankbar, wenn
Sie dies für sich behalten würden |
Θα
ήθελα να σας
ευχαριστήσω
αν το
κρατήσετε
αυτό στον
εαυτό σας |
Tha íthela na sas efcharistíso
an to kratísete aftó ston eaftó sas |
Byłbym zobowiązany,
gdybyś zatrzymał to dla siebie |
Byl bych Vám zavázán, kdybyste
si to nechali pro sebe |
Būčiau dėkingas,
jei jūs tai išlaikytumėte sau |
Я був
би вам
зобов'язаний,
якби ви
зберегли це
для себе |
YA buv by vam zobov'yazanyy,
yakby vy zberehly tse dlya sebe |
Я был
бы
признателен,
если бы вы
сохранили это
при себе |
YA byl by priznatelen, yesli by
vy sokhranili eto pri sebe |
I’d be obliged if you would keep this to yourself |
Je serais obligé de garder ça
pour toi |
これを自分で守ってくれるなら |
これ を 自分 で 守ってくれるなら |
これ お じぶん で まもってくれるなら |
kore o jibun de mamottekurerunara |
|
140 |
如蒙保守这个秘密,我将感激不尽 |
rú méng bǎoshǒu zhège
mìmì, wǒ jiāng gǎnjī bù jìn |
如蒙保守这个秘密,我将感激不尽 |
rú méng bǎoshǒu zhège
mìmì, wǒ jiāng gǎnjī bù jìn |
If I keep this secret, I will
be grateful. |
Si je garde ce secret, je vous
en serai reconnaissant. |
Se eu guardar esse segredo,
ficarei grato. |
Si guardo este secreto, te lo
agradeceré. |
Se manterrò questo segreto,
sarò grato. |
Custodi illam, ut Mongoliam
quandam occultam tenebant, non fore gratiam |
Wenn ich das geheim halte, bin
ich dankbar. |
Αν
κρατήσω αυτό
το μυστικό, θα
είμαι
ευγνώμων. |
An kratíso aftó to mystikó, tha
eímai evgnómon. |
Jeśli zachowam tę
tajemnicę, będę wdzięczny. |
Pokud toto tajemství zachovám,
budu vděčný. |
Jei laikysiu tai paslaptyje,
būsiu dėkingas. |
Якщо
я буду
зберігати
цю таємницю,
буду вдячний. |
Yakshcho ya budu zberihaty tsyu
tayemnytsyu, budu vdyachnyy. |
Если
я буду
хранить
этот секрет,
я буду благодарен. |
Yesli ya budu khranit' etot
sekret, ya budu blagodaren. |
如蒙保守这个秘密,我将感激不尽 |
Si je garde ce secret, je vous
en serai reconnaissant. |
この秘密を守れば、ありがたいです。 |
この 秘密 を 守れば 、 ありがたいです 。 |
この ひみつ お まもれば 、 ありがたいです 。 |
kono himitsu o mamoreba , arigataidesu . |
|
141 |
如果您自己保留这个,我将有义务 |
rúguǒ nín zìjǐ
bǎoliú zhège, wǒ jiāng yǒu yìwù |
如果您自己保留这个,我将有义务 |
rúguǒ nín zìjǐ
bǎoliú zhège, wǒ jiāng yǒu yìwù |
If you keep this yourself, I
will be obligated |
Si vous gardez cela vous-même,
je serai obligé |
Se você guardar isso sozinho,
serei obrigado |
Si guardas esto tú mismo,
estaré obligado |
Se lo mantieni da solo, sarò
obbligato |
Si secundo hoc feceritis te ego
ad Cassium persequendum |
Wenn Sie dies selbst behalten,
werde ich verpflichtet sein |
Εάν το
κρατήσετε
μόνοι σας, θα
είμαι
υποχρεωμένος |
Eán to kratísete mónoi sas, tha
eímai ypochreoménos |
Jeśli zatrzymasz to sam,
będę zobowiązany |
Pokud si to ponecháte sami,
budu povinen |
Jei pats to laikysitės,
būsiu įpareigotas |
Якщо
ви
збережете
це
самостійно,
я буду зобов’язаний |
Yakshcho vy zberezhete tse
samostiyno, ya budu zobovʺyazanyy |
Если
вы
сохраните
это сами, я
буду обязан |
Yesli vy sokhranite eto sami,
ya budu obyazan |
如果您自己保留这个,我将有义务 |
Si vous gardez cela vous-même,
je serai obligé |
これを自分で保持する場合、私は義務付けられます |
これ を 自分 で 保持 する 場合 、 私 は 義務付けられます |
これ お じぶん で ほじ する ばあい 、 わたし わ ぎむずけられます |
kore o jibun de hoji suru bāi , watashi wa gimuzukeraremasu |
|
142 |
obliging very willing to help |
obliging very willing to help |
乐于助人 |
lèyú zhùrén |
Obliging very willing to help |
Obligeant très disposé à aider |
Obrigação muito disposta a
ajudar |
Obligando muy dispuesto a
ayudar |
Obbligo molto disponibile ad
aiutare |
valde commode scripta volens
Auxilium |
Sehr hilfsbereit |
Υποχρεώνοντας
πολύ πρόθυμοι
να βοηθήσουν |
Ypochreónontas polý próthymoi
na voithísoun |
Obowiązek bardzo
chętny do pomocy |
Závazek velmi ochotný pomoci |
Akivaizdu, kad nori padėti |
Зобов'язання
дуже охоче
допомогти |
Zobov'yazannya duzhe okhoche
dopomohty |
Обязательства
очень
готовы
помочь |
Obyazatel'stva ochen' gotovy
pomoch' |
obliging very willing to help |
Obligeant très disposé à aider |
喜んで手伝う |
喜んで 手伝う |
よろこんで てつだう |
yorokonde tetsudau |
|
143 |
乐于助人的;热情的 |
lèyú zhùrén de; rèqíng de |
乐于助人的;热情的 |
lèyú zhùrén de; rèqíng de |
Helpful; welcoming |
Utile; accueillant |
Útil; acolhedor |
Útil; acogedor |
Utile; accogliente |
Utile; calidus |
Hilfsbereit, einladend |
Χρήσιμη,
φιλόξενη |
Chrísimi, filóxeni |
Pomocny; gościnny |
Užitečné; uvítací |
Naudinga, svetinga |
Корисний;
вітаючий |
Korysnyy; vitayuchyy |
Полезно; |
Polezno; |
乐于助人的;热情的 |
Utile; accueillant |
役に立つ;歓迎する |
役に立つ ; 歓迎 する |
やくにたつ ; かんげい する |
yakunitatsu ; kangei suru |
|
144 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
145 |
helpful |
helpful |
有帮助的 |
yǒu bāngzhù de |
Helpful |
Utile |
Útil |
Servicial |
utile |
utile |
Hilfsbereit |
Χρήσιμες |
Chrísimes |
Pomocna |
Užitečné |
Naudinga |
Корисні |
Korysni |
полезный |
poleznyy |
helpful |
Utile |
役に立つ |
役に立つ |
やくにたつ |
yakunitatsu |
|
146 |
They were very
obliging and offered to wait for us |
They were very obliging and
offered to wait for us |
他们非常有义务并愿意等我们 |
tāmen fēicháng
yǒu yìwù bìng yuànyì děng wǒmen |
They were very obliging and
offered to wait for us |
Ils étaient très obligeants et
ont offert de nous attendre |
Eles foram muito atenciosos e
se ofereceram para nos esperar |
Fueron muy atentos y se
ofrecieron a esperarnos |
Sono stati molto gentili e si
sono offerti di aspettarci |
Grati erant obtulit exspec |
Sie waren sehr zuvorkommend und
boten an, auf uns zu warten |
Ήταν
πολύ
υποχρεωτικό
και
προσφέρθηκε
να μας περιμένει |
Ítan polý ypochreotikó kai
prosférthike na mas periménei |
Byli bardzo uczynni i
zaproponowali, że będą na nas czekać |
Byli velmi vstřícní a
nabídli se na nás čekat |
Jie buvo labai pareigingi ir
pasiūlė mūsų laukti |
Вони
були дуже
покірними і
запропонували
зачекати на
нас |
Vony buly duzhe pokirnymy i
zaproponuvaly zachekaty na nas |
Они
были очень
любезны и
предложили
нас подождать |
Oni byli ochen' lyubezny i
predlozhili nas podozhdat' |
They were very
obliging and offered to wait for us |
Ils étaient très obligeants et
ont offert de nous attendre |
彼らは非常に義務的であり、私たちを待つように申し出ました |
彼ら は 非常 に 義務 的であり 、 私たち を 待つ よう に 申し出ました |
かれら わ ひじょう に ぎむ てきであり 、 わたしたち お まつ よう に もうしでました |
karera wa hijō ni gimu tekideari , watashitachi o matsu yō ni mōshidemashita |
|
147 |
他们非常热情,主动提出等候我们 |
tāmen fēicháng
rèqíng, zhǔdòng tíchū děnghòu wǒmen |
他们非常热情,主动提出等候我们 |
tāmen fēicháng
rèqíng, zhǔdòng tíchū děnghòu wǒmen |
They are very enthusiastic and
take the initiative to ask us |
Ils sont très enthousiastes et
prennent l’initiative de nous demander |
Eles estão muito entusiasmados
e tomam a iniciativa de nos perguntar |
Son muy entusiastas y toman la
iniciativa de preguntarnos. |
Sono molto entusiasti e
prendono l'iniziativa di chiederci |
Sunt studia nobis illata
insidiis |
Sie sind sehr enthusiastisch
und ergreifen die Initiative, um uns zu fragen |
Είναι
πολύ
ενθουσιασμένοι
και
αναλαμβάνουν
την πρωτοβουλία
να μας
ρωτήσουν |
Eínai polý enthousiasménoi kai
analamvánoun tin protovoulía na mas rotísoun |
Są bardzo entuzjastyczni i
podejmują inicjatywę, aby nas zapytać |
Jsou velmi nadšení a
přijmou iniciativu a zeptají se nás |
Jie labai entuziastingi ir
imasi iniciatyvos mūsų paklausti |
Вони
дуже
захоплені і
беруть на
себе ініціативу,
щоб
запитати
нас |
Vony duzhe zakhopleni i
berutʹ na sebe initsiatyvu, shchob zapytaty nas |
Они
полны
энтузиазма
и берут на
себя инициативу,
чтобы
спросить
нас |
Oni polny entuziazma i berut na
sebya initsiativu, chtoby sprosit' nas |
他们非常热情,主动提出等候我们 |
Ils sont très enthousiastes et
prennent l’initiative de nous demander |
彼らは非常に熱心で、率先して私たちに尋ねます |
彼ら は 非常 に 熱心で 、 率先 して 私たち に 尋ねます |
かれら わ ひじょう に ねっしんで 、 そっせん して わたしたち に たずねます |
karera wa hijō ni nesshinde , sossen shite watashitachi ni tazunemasu |
|
148 |
obligingly |
obligingly |
努力地 |
nǔlì de |
Obligingly |
Obligatoirement |
Obrigatoriamente |
Obligatoriamente |
obligingly |
et officiosissime famulari |
Obligatorisch |
Υποχρεωτικά |
Ypochreotiká |
Obowiązkowo |
Povinně |
Akivaizdu |
Обов’язково |
Obovʺyazkovo |
услужливо |
usluzhlivo |
obligingly |
Obligatoirement |
絶対に |
絶対 に |
ぜったい に |
zettai ni |
|
149 |
oblique |
oblique |
斜 |
xié |
Oblique |
Oblique |
Oblíquo |
Oblicuo |
obliquo |
musculus obliquus externus |
Oblique |
Λοξό |
Loxó |
Ukośne |
Šikmé |
Pasviręs |
Косою |
Kosoyu |
косой |
kosoy |
oblique |
Oblique |
斜め |
斜め |
ななめ |
naname |
|
150 |
not expressed
or done .in a direct way |
not expressed or done.In a
direct way |
未直接表达或完成 |
wèi zhíjiē biǎodá huò
wánchéng |
Not expressed or done .in a
direct way |
Non exprimé ou fait de manière
directe |
Não expresso ou feito. De forma
direta |
No expresado o hecho de manera
directa |
Non espresso o fatto in modo
diretto |
.in expressum via recta factum |
Nicht direkt ausgedrückt oder
getan |
Δεν
εκφράζεται ή
γίνεται με
άμεσο τρόπο |
Den ekfrázetai í gínetai me
ámeso trópo |
Nie wyrażone ani zrobione
w bezpośredni sposób |
Není vyjádřeno ani
provedeno. Přímým způsobem |
Neišreikšta ar padaryta
tiesioginiu būdu |
Не
виражається
і не
робиться .в
прямому способі |
Ne vyrazhayetʹsya i ne
robytʹsya .v pryamomu sposobi |
Не
выражено
или не
сделано.
Прямым
способом |
Ne vyrazheno ili ne sdelano.
Pryamym sposobom |
not expressed
or done .in a direct way |
Non exprimé ou fait de manière
directe |
直接的な方法で表現または実施されていない |
直接的な 方法 で 表現 または 実施 されていない |
ちょくせつてきな ほうほう で ひょうげん または じっし されていない |
chokusetsutekina hōhō de hyōgen mataha jisshi sareteinai |
|
151 |
间接的;不直截了当的;拐弯抹角的 |
jiànjiē de; bù
zhíjiéliǎodāng de; guǎiwānmòjiǎo de |
间接的;不直截了当的;拐弯抹角的 |
jiànjiē de; bù
zhíjiéliǎodāng de; guǎiwānmòjiǎo de |
Indirect; not straightforward; |
Indirect, pas simple; |
Indireto, não direto; |
Indirecta, no directa; |
Indiretto; non semplice; |
Per accidens, non recte;
insinuat |
Indirekt, nicht einfach; |
Έμμεση,
όχι απλή. |
Émmesi, óchi aplí. |
Pośrednie; nie proste; |
Nepřímé, ne
přímočaré; |
Netiesioginis; netiesioginis; |
Непрямі;
не
прямолінійні; |
Nepryami; ne pryamoliniyni; |
Косвенный,
не прямой; |
Kosvennyy, ne pryamoy; |
间接的;不直截了当的;拐弯抹角的 |
Indirect, pas simple; |
間接的;簡単ではない; |
間接 的 ; 簡単で は ない ; |
かんせつ てき ; かんたんで わ ない ; |
kansetsu teki ; kantande wa nai ; |
|
152 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
153 |
indirect |
indirect |
间接 |
jiànjiē |
Indirect |
Indirecte |
Indireto |
Indirecta |
indiretto |
indirecta |
Indirekt |
Έμμεση |
Émmesi |
Pośrednie |
Nepřímé |
Netiesioginis |
Непрямі |
Nepryami |
косвенный |
kosvennyy |
indirect |
Indirecte |
間接的 |
間接 的 |
かんせつ てき |
kansetsu teki |
|
154 |
an oblique reference/approch/comment |
an oblique
reference/approch/comment |
倾斜的参考/方法/注释 |
qīngxié de
cānkǎo/fāngfǎ/zhùshì |
An oblique
reference/approch/comment |
Une référence / approche /
commentaire oblique |
Uma referência / abordagem /
comentário oblíquo |
Una referencia oblicua /
aproximación / comentario |
Un riferimento / approvazione /
commento obliquo |
obliquus referat / supremum
fatum instare / comment |
Ein schiefer Verweis / Ansatz /
Kommentar |
Μια
πλάγια
αναφορά /
προσέγγιση /
σχόλιο |
Mia plágia anaforá / proséngisi
/ schólio |
Skośne odniesienie /
approch / comment |
Šikmá reference / příslib
/ komentář |
Įstriža nuoroda /
atitikimas / komentaras |
Коса
довідка /
схвалення /
коментар |
Kosa dovidka / skhvalennya /
komentar |
Косая
ссылка /
одобрение /
комментарий |
Kosaya ssylka / odobreniye /
kommentariy |
an oblique reference/approch/comment |
Une référence / approche /
commentaire oblique |
斜めの参照/アプローチ/コメント |
斜め の 参照 / アプローチ / コメント |
ななめ の さんしょう / アプローチ / コメント |
naname no sanshō / apurōchi / komento |
|
155 |
隐约提及;间接途径;婉转的评论 |
yǐnyuē tí jí; jiànjiē tújìng;
wǎnzhuǎn de pínglùn |
隐约提及;间接途径;婉转的评论 |
yǐnyuē tí jí; jiànjiē tújìng;
wǎnzhuǎn de pínglùn |
Vaguely mentioned;
indirect way; |
Vaguement mentionné: voie
indirecte; |
Vagamente mencionado,
caminho indireto; |
Vagamente mencionado;
forma indirecta; |
Vagamente menzionato;
modo indiretto; |
Quadam confusa dictum est
indirecta via: alii leniter questi comments |
Vage erwähnt, indirekter
Weg; |
Ασαφής,
έμμεσος
τρόπος. |
Asafís, émmesos trópos. |
Nieokreślone; sposób
pośredni; |
Vaguely, nepřímý
způsob; |
Neaiškiai minimas,
netiesioginis būdas; |
Туманно
згаданий;
непрямий
шлях; |
Tumanno z·hadanyy; nepryamyy shlyakh; |
Смутно
упоминается,
косвенный
путь; |
Smutno upominayetsya, kosvennyy put'; |
隐约提及;间接途径;婉转的评论 |
Vaguement mentionné: voie
indirecte; |
漠然と言及されている;間接的な方法; |
漠然と 言及 されている ; 間接 的な 方法 ; |
ばくぜんと げんきゅう されている ; かんせつ てきな ほうほう ; |
bakuzento genkyū sareteiru ; kansetsu tekina hōhō ; |
|
156 |
(of a line
线)sloping at an angle |
(of a line xiàn)sloping at an
angle |
(一条线的)倾斜 |
(yītiáo xiàn de)
qīngxié |
(of a line) sloping at an angle |
(d'une ligne) en pente oblique |
(de uma linha) inclinada em
ângulo |
(de una línea) inclinada en
ángulo |
(di una linea) inclinato di un
angolo |
(De recta lineae) vergit ad
angulum |
(einer Linie) schräg abfallend |
(μιας
γραμμής) που
κλίνει υπό
γωνία |
(mias grammís) pou klínei ypó
gonía |
(linii) nachylony pod
kątem |
(přímky) šikmé |
(linijos) pasvirusi kampu |
(лінії)
похилі під
кутом |
(liniyi) pokhyli pid kutom |
(линии)
наклонной
под углом |
(linii) naklonnoy pod uglom |
(of a line 线)sloping at an angle |
(d'une ligne) en pente oblique |
(線の)傾斜している |
( 線 の ) 傾斜 している |
( せん の ) けいしゃ している |
( sen no ) keisha shiteiru |
|
157 |
斜的;倾斜的 |
xié de; qīngxié de |
斜的;倾斜的 |
xié de; qīngxié de |
Oblique |
Oblique |
Oblíquo |
Oblicuo |
Obliquo; inclinata |
Transversus abdominis;
Inclinavit |
Oblique |
Λοξό |
Loxó |
Ukośne |
Šikmé |
Pasviręs |
Косою |
Kosoyu |
Наклонная;
наклонена |
Naklonnaya; naklonena |
斜的;倾斜的 |
Oblique |
斜め |
斜め |
ななめ |
naname |
|
158 |
〜angle an angle that is not an angle
of 90° |
〜angle an angle that is not an angle
of 90° |
〜角度不是90°的角度 |
〜jiǎodù bùshì 90°de jiǎodù |
~angle an angle that is
not an angle of 90° |
~ angle un angle qui
n'est pas un angle de 90 ° |
~ ângulo um ângulo que
não é um ângulo de 90 ° |
~ ángulo un ángulo que no
es un ángulo de 90 ° |
~ angolo un angolo che
non è un angolo di 90 ° |
~ XC ° angulus eft
angulum sumere, qui non est |
~ angle Ein Winkel, der
kein Winkel von 90 ° ist |
~
γωνία που δεν
είναι γωνία 90 ° |
~ gonía pou den eínai gonía 90 ° |
~ kąt kąt,
który nie jest kątem 90 ° |
~ úhel úhel, který není
úhlem 90 ° |
~ kampas kampas, kuris
nėra 90 ° kampas |
~
угол кут,
який не є
кутом 90 ° |
~ uhol kut, yakyy ne ye kutom 90 ° |
~
угол угол не 90 ° |
~ ugol ugol ne 90 ° |
〜angle an angle that is not an angle
of 90° |
~ angle un angle qui
n'est pas un angle de 90 ° |
〜90°の角度ではない角度 |
〜 90 ° の 角度 で は ない 角度 |
〜 90 ° の かくど で わ ない かくど |
〜 90 ° no kakudo de wa nai kakudo |
|
159 |
斜角 |
xié jiǎo |
斜角 |
xié jiǎo |
Bevel |
Biseau |
Chanfro |
Bisel |
angolo |
revellere coneris; |
Bevel |
Bevel |
Bevel |
Faza |
Úkos |
Kūgis |
Скос |
Skos |
скос |
skos |
斜角 |
Biseau |
ベベル |
ベベル |
べべる |
beberu |
|
160 |
obliquely |
obliquely |
倾斜地 |
qīngxié de |
Obliquely |
Obliquely |
Obliquamente |
Oblicuamente |
obliquamente |
per obliquum |
Schräg |
Λοξά |
Loxá |
Ukośnie |
Šikmo |
Tyliai |
Косо |
Koso |
наклонно |
naklonno |
obliquely |
Obliquely |
斜めに |
斜め に |
ななめ に |
naname ni |
|
161 |
He referred only obliquely to their recent problems |
He referred only obliquely to their recent
problems |
他只是倾斜地提到他们最近的问题 |
tā zhǐshì qīngxié de tí dào
tāmen zuìjìn de wèntí |
He referred only
obliquely to their recent problems |
Il a évoqué seulement de
manière oblique leurs problèmes récents |
Ele se referiu apenas
obliquamente aos seus problemas recentes |
Se refirió solo
oblicuamente a sus problemas recientes |
Si riferiva solo
obliquamente ai loro recenti problemi |
Illud eis commemorans, ex
obliquo tantum suas difficultates recens |
Er bezog sich nur schräg
auf ihre jüngsten Probleme |
Αναφέρθηκε
μόνο λοξά στα
πρόσφατα
προβλήματά τους |
Anaférthike móno loxá sta prósfata
provlímatá tous |
Odniósł się
tylko ukośnie do ich ostatnich problemów |
Na své nedávné problémy
poukazoval jen šikmo |
Jis tik įžūliai
paminėjo pastarojo meto problemas |
Він
згадував
лише
нахильно
свої
останні проблеми |
Vin z·haduvav lyshe nakhylʹno svoyi
ostanni problemy |
Он
лишь
косвенно
сослался на
свои недавние
проблемы |
On lish' kosvenno soslalsya na svoi
nedavniye problemy |
He referred only obliquely to their recent problems |
Il a évoqué seulement de
manière oblique leurs problèmes récents |
彼は彼らの最近の問題に斜めにのみ言及しました |
彼 は 彼ら の 最近 の 問題 に 斜め に のみ 言及 しました |
かれ わ かれら の さいきん の もんだい に ななめ に のみ げんきゅう しました |
kare wa karera no saikin no mondai ni naname ni nomi genkyū shimashita |
|
162 |
他只是隐约提到他们最近遇到的问题 |
tā zhǐshì
yǐnyuē tí dào tāmen zuìjìn yù dào de wèntí |
他只是隐约提到他们最近遇到的问题 |
tā zhǐshì
yǐnyuē tí dào tāmen zuìjìn yù dào de wèntí |
He only vaguely mentioned the
problems they have recently encountered. |
Il n'a que vaguement mentionné
les problèmes rencontrés récemment. |
Ele apenas mencionou vagamente
os problemas que encontraram recentemente. |
Solo mencionó vagamente los
problemas que encontraron recientemente. |
Ha solo vagamente menzionato i
problemi che hanno recentemente incontrato. |
Et difficultates de modo quo
quadam confusa cognitione, non offendit nuper |
Er erwähnte die Probleme, auf
die sie in letzter Zeit gestoßen waren, nur vage. |
Μίλησε
μόνο αόριστα
τα προβλήματα
που αντιμετώπισαν
πρόσφατα. |
Mílise móno aórista ta
provlímata pou antimetópisan prósfata. |
Jedynie niejasno wspomniał
o problemach, które ostatnio napotkali. |
Pouze vágně zmínil
problémy, se kterými se nedávno setkal. |
Jis tik miglotai paminėjo
problemas, su kuriomis jie neseniai susidūrė. |
Він
лише
невиразно
згадав
проблеми, з
якими
нещодавно
зіткнувся. |
Vin lyshe nevyrazno z·hadav
problemy, z yakymy neshchodavno zitknuvsya. |
Он
лишь смутно
упомянул
проблемы, с
которыми
они недавно
столкнулись. |
On lish' smutno upomyanul
problemy, s kotorymi oni nedavno stolknulis'. |
他只是隐约提到他们最近遇到的问题 |
Il n'a que vaguement mentionné
les problèmes rencontrés récemment. |
彼は彼らが最近遭遇した問題について漠然としか言及しなかった。 |
彼 は 彼ら が 最近 遭遇 した 問題 について 漠然と しか 言及 しなかった 。 |
かれ わ かれら が さいきん そうぐう した もんだい について ばくぜんと しか げんきゅう しなかった 。 |
kare wa karera ga saikin sōgū shita mondai nitsuite bakuzento shika genkyū shinakatta . |
|
163 |
Always cut
stems obliquely to enable flowers to absorb more
water. |
Always cut stems obliquely to
enable flowers to absorb more water. |
始终斜切茎,以使花朵吸收更多的水分。 |
shǐzhōng xié qiē
jīng, yǐ shǐ huāduǒ xīshōu gèng duō
de shuǐfèn. |
Always cut stems obliquely to
enable flowers to absorb more water. |
Toujours couper les tiges en
oblique pour permettre aux fleurs d'absorber plus d'eau. |
Sempre corte as hastes
obliquamente para permitir que as flores absorvam mais água. |
Siempre corte los tallos
oblicuamente para permitir que las flores absorban más agua. |
Tagliare sempre gli steli in
modo obliquo per consentire ai fiori di assorbire più acqua. |
Floribus ut stipulam semper
obliquum absorbet aquam. |
Schneiden Sie die Stiele immer
schräg, damit die Blumen mehr Wasser aufnehmen können. |
Πάντοτε
κόβετε λοξά
λοξά για να
επιτρέψετε
στα λουλούδια
να απορροφούν
περισσότερο
νερό. |
Pántote kóvete loxá loxá gia na
epitrépsete sta louloúdia na aporrofoún perissótero neró. |
Zawsze przycinaj łodygi
ukośnie, aby kwiaty mogły wchłonąć więcej wody. |
Stonky vždy řezejte šikmo,
aby květiny absorbovaly více vody. |
Visada nupjaukite stiebus
įstrižai, kad gėlės galėtų absorbuoti daugiau
vandens. |
Завжди
обрізайте
стебла косо,
щоб квіти могли
поглинати
більше води. |
Zavzhdy obrizayte stebla koso,
shchob kvity mohly pohlynaty bilʹshe vody. |
Всегда
срезайте
стебли косо,
чтобы цветы
могли
впитывать
больше воды. |
Vsegda srezayte stebli koso,
chtoby tsvety mogli vpityvat' bol'she vody. |
Always cut
stems obliquely to enable flowers to absorb more
water. |
Toujours couper les tiges en
oblique pour permettre aux fleurs d'absorber plus d'eau. |
花がより多くの水を吸収できるように、常に茎を斜めに切ります。 |
花 が より 多く の 水 を 吸収 できる よう に 、 常に 茎 を 斜め に 切ります 。 |
はな が より おうく の みず お きゅうしゅう できる よう に 、 つねに くき お ななめ に きります 。 |
hana ga yori ōku no mizu o kyūshū dekiru yō ni , tsuneni kuki o naname ni kirimasu . |
|
164 |
一定要斜剪花茎,让花能多吸收些水分 |
Yīdìng yào xié jiǎn
huājīng, ràng huā néng duō xīshōu xiē
shuǐfèn |
一定要斜剪花茎,让花能多吸收些水分 |
Yīdìng yào xié jiǎn
huājīng, ràng huā néng duō xīshōu xiē
shuǐfèn |
Be sure to cut the stems
diagonally so that the flowers can absorb more water. |
Assurez-vous de couper les
tiges en diagonale pour que les fleurs absorbent plus d'eau. |
Certifique-se de cortar as
hastes na diagonal para que as flores possam absorver mais água. |
Asegúrese de cortar los tallos
en diagonal para que las flores puedan absorber más agua. |
Assicurati di tagliare gli
steli in diagonale in modo che i fiori possano assorbire più acqua. |
Vide ut interficiam in caulibus
musculus obliquus externus, et magis flores potest trahant humorem |
Schneiden Sie die Stiele
diagonal durch, damit die Blüten mehr Wasser aufnehmen können. |
Βεβαιωθείτε
ότι έχετε
κόψει τα
στελέχη
διαγώνια ώστε
τα λουλούδια
να
απορροφήσουν
περισσότερο νερό. |
Vevaiotheíte óti échete kópsei
ta steléchi diagónia óste ta louloúdia na aporrofísoun perissótero neró. |
Pamiętaj, aby
przyciąć łodygi po przekątnej, aby kwiaty mogły
wchłonąć więcej wody. |
Ujistěte se, že stonky
vyříznout diagonálně, aby květiny mohly absorbovat více vody. |
Stiebus būtinai
supjaustykite įstrižai, kad gėlės sugertų daugiau
vandens. |
Обов’язково
обріжте
стебла по
діагоналі, щоб
квіти могли
вбирати
більше води. |
Obovʺyazkovo obrizhte
stebla po diahonali, shchob kvity mohly vbyraty bilʹshe vody. |
Обязательно
обрежьте
стебли по
диагонали,
чтобы цветы
могли
впитать
больше воды. |
Obyazatel'no obrezh'te stebli
po diagonali, chtoby tsvety mogli vpitat' bol'she vody. |
一定要斜剪花茎,让花能多吸收些水分 |
Assurez-vous de couper les
tiges en diagonale pour que les fleurs absorbent plus d'eau. |
花がより多くの水を吸収できるように、必ず茎を斜めに切ってください。 |
花 が より 多く の 水 を 吸収 できる よう に 、 必ず 茎 を 斜め に 切ってください 。 |
はな が より おうく の みず お きゅうしゅう できる よう に 、 かならず くき お ななめ に きってください 。 |
hana ga yori ōku no mizu o kyūshū dekiru yō ni , kanarazu kuki o naname ni kittekudasai . |
|
165 |
总是斜切茎,以使花朵吸收更多的水分 |
zǒng shì xié qiē
jīng, yǐ shǐ huāduǒ xīshōu gèng duō
de shuǐfèn |
总是斜切茎,以使花朵吸收更多的水分 |
zǒng shì xié qiē
jīng, yǐ shǐ huāduǒ xīshōu gèng duō
de shuǐfèn |
Always chamfer the stem so that
the flower absorbs more moisture |
Changez toujours la tige pour
que la fleur absorbe plus d'humidité |
Chanfre sempre o caule para que
a flor absorva mais umidade |
Siempre bisele el tallo para
que la flor absorba más humedad. |
Smussare sempre lo stelo in
modo che il fiore assorba più umidità |
Caules et flores absorbet aquam
mundam semper |
Fasen Sie den Stiel immer an,
damit die Blume mehr Feuchtigkeit aufnimmt |
Πάντα
λοξοτομείτε
το στέλεχος
έτσι ώστε το
λουλούδι να
απορροφά
περισσότερη
υγρασία |
Pánta loxotomeíte to stélechos
étsi óste to louloúdi na aporrofá perissóteri ygrasía |
Zawsze fazuj łodygę,
aby kwiat wchłonął więcej wilgoci |
Stonek vždy zkoste, aby
květ absorboval více vlhkosti |
Visada nupjaukite stiebą,
kad gėlė sugertų daugiau drėgmės |
Завжди
забийте
стебло, щоб
квітка
вбирав більше
вологи |
Zavzhdy zabyyte steblo, shchob
kvitka vbyrav bilʹshe volohy |
Всегда
снимайте
фаску со
стебля,
чтобы цветок
впитывал
больше
влаги |
Vsegda snimayte fasku so
steblya, chtoby tsvetok vpityval bol'she vlagi |
总是斜切茎,以使花朵吸收更多的水分 |
Changez toujours la tige pour
que la fleur absorbe plus d'humidité |
花がより多くの水分を吸収するように、常に茎を面取りする |
花 が より 多く の 水分 を 吸収 する よう に 、 常に 茎 を 面取り する |
はな が より おうく の すいぶん お きゅうしゅう する よう に 、 つねに くき お めんとり する |
hana ga yori ōku no suibun o kyūshū suru yō ni , tsuneni kuki o mentori suru |
|
166 |
slash |
slash |
削减 |
xuējiǎn |
Slash |
Slash |
Slash |
Tala |
barra |
VULNUS |
Schrägstrich |
Slash |
Slash |
Cięcie |
Slash |
Pasviręs brūkšnys |
Косою |
Kosoyu |
слэш |
slesh |
slash |
Slash |
スラッシュ |
スラッシュ |
スラッシュ |
surasshu |
|
167 |
obliterate |
obliterate |
泯 |
mǐn |
Obliterate |
Oblitérer |
Obliterado |
Obliterar |
Obliterate |
OBLITERO |
Auszulöschen |
Καταστρέψτε |
Katastrépste |
Obliterate |
Vyhladit |
Užmarštin |
Знищити |
Znyshchyty |
Obliterate |
Obliterate |
obliterate |
Oblitérer |
抹消 |
抹消 |
まっしょう |
masshō |
|
168 |
to remove all signs of sth, either by
destroying or covering it completely |
to remove all signs of sth, either by
destroying or covering it completely |
通过破坏或完全掩盖来去除所有的迹象 |
tōngguò pòhuài huò wánquán yǎngài
lái qùchú suǒyǒu de jīxiàng |
To remove all signs of
sth, either by destroying or covering it completely |
Pour éliminer tout signe
de qc, soit en le détruisant soit en le recouvrant complètement |
Para remover todos os
sinais de sth, destruindo ou cobrindo-o completamente |
Para eliminar todos los
signos de algo, ya sea destruyéndolo o cubriéndolo completamente |
Rimuovere tutti i segni
di sth, distruggendolo o coprendolo completamente |
Summa remouere signis aut
omnino destruens tecto |
Um alle Anzeichen von etw
zu entfernen, entweder durch Zerstören oder durch vollständiges Abdecken |
Για
να αφαιρέσετε
όλα τα σημάδια
του sth, είτε
καταστρέφοντας
είτε
καλύπτοντάς
το εντελώς |
Gia na afairésete óla ta simádia tou sth,
eíte katastréfontas eíte kalýptontás to entelós |
Aby usunąć
wszystkie oznaki czegoś, niszcząc je lub całkowicie
zakrywając |
Chcete-li odstranit
všechny známky sth, a to buď zničením nebo úplným zakrytím |
Norėdami pašalinti
visus sth ženklus, sunaikinkite arba visiškai uždenkite |
Видалити
всі ознаки
чого-небудь,
знищивши
або
повністю
покривши
його |
Vydalyty vsi oznaky choho-nebudʹ,
znyshchyvshy abo povnistyu pokryvshy yoho |
Чтобы
удалить все
признаки sth,
уничтожив
или
полностью
покрыв его |
Chtoby udalit' vse priznaki sth, unichtozhiv
ili polnost'yu pokryv yego |
to remove all signs of sth, either by
destroying or covering it completely |
Pour éliminer tout signe
de qc, soit en le détruisant soit en le recouvrant complètement |
破壊するか完全に覆うことにより、すべての兆候を除去する |
破壊 する か 完全 に 覆う こと により 、 すべて の 兆候 を 除去 する |
はかい する か かんぜん に おおう こと により 、 すべて の ちょうこう お じょきょ する |
hakai suru ka kanzen ni oō koto niyori , subete no chōkō o jokyo suru |
|
169 |
毁掉;覆盖;备除 |
huǐ diào; fùgài; bèi chú |
毁掉;覆盖;备除 |
huǐ diào; fùgài; bèi chú |
Destroy |
Détruire |
Destruir |
Destruir |
Distrutto; copre; preparati
tranne |
Perimus operimento nisi
praeparati |
Zerstören |
Καταστρέψτε |
Katastrépste |
Zniszcz |
Zničte |
Sunaikink |
Знищити |
Znyshchyty |
Разрушенный;
покрытия,
полученный
за исключением
того, |
Razrushennyy; pokrytiya,
poluchennyy za isklyucheniyem togo, |
毁掉;覆盖;备除 |
Détruire |
破壊する |
破壊 する |
はかい する |
hakai suru |
|
170 |
the building
was completely obliterated by the bomb |
the building was completely
obliterated by the bomb |
炸弹完全摧毁了这座建筑 |
zhàdàn wánquán
cuīhuǐle zhè zuò jiànzhú |
The building was completely
obliterated by the bomb |
Le bâtiment a été complètement
détruit par la bombe |
O edifício foi completamente
destruído pela bomba |
El edificio fue completamente
destruido por la bomba. |
L'edificio è stato
completamente cancellato dalla bomba |
aedificii esse deleri omnino
bomb |
Das Gebäude wurde durch die
Bombe völlig ausgelöscht |
Το
κτίριο
καταστράφηκε
εντελώς από τη
βόμβα |
To ktírio katastráfike entelós
apó ti vómva |
Budynek został
całkowicie zniszczony przez bombę |
Budova byla bombou úplně
zničena |
Bomba buvo visiškai sunaikinta |
Будівля
була
повністю
знищена
бомбою |
Budivlya bula povnistyu
znyshchena bomboyu |
Здание
было
полностью
уничтожено
бомбой |
Zdaniye bylo polnost'yu
unichtozheno bomboy |
the building was completely obliterated by the bomb |
Le bâtiment a été complètement
détruit par la bombe |
建物は爆弾によって完全に破壊されました |
建物 は 爆弾 によって 完全 に 破壊 されました |
たてもの わ ばくだん によって かんぜん に はかい されました |
tatemono wa bakudan niyotte kanzen ni hakai saremashita |
|
171 |
炸弹把那座建筑物彻底摧毁了 |
zhàdàn bǎ nà zuò jiànzhú
wù chèdǐ cuīhuǐle |
炸弹把那座建筑物彻底摧毁了 |
zhàdàn bǎ nà zuò jiànzhú
wù chèdǐ cuīhuǐle |
The bomb completely destroyed
the building. |
La bombe a complètement détruit
le bâtiment. |
A bomba destruiu completamente
o edifício. |
La bomba destruyó completamente
el edificio. |
La bomba ha distrutto
completamente l'edificio. |
Aedificare bomb consumantur |
Die Bombe zerstörte das Gebäude
vollständig. |
Η
βόμβα
κατέστρεψε
εντελώς το
κτίριο. |
I vómva katéstrepse entelós to
ktírio. |
Bomba całkowicie
zniszczyła budynek. |
Bomba budovu úplně
zničila. |
Bomba visiškai sunaikino
pastatą. |
Бомба
повністю
знищила
будівлю. |
Bomba povnistyu znyshchyla
budivlyu. |
Бомба
полностью
разрушила
здание. |
Bomba polnost'yu razrushila
zdaniye. |
炸弹把那座建筑物彻底摧毁了 |
La bombe a complètement détruit
le bâtiment. |
爆弾は建物を完全に破壊しました。 |
爆弾 は 建物 を 完全 に 破壊 しました 。 |
ばくだん わ たてもの お かんぜん に はかい しました 。 |
bakudan wa tatemono o kanzen ni hakai shimashita . |
|
172 |
the snow had
obliterated their footprints |
the snow had obliterated their
footprints |
积雪掩盖了他们的脚印 |
jī xuě yǎngàile
tāmen de jiǎoyìn |
The snow had obliterated their
footprints |
La neige avait effacé leurs
traces |
A neve havia apagado suas
pegadas |
La nieve había borrado sus
huellas. |
La neve aveva cancellato le
loro impronte |
nix vestigia delevisses |
Der Schnee hatte ihre
Fußabdrücke verwischt |
Το
χιόνι είχε
εξαλείψει τα
ίχνη τους |
To chióni eíche exaleípsei ta
íchni tous |
Śnieg zatarł
ślady stóp |
Sníh vyhladil jejich stopy |
Sniegas sunaikino jų
pėdsakus |
Сніг
знищив їх
сліди |
Snih znyshchyv yikh slidy |
Снег
стер их
следы |
Sneg ster ikh sledy |
the snow had
obliterated their footprints |
La neige avait effacé leurs
traces |
雪は彼らの足跡を消し去った |
雪 は 彼ら の 足跡 を 消し 去った |
ゆき わ かれら の あしあと お けし さった |
yuki wa karera no ashiato o keshi satta |
|
173 |
白雪覆盖了他们的足迹 |
báixuě fùgàile tāmen
de zújì |
白雪覆盖了他们的足迹 |
báixuě fùgàile tāmen
de zújì |
Snow covered their footprints |
La neige recouvrait leurs
traces |
Neve cobriu suas pegadas |
La nieve cubrió sus huellas |
La neve copriva le loro
impronte |
Nix operit vestigia |
Schnee bedeckte ihre
Fußabdrücke |
Το
χιόνι κάλυψε
τα ίχνη τους |
To chióni kálypse ta íchni tous |
Śnieg pokrył ich
ślady |
Jejich stopy byly pokryty
sněhem |
Sniegas dengė jų
pėdsakus |
Сніг
накрив їх
сліди |
Snih nakryv yikh slidy |
Снег
покрыл их
следы |
Sneg pokryl ikh sledy |
白雪覆盖了他们的足迹 |
La neige recouvrait leurs
traces |
雪が彼らの足跡を覆った |
雪 が 彼ら の 足跡 を 覆った |
ゆき が かれら の あしあと お おうった |
yuki ga karera no ashiato o ōtta |
|
174 |
积雪掩盖了他们的脚印 |
jī xuě yǎngàile
tāmen de jiǎoyìn |
积雪掩盖了他们的脚印 |
jī xuě yǎngàile
tāmen de jiǎoyìn |
Snow covers their footprints |
La neige recouvre leurs traces |
Neve cobre suas pegadas |
La nieve cubre sus huellas |
La neve copre le loro impronte |
Nix operire illorum semitis
inhaerentes |
Schnee bedeckt ihre Fußabdrücke |
Το
χιόνι
καλύπτει τα
ίχνη τους |
To chióni kalýptei ta íchni
tous |
Śnieg pokrywa ich
ślady |
Sníh pokrývá jejich stopy |
Sniegas dengia jų
pėdsakus |
Сніг
покриває їх
сліди |
Snih pokryvaye yikh slidy |
Снег
покрывает
их следы |
Sneg pokryvayet ikh sledy |
积雪掩盖了他们的脚印 |
La neige recouvre leurs traces |
雪が彼らの足跡を覆います |
雪 が 彼ら の 足跡 を 覆います |
ゆき が かれら の あしあと お おういます |
yuki ga karera no ashiato o ōimasu |
|
175 |
everything that happened that night was obliterated
from his memory |
everything that happened that night was obliterated
from his memory |
那天晚上发生的一切都被他的记忆抹杀了 |
nèitiān wǎnshàng
fāshēng de yīqiè dōu bèi tā de jìyì
mǒshāle |
Everything that happened that
night was obliterated from his memory |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a été effacé de sa mémoire |
Tudo o que aconteceu naquela
noite foi apagado de sua memória |
Todo lo que sucedió esa noche
fue borrado de su memoria. |
Tutto ciò che accadde quella
notte fu cancellato dalla sua memoria |
illa omnia quae ex memoria
obliterata |
Alles, was in dieser Nacht
passierte, wurde aus seiner Erinnerung ausgelöscht |
Όλα
όσα συνέβησαν
εκείνη τη
νύχτα είχαν
εξαλειφθεί
από τη μνήμη
του |
Óla ósa synévisan ekeíni ti
nýchta eíchan exaleiftheí apó ti mními tou |
Wszystko, co wydarzyło
się tej nocy, zostało wymazane z jego pamięci |
Všechno, co se stalo té noci,
bylo vymazáno z jeho paměti |
Viskas, kas nutiko tą
naktį, buvo ištrinta iš jo atminties |
Все,
що сталося
тієї ночі,
було
викреслено
з його
пам’яті |
Vse, shcho stalosya tiyeyi
nochi, bulo vykresleno z yoho pamʺyati |
Все,
что
случилось
той ночью,
было стерто
из его
памяти |
Vse, chto sluchilos' toy
noch'yu, bylo sterto iz yego pamyati |
everything that happened that night was obliterated
from his memory |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a été effacé de sa mémoire |
その夜に起こったことはすべて彼の記憶から消された |
その 夜 に 起こった こと は すべて 彼 の 記憶 から 消された |
その よる に おこった こと わ すべて かれ の きおく から けされた |
sono yoru ni okotta koto wa subete kare no kioku kara kesareta |
|
176 |
那天夜里发生的一切都从他的记忆中消失了 |
nèitiān yèlǐ
fāshēng de yīqiè dōu cóng tā de jìyì zhōng
xiāoshīle |
那天夜里发生的一切都从他的记忆中消失了 |
nèitiān yèlǐ
fāshēng de yīqiè dōu cóng tā de jìyì zhōng
xiāoshīle |
Everything that happened that
night disappeared from his memory. |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a disparu de sa mémoire. |
Tudo o que aconteceu naquela
noite desapareceu de sua memória. |
Todo lo que sucedió esa noche
desapareció de su memoria. |
Tutto ciò che è accaduto quella
notte è scomparso dalla sua memoria. |
Oblitterata memoria nocte
invenerunt |
Alles, was in dieser Nacht
passierte, verschwand aus seiner Erinnerung. |
Όλα
όσα συνέβησαν
εκείνη τη
νύχτα
εξαφανίστηκαν
από τη μνήμη
του. |
Óla ósa synévisan ekeíni ti
nýchta exafanístikan apó ti mními tou. |
Wszystko, co wydarzyło
się tej nocy, zniknęło z jego pamięci. |
Všechno, co se stalo té noci,
zmizelo z jeho paměti. |
Viskas, kas nutiko tą
naktį, dingo iš jo atminties. |
Все,
що сталося
тієї ночі,
зникло з
його пам’яті. |
Vse, shcho stalosya tiyeyi
nochi, znyklo z yoho pamʺyati. |
Все,
что
случилось
той ночью,
исчезло из
его памяти. |
Vse, chto sluchilos' toy
noch'yu, ischezlo iz yego pamyati. |
那天夜里发生的一切都从他的记忆中消失了 |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a disparu de sa mémoire. |
その夜に起こったすべてが彼の記憶から消えた。 |
その 夜 に 起こった すべて が 彼 の 記憶 から 消えた 。 |
その よる に おこった すべて が かれ の きおく から きえた 。 |
sono yoru ni okotta subete ga kare no kioku kara kieta . |
|
177 |
那天晚上发生的一切都被他的记忆抹杀了 |
nèitiān wǎnshàng
fāshēng de yīqiè dōu bèi tā de jìyì
mǒshāle |
那天晚上发生的一切都被他的记忆抹杀了 |
nèitiān wǎnshàng
fāshēng de yīqiè dōu bèi tā de jìyì
mǒshāle |
Everything that happened that
night was obliterated by his memory. |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a été effacé par sa mémoire. |
Tudo o que aconteceu naquela
noite foi apagado por sua memória. |
Todo lo que sucedió esa noche
fue borrado por su memoria. |
Tutto ciò che accadde quella
notte fu cancellato dalla sua memoria. |
Quidquid sublatum iri memoriam
noctis |
Alles, was in dieser Nacht
passierte, wurde durch seine Erinnerung ausgelöscht. |
Όλα
όσα συνέβησαν
εκείνη τη
νύχτα είχαν
εξαλειφθεί
από τη μνήμη
του. |
Óla ósa synévisan ekeíni ti
nýchta eíchan exaleiftheí apó ti mními tou. |
Wszystko, co wydarzyło
się tej nocy, zostało zatarte przez jego pamięć. |
Všechno, co se stalo té noci,
bylo zničeno jeho pamětí. |
Viskas, kas nutiko tą
naktį, buvo sunaikinta jo atmintyje. |
Все,
що
трапилося
тієї ночі,
було
викреслено
його
пам’яттю. |
Vse, shcho trapylosya tiyeyi
nochi, bulo vykresleno yoho pamʺyattyu. |
Все,
что
случилось
той ночью,
было стерто
его памятью. |
Vse, chto sluchilos' toy
noch'yu, bylo sterto yego pamyat'yu. |
那天晚上发生的一切都被他的记忆抹杀了 |
Tout ce qui s'est passé cette
nuit-là a été effacé par sa mémoire. |
その夜に起こったすべては彼の記憶によって消されました。 |
その 夜 に 起こった すべて は 彼 の 記憶 によって 消されました 。 |
その よる に おこった すべて わ かれ の きおく によって けされました 。 |
sono yoru ni okotta subete wa kare no kioku niyotte kesaremashita . |
|
178 |
obliteration |
obliteration |
消灭 |
xiāomiè |
Obliteration |
Oblitération |
Obliteração |
La obliteración |
obliterazione |
contritio |
Auslöschung |
Καταστροφή |
Katastrofí |
Zatarcie |
Vyhrazení |
Užmaršimas |
Облітерація |
Obliteratsiya |
облитерация |
obliteratsiya |
obliteration |
Oblitération |
抹消 |
抹消 |
まっしょう |
masshō |
|
179 |
oblivion a state in which you are not aware of what is happening
around you, usually because you are unconscious or asleep |
oblivion a state in which you
are not aware of what is happening around you, usually because you are
unconscious or asleep |
忘却一种状态,在这种状态下您不知道周围正在发生什么,通常是因为您昏迷或睡着了 |
wàngquè yī zhǒng
zhuàngtài, zài zhè zhǒng zhuàngtài xià nín bù zhīdào zhōuwéi
zhèngzài fāshēng shénme, tōngcháng shì yīnwèi nín
hūnmí huò shuìzhele |
Oblivion a state in which you
are not aware of what is happening around you, usually because you are
unconscious or asleep |
Oubli Un état dans lequel vous
n'êtes pas au courant de ce qui se passe autour de vous, généralement parce
que vous êtes inconscient ou endormi |
Esquecimento: um estado em que
você não está ciente do que está acontecendo ao seu redor, geralmente porque
está inconsciente ou dormindo. |
Olvidar un estado en el que no
eres consciente de lo que sucede a tu alrededor, generalmente porque estás
inconsciente o dormido |
Oblivion uno stato in cui non
sei consapevole di ciò che sta accadendo intorno a te, di solito perché sei
incosciente o addormentato |
oblivionem statum nescitis quid
agatur in circuitu vestro, quia plerumque ignari sive dormiamus |
Vergessenheit ein Zustand, in
dem Sie nicht wissen, was um Sie herum geschieht, normalerweise, weil Sie
bewusstlos sind oder schlafen |
Oblivion μια
κατάσταση
στην οποία δεν
γνωρίζετε τι
συμβαίνει
γύρω σας,
συνήθως
επειδή είστε
αναίσθητος ή
κοιμισμένος |
Oblivion mia katástasi stin
opoía den gnorízete ti symvaínei gýro sas, syníthos epeidí eíste anaísthitos
í koimisménos |
Zapomnienie stan, w którym nie
jesteś świadomy tego, co dzieje się wokół ciebie, zwykle
dlatego, że jesteś nieprzytomny lub śpi |
Zapomenout na stav, ve kterém
si nejste vědomi toho, co se děje kolem vás, obvykle proto, že jste
v bezvědomí nebo spíte |
Užmarštis būsena, kai
jūs nežinote apie tai, kas vyksta aplink jus, paprastai todėl, kad
esate nesąmoningas ar miegate |
Забуття
стан, в якому
ви не
усвідомлюєте
того, що
відбувається
навколо вас,
як правило,
тому, що ви
непритомніли
або спите |
Zabuttya stan, v yakomu vy ne
usvidomlyuyete toho, shcho vidbuvayetʹsya navkolo vas, yak pravylo,
tomu, shcho vy neprytomnily abo spyte |
Забвение
- это
состояние, в
котором вы
не знаете,
что
происходит
вокруг вас,
обычно потому,
что вы без
сознания
или спите |
Zabveniye - eto sostoyaniye, v
kotorom vy ne znayete, chto proiskhodit vokrug vas, obychno potomu, chto vy
bez soznaniya ili spite |
oblivion a state in which you are not aware of what is happening
around you, usually because you are unconscious or asleep |
Oubli Un état dans lequel vous
n'êtes pas au courant de ce qui se passe autour de vous, généralement parce
que vous êtes inconscient ou endormi |
忘却:通常、あなたが意識不明または眠っているために、あなたの周りで何が起こっているのかを知らない状態 |
忘却 : 通常 、 あなた が 意識 不明 または 眠っている ため に 、 あなた の 周り で 何 が 起こっている の か を 知らない 状態 |
ぼうきゃく : つうじょう 、 あなた が いしき ふめい または ねむっている ため に 、 あなた の まわり で なに が おこっている の か お しらない じょうたい |
bōkyaku : tsūjō , anata ga ishiki fumei mataha nemutteiru tame ni , anata no mawari de nani ga okotteiru no ka o shiranai jōtai |
|
180 |
无廬识状态;沉睡;昏迷 |
wú lú shì zhuàngtài; chénshuì;
hūnmí |
无庐识状态;沉睡;昏迷 |
wú lú shì zhuàngtài; chénshuì;
hūnmí |
No ignorance; sleep; coma |
Pas d'ignorance; sommeil; coma |
Sem ignorância; sono; coma |
Sin ignorancia; sueño; coma |
Nessuna ignoranza; sonno; coma |
Domus rei publicae nullam
scientiam, somno; COMA |
Keine Unwissenheit, Schlaf,
Koma |
Καμία
άγνοια, ύπνος,
κώμα |
Kamía ágnoia, ýpnos, kóma |
Brak ignorancji; sen;
śpiączka |
Žádná nevědomost; spánek;
kóma |
Jokio nežinojimo, miego, komos |
Відсутність
незнання;
сон; кома |
Vidsutnistʹ neznannya;
son; koma |
Нет
невежества,
сон, кома |
Net nevezhestva, son, koma |
无廬识状态;沉睡;昏迷 |
Pas d'ignorance; sommeil; coma |
無知なし、睡眠、com睡 |
無知 なし 、 睡眠 、 com 睡 |
むち なし 、 すいみん 、 cおm ねむ |
muchi nashi , suimin , com nemu |
|
181 |
忘却一种您不知道周围正在发生什么的状态,通常是因为您昏迷或睡着了 |
wàngquè yī zhǒng nín
bù zhīdào zhōuwéi zhèngzài fāshēng shénme de zhuàngtài,
tōngcháng shì yīnwèi nín hūnmí huò shuìzhele |
忘却一种您不知道周围正在发生什么的状态,通常是因为您昏迷或睡着了 |
wàngquè yī zhǒng nín
bù zhīdào zhōuwéi zhèngzài fāshēng shénme de zhuàngtài,
tōngcháng shì yīnwèi nín hūnmí huò shuìzhele |
Forget a state in which you
don't know what's going on around you, usually because you are in a coma or
asleep |
Oubliez un état dans lequel
vous ne savez pas ce qui se passe autour de vous, généralement parce que vous
êtes dans le coma ou endormi |
Esqueça um estado em que você
não sabe o que está acontecendo ao seu redor, geralmente porque você está em
coma ou dormindo |
Olvídese de un estado en el que
no sabe lo que sucede a su alrededor, generalmente porque está en coma o
dormido |
Dimentica uno stato in cui non
sai cosa succede intorno a te, di solito perché sei in coma o dormi |
Inter alia obliviscar nescis
quid agatur statu solito quia somno aut inscius |
Vergessen Sie einen Zustand, in
dem Sie nicht wissen, was um Sie herum vor sich geht, normalerweise, weil Sie
im Koma liegen oder schlafen |
Ξεχάστε
μια κατάσταση
στην οποία δεν
ξέρετε τι συμβαίνει
γύρω σας,
συνήθως
επειδή είστε
σε κώμα ή κοιμάται |
Xecháste mia katástasi stin
opoía den xérete ti symvaínei gýro sas, syníthos epeidí eíste se kóma í
koimátai |
Zapomnij o stanie, w którym nie
wiesz, co się wokół ciebie dzieje, zwykle dlatego, że
śpisz lub śpisz |
Zapomeňte na stav, ve
kterém nevíte, co se kolem vás děje, obvykle proto, že jste v kómatu
nebo spíte |
Pamirškite būseną,
kai jūs nežinote, kas vyksta aplink jus, dažniausiai todėl, kad
esate komoje ar miegate |
Забудьте
про стан, в
якому ви не
знаєте, що відбувається
навколо вас,
як правило,
тому, що ви
перебуваєте
в комі або
спите |
Zabudʹte pro stan, v
yakomu vy ne znayete, shcho vidbuvayetʹsya navkolo vas, yak pravylo,
tomu, shcho vy perebuvayete v komi abo spyte |
Забудьте
о состоянии,
в котором вы
не знаете,
что
происходит
вокруг вас,
обычно
потому, что
вы
находитесь
в коме или
спите |
Zabud'te o sostoyanii, v
kotorom vy ne znayete, chto proiskhodit vokrug vas, obychno potomu, chto vy
nakhodites' v kome ili spite |
忘却一种您不知道周围正在发生什么的状态,通常是因为您昏迷或睡着了 |
Oubliez un état dans lequel
vous ne savez pas ce qui se passe autour de vous, généralement parce que vous
êtes dans le coma ou endormi |
通常、あなたがor睡状態または眠っているために、あなたの周りで何が起こっているのかわからない状態を忘れてください |
通常 、 あなた が or 睡 状態 または 眠っている ため に 、 あなた の 周り で 何 が 起こっている の か わからない 状態 を 忘れてください |
つうじょう 、 あなた が おr ねむ じょうたい または ねむっている ため に 、 あなた の まわり で なに が おこっている の か わからない じょうたい お わすれてください |
tsūjō , anata ga or nemu jōtai mataha nemutteiru tame ni , anata no mawari de nani ga okotteiru no ka wakaranai jōtai o wasuretekudasai |
|
182 |
He often
drinks himself into oblivion |
He often drinks himself into
oblivion |
他经常自食其力 |
tā jīngcháng
zìshíqílì |
He often drinks himself into
oblivion |
Il se boit souvent dans l'oubli |
Ele muitas vezes bebe-se no
esquecimento |
A menudo se bebe en el olvido |
Si beve spesso nell'oblio |
Quod saepe sibi sumit in
oblivionem coniectum, |
Er trinkt sich oft in
Vergessenheit |
Συχνά
πίνει τον
εαυτό του στη
λήθη |
Sychná pínei ton eaftó tou sti
líthi |
Często pije się w
zapomnienie |
Často se pije do
zapomnění |
Jis dažnai geria save
užmarštyje |
Він
часто п’є
себе в
небуття |
Vin chasto pʺye sebe v
nebuttya |
Он
часто пьет
себя в
забвение |
On chasto p'yet sebya v
zabveniye |
He often
drinks himself into oblivion |
Il se boit souvent dans l'oubli |
彼はしばしば自分を飲み忘れてしまう |
彼 は しばしば 自分 を 飲み 忘れてしまう |
かれ わ しばしば じぶん お のみ わすれてしまう |
kare wa shibashiba jibun o nomi wasureteshimau |
|
183 |
他常常喝酒喝得不省人事 |
tā chángcháng
hējiǔ hē dé bù xǐng rénshì |
他常常喝酒喝得不省人事 |
tā chángcháng
hējiǔ hē dé bù xǐng rénshì |
He often drinks and drinks
unconsciously |
Il boit souvent et boit
inconsciemment |
Ele muitas vezes bebe e bebe
inconscientemente |
A menudo bebe y bebe
inconscientemente |
Spesso beve e beve
inconsciamente |
Saepe bibi et ipso nesciente |
Er trinkt und trinkt oft
unbewusst |
Συχνά
πίνει και
πίνει
ασυνείδητα |
Sychná pínei kai pínei
asyneídita |
Często pije i pije
nieświadomie |
Pije a pije často
nevědomě |
Jis dažnai geria ir geria
nesąmoningai |
Він
часто п’є і п’є
несвідомо |
Vin chasto pʺye i
pʺye nesvidomo |
Он
часто пьет и
пьет
бессознательно |
On chasto p'yet i p'yet
bessoznatel'no |
他常常喝酒喝得不省人事 |
Il boit souvent et boit
inconsciemment |
彼はよく飲んで無意識に飲む |
彼 は よく 飲んで 無意識 に 飲む |
かれ わ よく のんで むいしき に のむ |
kare wa yoku nonde muishiki ni nomu |
|
184 |
Sam longed for
the oblivion of sleep |
Sam longed for the oblivion of
sleep |
山姆渴望忘却睡眠 |
shānmǔ kěwàng
wàngquè shuìmián |
Sam longed for the oblivion of
sleep |
Sam aspirait à l'oubli du
sommeil |
Sam ansiava pelo esquecimento
do sono |
Sam anhelaba el olvido del
sueño |
Sam desiderava ardentemente
l'oblio del sonno |
Sam optavi quietem oblivionis |
Sam sehnte sich nach dem
Vergessen des Schlafs |
Ο Σαμ
λαχταρούσε
για τη λήθη του
ύπνου |
O Sam lachtaroúse gia ti líthi
tou ýpnou |
Sam tęsknił za
zapomnieniem snu |
Sam toužil po zapomnění |
Samas ilgėjosi miego |
Сем
прагнув
забуття сну |
Sem prahnuv zabuttya snu |
Сэм
жаждал
забвения
сна |
Sem zhazhdal zabveniya sna |
Sam longed for
the oblivion of sleep |
Sam aspirait à l'oubli du
sommeil |
サムは眠りの忘却を待ち望んでいた |
サム は 眠り の 忘却 を 待ち望んでいた |
サム わ ねむり の ぼうきゃく お まちのぞんでいた |
samu wa nemuri no bōkyaku o machinozondeita |
|
185 |
萨姆恨不得一睡不醒,了无心事 |
sà mǔ hènbudé yīshuì
bù xǐng, liǎo wú xīnshì |
萨姆恨不得一睡不醒,了无心事 |
sà mǔ hènbudé yīshuì
bù xǐng, liǎo wú xīnshì |
Sam can't wait to sleep, no
matter what. |
Sam a hâte de dormir, quoi
qu'il arrive. |
Sam não pode esperar para
dormir, não importa o quê. |
Sam no puede esperar para
dormir, pase lo que pase. |
Sam non vede l'ora di dormire,
qualunque cosa accada. |
Sam potest non expectare ad
placidos facientia somnos, nisi animum |
Sam kann es kaum erwarten zu
schlafen, egal was passiert. |
Ο Σαμ
δεν μπορεί να
περιμένει να
κοιμηθεί, δεν
έχει σημασία
τι. |
O Sam den boreí na periménei na
koimitheí, den échei simasía ti. |
Sam nie może się
doczekać snu, bez względu na wszystko. |
Sam nemůže čekat, až
usne, bez ohledu na to. |
Sam negali laukti miego,
nesvarbu. |
Сем
не може
чекати
спати,
незважаючи
ні на що. |
Sem ne mozhe chekaty spaty,
nezvazhayuchy ni na shcho. |
Сэм
не может
дождаться
сна,
несмотря ни
на что. |
Sem ne mozhet dozhdat'sya sna,
nesmotrya ni na chto. |
萨姆恨不得一睡不醒,了无心事 |
Sam a hâte de dormir, quoi
qu'il arrive. |
サムは何があっても眠るのを待つことができません。 |
サム は 何 が あって も 眠る の を 待つ こと が できません 。 |
サム わ なに が あって も ねむる の お まつ こと が できません 。 |
samu wa nani ga atte mo nemuru no o matsu koto ga dekimasen . |
|
186 |
the state in
which sb/sth has been forgotten and is no longer famous or important |
the state in which sb/sth has
been forgotten and is no longer famous or important |
被某人遗忘的状态,不再是著名或重要的状态 |
bèi mǒu rén yíwàng de
zhuàngtài, bù zài shì zhùmíng huò zhòngyào de zhuàngtài |
The state in which sb/sth has
been forgotten and is no longer famous or important |
L'état dans lequel qn / qn a
été oublié et n'est plus célèbre ni important |
O estado em que sb / sth foi
esquecido e não é mais famoso ou importante |
El estado en el que sb / sth ha
sido olvidado y ya no es famoso o importante |
Lo stato in cui sb / sth è
stato dimenticato e non è più famoso o importante |
quod si in re publica / Ynskt
mál: et oblivioni datum est vel non magni momenti clarissimi |
Der Zustand, in dem jdn / etw
vergessen wurde und nicht mehr berühmt oder wichtig ist |
Η
κατάσταση
στην οποία το sb / sth
έχει ξεχαστεί
και δεν είναι
πλέον διάσημο
ή σημαντικό |
I katástasi stin opoía to sb /
sth échei xechasteí kai den eínai pléon diásimo í simantikó |
Stan, w którym ktoś
zapomniał i nie jest już sławny ani ważny |
Stát, ve kterém je sb / sth
zapomenut a již není slavný ani důležitý |
Valstybė, kurioje sb / sth
buvo pamiršta ir nebėra garsi ar svarbi |
Стан,
в якому sb / sth
було забуте
і більше не
відоме чи
важливе |
Stan, v yakomu sb / sth bulo
zabute i bilʹshe ne vidome chy vazhlyve |
Состояние,
в котором sb / sth
было забыто
и больше не
является
известным
или важным |
Sostoyaniye, v kotorom sb / sth
bylo zabyto i bol'she ne yavlyayetsya izvestnym ili vazhnym |
the state in
which sb/sth has been forgotten and is no longer famous or important |
L'état dans lequel qn / qn a
été oublié et n'est plus célèbre ni important |
sb /
sthが忘れられ、もはや有名でも重要でもない状態 |
sb / sth が 忘れられ 、 もはや 有名 でも 重要で も ない 状態 |
sb / sth が わすれられ 、 もはや ゆうめい でも じゅうようで も ない じょうたい |
sb / sth ga wasurerare , mohaya yūmei demo jūyōde mo nai jōtai |
|
187 |
被遗忘;被忘却;湮没 |
bèi yíwàng; bèi wàngquè;
yānmò |
被遗忘;被忘却;湮没 |
bèi yíwàng; bèi wàngquè;
yānmò |
Forgotten; forgotten; |
Oublié, oublié; |
Esquecido, esquecido; |
Olvidado, olvidado; |
Dimenticato; dimenticato; |
Oblivioni tradita: Oblitus est
annihilatio |
Vergessen, vergessen; |
Ξεχασμένο,
ξεχασμένο. |
Xechasméno, xechasméno. |
Zapomniane; zapomniane; |
Zapomenuté; zapomenuté; |
Pamiršta; pamiršta; |
Забутий;
забутий; |
Zabutyy; zabutyy; |
Забыли;
забыли; |
Zabyli; zabyli; |
被遗忘;被忘却;湮没 |
Oublié, oublié; |
忘れられた;忘れられた; |
忘れられた ; 忘れられた ; |
わすれられた ; わすれられた ; |
wasurerareta ; wasurerareta ; |
|
188 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
189 |
obscurity |
obscurity |
朦胧 |
ménglóng |
Obscurity |
Obscurité |
Obscuridade |
Oscuridad |
oscurità |
obscurity |
Dunkelheit |
Παραφροσύνη |
Parafrosýni |
Niejasność |
Obskurnost |
Neaiškumas |
Непрозорість |
Neprozoristʹ |
неясность |
neyasnost' |
obscurity |
Obscurité |
あいまいさ |
あいまい さ |
あいまい さ |
aimai sa |
|
190 |
An unexpected
victory saved him from political oblivion |
An unexpected victory saved him
from political oblivion |
意外的胜利使他免于政治遗忘 |
yìwài de shènglì shǐ
tā miǎn yú zhèngzhì yíwàng |
An unexpected victory saved him
from political oblivion |
Une victoire inattendue l'a
sauvé de l'oubli politique |
Uma vitória inesperada o salvou
do esquecimento político |
Una victoria inesperada lo
salvó del olvido político. |
Una vittoria inaspettata lo ha
salvato dall'oblio politico |
Saluti publicae victoriam
insperatam oblivionis |
Ein unerwarteter Sieg rettete
ihn vor dem politischen Vergessen |
Μια
απροσδόκητη
νίκη τον έσωσε
από την
πολιτική λήθη |
Mia aprosdókiti níki ton ésose
apó tin politikí líthi |
Nieoczekiwane zwycięstwo
uratowało go przed zapomnieniem politycznym |
Neočekávané vítězství
ho zachránilo před politickým zapomenutím |
Netikėta pergalė
išgelbėjo jį nuo politinio užmaršties |
Несподівана
перемога
врятувала
його від політичного
забуття |
Nespodivana peremoha vryatuvala
yoho vid politychnoho zabuttya |
Неожиданная
победа
спасла его
от политического
забвения |
Neozhidannaya pobeda spasla
yego ot politicheskogo zabveniya |
An unexpected
victory saved him from political oblivion |
Une victoire inattendue l'a
sauvé de l'oubli politique |
予期せぬ勝利が彼を政治的忘却から救った |
予期 せぬ 勝利 が 彼 を 政治 的 忘却 から 救った |
よき せぬ しょうり が かれ お せいじ てき ぼうきゃく から すくった |
yoki senu shōri ga kare o seiji teki bōkyaku kara sukutta |
|
191 |
一次意外的胜利使得他在政治上不再默默无闻 |
yīcì yìwài de shènglì
shǐdé tā zài zhèngzhì shàng bù zài mòmòwúwén |
一次意外的胜利迫使他在政治上不再默默无闻 |
yīcì yìwài de shènglì
pòshǐ tā zài zhèngzhì shàng bù zài mòmòwúwén |
An unexpected victory made him
politically unknown. |
Une victoire inattendue le
rendit politiquement inconnu. |
Uma vitória inesperada o tornou
politicamente desconhecido. |
Una victoria inesperada lo hizo
políticamente desconocido. |
Una vittoria inaspettata lo
rese politicamente sconosciuto. |
An non ipse est ignotum et
inopinatum victoria in rei publicae |
Ein unerwarteter Sieg machte
ihn politisch unbekannt. |
Μια
απροσδόκητη
νίκη τον έκανε
πολιτικά
άγνωστο. |
Mia aprosdókiti níki ton ékane
politiká ágnosto. |
Nieoczekiwane zwycięstwo
uczyniło go politycznie nieznanym. |
Neočekávané vítězství
ho učinilo politicky neznámým. |
Netikėta pergalė
padarė jį politiškai nežinomą. |
Несподівана
перемога
зробила
його політично
невідомим. |
Nespodivana peremoha zrobyla
yoho politychno nevidomym. |
Неожиданная
победа
сделала его
политически
неизвестным. |
Neozhidannaya pobeda sdelala
yego politicheski neizvestnym. |
一次意外的胜利使得他在政治上不再默默无闻 |
Une victoire inattendue le
rendit politiquement inconnu. |
予想外の勝利により、彼は政治的に知られていませんでした。 |
予想外 の 勝利 により 、 彼 は 政治 的 に 知られていませんでした 。 |
よそうがい の しょうり により 、 かれ わ せいじ てき に しられていませんでした 。 |
yosōgai no shōri niyori , kare wa seiji teki ni shirareteimasendeshita . |
|
192 |
Most of his inventions have been consigned to
oblivion. |
Most of his inventions have been consigned to
oblivion. |
他的大多数发明都被遗忘了。 |
tā de dà duōshù
fāmíng dōu bèi yíwàngle. |
Most of his inventions have
been consigned to oblivion. |
La plupart de ses inventions
ont été consignées dans l'oubli. |
A maioria de suas invenções foi
consignada ao esquecimento. |
La mayoría de sus inventos han
sido enviados al olvido. |
La maggior parte delle sue
invenzioni sono state consegnate all'oblio. |
Inventa sunt plurimae virtutes
eius oblivioni tradatur. |
Die meisten seiner Erfindungen
sind in Vergessenheit geraten. |
Οι
περισσότερες
από τις
εφευρέσεις
του έχουν αποσταλεί
στη λήθη. |
Oi perissóteres apó tis
efevréseis tou échoun apostaleí sti líthi. |
Większość jego
wynalazków została skazana na zapomnienie. |
Většina jeho vynálezů
byla věnována zapomnění. |
Daugelis jo išradimų buvo
užmarštyje. |
Більшість
його
винаходів
були
відправлені
до забуття. |
Bilʹshistʹ yoho
vynakhodiv buly vidpravleni do zabuttya. |
Большинство
его
изобретений
были преданы
забвению. |
Bol'shinstvo yego izobreteniy
byli predany zabveniyu. |
Most of his inventions have been consigned to
oblivion. |
La plupart de ses inventions
ont été consignées dans l'oubli. |
彼の発明のほとんどは忘却に委ねられています。 |
彼 の 発明 の ほとんど は 忘却 に 委ねられています 。 |
かれ の はつめい の ほとんど わ ぼうきゃく に ゆだねられています 。 |
kare no hatsumei no hotondo wa bōkyaku ni yudanerareteimasu . |
|
193 |
他的大部分发明都湮没无闻了 |
Tā de dà bùfèn fāmíng
dōu yānmò wú wénle |
他的大部分发明都湮没无闻了 |
Tā de dà bùfèn fāmíng
dōu yānmò wú wénle |
Most of his inventions are
ignorant. |
La plupart de ses inventions
sont ignorantes. |
A maioria de suas invenções é
ignorante. |
La mayoría de sus inventos son
ignorantes. |
La maggior parte delle sue
invenzioni sono ignoranti. |
Maxime oblivio inventa |
Die meisten seiner Erfindungen
sind unwissend. |
Οι
περισσότερες
από τις
εφευρέσεις
του είναι άγνοια. |
Oi perissóteres apó tis
efevréseis tou eínai ágnoia. |
Większość jego
wynalazków jest ignoranckich. |
Většina jeho vynálezů
nevědí. |
Daugelis jo išradimų yra
neišmanantys. |
Більшість
його
винаходів
невігласи. |
Bilʹshistʹ yoho
vynakhodiv nevihlasy. |
Большинство
его
изобретений
невежественны. |
Bol'shinstvo yego izobreteniy
nevezhestvenny. |
他的大部分发明都湮没无闻了 |
La plupart de ses inventions
sont ignorantes. |
彼の発明のほとんどは無知です。 |
彼 の 発明 の ほとんど は 無知です 。 |
かれ の はつめい の ほとんど わ むちです 。 |
kare no hatsumei no hotondo wa muchidesu . |
|
194 |
a state in
which sth has been completely destroyed |
a state in which sth has been
completely destroyed |
某物被完全摧毁的状态 |
mǒu wù bèi wánquán
cuīhuǐ de zhuàngtài |
a state in which sth has been
completely destroyed |
un état dans lequel qc a été
complètement détruit |
um estado em que sth foi
completamente destruído |
un estado en el que algo ha
sido completamente destruido |
uno stato in cui sth è stato
completamente distrutto |
Summa est statum consumantur |
ein Zustand, in dem etw völlig
zerstört wurde |
μια
κατάσταση
κατά την οποία
το sth έχει
καταστραφεί
εντελώς |
mia katástasi katá tin opoía to
sth échei katastrafeí entelós |
stan, w którym coś
zostało całkowicie zniszczone |
stát, ve kterém je sth zcela
zničen |
būklė, kurioje sth
buvo visiškai sunaikinta |
стан,
у якому
повністю
знищено
що-небудь |
stan, u yakomu povnistyu
znyshcheno shcho-nebudʹ |
состояние,
в котором он
был
полностью
уничтожен |
sostoyaniye, v kotorom on byl
polnost'yu unichtozhen |
a state in
which sth has been completely destroyed |
un état dans lequel qc a été
complètement détruit |
sthが完全に破壊された状態 |
sth が 完全 に 破壊 された 状態 |
sth が かんぜん に はかい された じょうたい |
sth ga kanzen ni hakai sareta jōtai |
|
195 |
被摧毁;被毁灭;被夷平 |
bèi cuīhuǐ; bèi
huǐmiè; bèi yí píng |
被摧毁;被毁灭;被夷平 |
bèi cuīhuǐ; bèi
huǐmiè; bèi yí píng |
Destroyed; destroyed; flattened |
Détruit; détruit; aplati |
Destruído; destruído; achatado |
Destruido; destruido; aplanado |
Distrutto; distrutto;
appiattito |
Deleta, perimus dirutae |
Zerstört, zerstört, abgeflacht |
Καταστράφηκε
· καταστράφηκε ·
πεπλατυσμένο |
Katastráfike : katastráfike :
peplatysméno |
Zniszczony; zniszczony;
spłaszczony |
Zničeno, zničeno,
zploštěno |
Sunaikinta, sunaikinta,
išlyginta |
Зруйновано;
знищено;
згладжено |
Zruynovano; znyshcheno;
z·hladzheno |
Разрушен,
разрушен,
сплющен |
Razrushen, razrushen,
splyushchen |
被摧毁;被毁灭;被夷平 |
Détruit; détruit; aplati |
破壊、破壊、平坦化 |
破壊 、 破壊 、 平坦 化 |
はかい 、 はかい 、 へいたん か |
hakai , hakai , heitan ka |
|
196 |
hundreds of
homes were bombed into oblivion during the first week of the war |
hundreds of homes were bombed
into oblivion during the first week of the war |
在战争的第一周,成百上千的房屋被炸毁 |
zài zhànzhēng de dì
yī zhōu, chéng bǎi shàng qiān de fángwū bèi zhà
huǐ |
Hundreds of homes were bombed
into oblivion during the first week of the war |
Des centaines de maisons ont
été bombardées dans l'oubli au cours de la première semaine de la guerre |
Centenas de casas foram
bombardeadas no esquecimento durante a primeira semana da guerra |
Cientos de casas fueron
bombardeadas en el olvido durante la primera semana de la guerra. |
Centinaia di case sono state
bombardate nell'oblio durante la prima settimana di guerra |
centum domos eorum bombed in
oblivionem in prima septimana ad bellum |
Hunderte Häuser wurden in der
ersten Kriegswoche in Vergessenheit geraten |
Εκατοντάδες
σπίτια
βομβάρδιζαν
στη λήθη κατά
τη διάρκεια
της πρώτης
εβδομάδας του
πολέμου |
Ekatontádes spítia vomvárdizan
sti líthi katá ti diárkeia tis prótis evdomádas tou polémou |
W pierwszym tygodniu wojny
zbombardowano setki domów |
Během prvního týdne války
byly bombardovány stovky domů |
Pirmąją karo
savaitę šimtai namų buvo bombarduojami užmarštyje |
Протягом
першого
тижня війни
сотні будинків
були
розбиті у
небуття |
Protyahom pershoho tyzhnya
viyny sotni budynkiv buly rozbyti u nebuttya |
Сотни
домов были
разбомблены
в первую неделю
войны |
Sotni domov byli razbombleny v
pervuyu nedelyu voyny |
hundreds of
homes were bombed into oblivion during the first week of
the war |
Des centaines de maisons ont
été bombardées dans l'oubli au cours de la première semaine de la guerre |
戦争の最初の週に何百もの家が忘却の空に爆撃された |
戦争 の 最初 の 週 に 何 百 もの家 が 忘却 の 空 に 爆撃 された |
せんそう の さいしょ の しゅう に なん ひゃく ものか が ぼうきゃく の そら に ばくげき された |
sensō no saisho no shū ni nan hyaku monoka ga bōkyaku no sora ni bakugeki sareta |
|
197 |
在战争的最初几周内,数以百计的房屋被炸毁 |
zài zhànzhēng de
zuìchū jǐ zhōu nèi, shù yǐ bǎi jì de fángwū bèi
zhà huǐ |
在战争的最初几周内,数以百计的房屋被炸毁 |
zài zhànzhēng de
zuìchū jǐ zhōu nèi, shù yǐ bǎi jì de fángwū bèi
zhà huǐ |
Hundreds of homes were blown up
during the first weeks of the war |
Des centaines de maisons ont
été dynamitées pendant les premières semaines de la guerre |
Centenas de casas foram
destruídas durante as primeiras semanas da guerra |
Cientos de casas fueron
destruidas durante las primeras semanas de la guerra. |
Centinaia di case sono state
fatte saltare in aria durante le prime settimane di guerra |
Paucis primo bello interiit
familiarum sexcentarum |
In den ersten Kriegswochen
wurden Hunderte Häuser gesprengt |
Εκατοντάδες
σπίτια
ανατινάχτηκαν
κατά τις πρώτες
εβδομάδες του
πολέμου |
Ekatontádes spítia
anatináchtikan katá tis prótes evdomádes tou polémou |
W pierwszych tygodniach wojny
wysadzono setki domów |
Během prvních týdnů
války byly vyhořeny stovky domů |
Pirmosiomis karo
savaitėmis buvo susprogdinta šimtai namų |
Сотні
будинків
були
підірвані
протягом перших
тижнів
війни |
Sotni budynkiv buly pidirvani
protyahom pershykh tyzhniv viyny |
Сотни
домов были
взорваны в
первые
недели войны |
Sotni domov byli vzorvany v
pervyye nedeli voyny |
在战争的最初几周内,数以百计的房屋被炸毁 |
Des centaines de maisons ont
été dynamitées pendant les premières semaines de la guerre |
戦争の最初の数週間で何百もの家が爆破された |
戦争 の 最初 の 数 週間 で 何 百 もの家 が 爆破 された |
せんそう の さいしょ の すう しゅうかん で なん ひゃく ものか が ばくは された |
sensō no saisho no sū shūkan de nan hyaku monoka ga bakuha sareta |
|
198 |
战争的第一周,成百上千的房屋被炸毁 |
zhànzhēng de dì yī
zhōu, chéng bǎi shàng qiān de fángwū bèi zhà huǐ |
战争的第一周,成百上千的房屋被炸毁 |
zhànzhēng de dì yī
zhōu, chéng bǎi shàng qiān de fángwū bèi zhà huǐ |
In the first week of the war,
hundreds of houses were blown up. |
Au cours de la première semaine
de la guerre, des centaines de maisons ont été détruites. |
Na primeira semana da guerra,
centenas de casas foram destruídas. |
En la primera semana de la
guerra, cientos de casas fueron voladas. |
Nella prima settimana di
guerra, centinaia di case sono state fatte saltare in aria. |
Prima septimana bello interiit
familiarum sexcentarum |
In der ersten Kriegswoche
wurden Hunderte Häuser gesprengt. |
Την
πρώτη
εβδομάδα του
πολέμου,
εκτέθηκαν
εκατοντάδες
σπίτια. |
Tin próti evdomáda tou polémou,
ektéthikan ekatontádes spítia. |
W pierwszym tygodniu wojny
wysadzono setki domów. |
V prvním týdnu války byly
vyhořeny stovky domů. |
Pirmąją karo
savaitę buvo susprogdinta šimtai namų. |
У
перший
тиждень
війни було
підірвано
сотні
будинків. |
U pershyy tyzhdenʹ viyny
bulo pidirvano sotni budynkiv. |
В
первую
неделю
войны были
взорваны
сотни домов. |
V pervuyu nedelyu voyny byli
vzorvany sotni domov. |
战争的第一周,成百上千的房屋被炸毁 |
Au cours de la première semaine
de la guerre, des centaines de maisons ont été détruites. |
戦争の最初の週に、何百もの家が爆破されました。 |
戦争 の 最初 の 週 に 、 何 百 もの家 が 爆破 されました 。 |
せんそう の さいしょ の しゅう に 、 なん ひゃく ものか が ばくは されました 。 |
sensō no saisho no shū ni , nan hyaku monoka ga bakuha saremashita . |
|
199 |
oblivious |
oblivious |
遗忘的 |
yíwàng de |
Oblivious |
Inconscient |
Esquecido |
Ajeno |
ignaro |
cepit oblivio |
Oblivious |
Δεν
γνωρίζω |
Den gnorízo |
Nieświadomy |
Nevšímavý |
Užmarštis |
Очевидний |
Ochevydnyy |
забывающий |
zabyvayushchiy |
oblivious |
Inconscient |
忘却する |
忘却 する |
ぼうきゃく する |
bōkyaku suru |
|
200 |
〜(of/
to sth) not aware of sth |
〜(of/ to sth) not aware
of sth |
〜(of / to
sth)不知道某事 |
〜(of/ to sth) bù
zhīdào mǒu shì |
~(of/ to sth) not aware of sth |
~ (de / à qc) pas au courant de
qc |
~ (de / para sth) não tem
conhecimento de sth |
~ (de / a algo) no es
consciente de algo |
~ (da / a sth) non a conoscenza
di sth |
~ (De / ad Ynskt mál) Ynskt
mál: legem non legistis |
(von / zu etw.) sich etw. nicht
bewusst sein |
~ (του /
στο sth) δεν
γνωρίζει sth |
~ (tou / sto sth) den gnorízei
sth |
~ (z / do czegoś) nie
zdaje sobie sprawy z czegoś |
~ (of / to sth) nevím o sth |
~ (iš / į sth) nežino apie
sth |
~ (від /
до чого) не
усвідомлювати
що-небудь |
~ (vid / do choho) ne
usvidomlyuvaty shcho-nebudʹ |
~ (of / to sth) не
знает о
чем-то |
~ (of / to sth) ne znayet o
chem-to |
〜(of/ to sth) not aware of sth |
~ (de / à qc) pas au courant de
qc |
〜(of / to
sth)sthを認識しない |
〜 ( of / to sth ) sth を 認識 しない |
〜 ( おf / と sth ) sth お にんしき しない |
〜 ( of / to sth ) sth o ninshiki shinai |
|
201 |
不知道;未注意;未察觉 |
bù zhīdào; wèi zhùyì; wèi
chájué |
不知道;未注意;未察觉 |
bù zhīdào; wèi zhùyì; wèi
chájué |
Don't know; not noticed; not
aware |
Je ne sais pas, pas remarqué,
pas conscient |
Não sabe; não percebeu; não
está ciente |
No sé; no notado; no consciente |
Non so; non notato; non
consapevole |
Nescio, nec inclinaverunt aurem
suam ignorat |
Weiß nicht, ist mir nicht
aufgefallen, ist mir nicht bewusst |
Δεν το
γνωρίζω, δεν το
παρατήρησα,
δεν το γνωρίζω |
Den to gnorízo, den to
paratírisa, den to gnorízo |
Nie wiem, nie zauważony,
nieświadomy |
Nevím, nevšiml jsem si, nevím |
Nežino, nepastebi, nežino |
Не
знаю; не
помітили; не
знали |
Ne znayu; ne pomityly; ne znaly |
Не
знаю, не
заметил, не
знал |
Ne znayu, ne zametil, ne znal |
不知道;未注意;未察觉 |
Je ne sais pas, pas remarqué,
pas conscient |
わからない、気づかない、気づかない |
わからない 、 気づかない 、 気づかない |
わからない 、 きずかない 、 きずかない |
wakaranai , kizukanai , kizukanai |
|
202 |
He drove off, oblivious of the damage he had caused. |
He drove off, oblivious of the
damage he had caused. |
他开走了,没有理会自己造成的伤害。 |
tā kāi zǒule,
méiyǒu lǐhuì zìjǐ zàochéng de shānghài. |
He drove off, oblivious of the
damage he had caused. |
Il repartit, inconscient des
dégâts qu'il avait causés. |
Ele partiu, alheio aos danos
que causara. |
Se marchó, ajeno al daño que
había causado. |
Si allontanò, ignaro del danno
che aveva causato. |
Abegerit immemor damni fecerat. |
Er fuhr los und achtete nicht
auf den Schaden, den er angerichtet hatte. |
Έφυγε,
αγνοώντας τις
ζημιές που
είχε
προκαλέσει. |
Éfyge, agnoóntas tis zimiés pou
eíche prokalései. |
Odjechał, nieświadomy
szkód, które wyrządził. |
Odjel, aniž by si uvědomil
škodu, kterou způsobil. |
Jis nuvažiavo, nežinodamas apie
padarytą žalą. |
Він
з'їхав, не
зважаючи на
заподіяну
шкоду. |
Vin z'yikhav, ne zvazhayuchy na
zapodiyanu shkodu. |
Он
уехал, не
замечая
причиненного
ему ущерба. |
On uyekhal, ne zamechaya
prichinennogo yemu ushcherba. |
He drove off, oblivious of the damage he had caused. |
Il repartit, inconscient des
dégâts qu'il avait causés. |
彼は、彼が引き起こした損害に気づかずに走り去った。 |
彼 は 、 彼 が 引き起こした 損害 に 気づかず に 走り去った 。 |
かれ わ 、 かれ が ひきおこした そんがい に きずかず に はしりさった 。 |
kare wa , kare ga hikiokoshita songai ni kizukazu ni hashirisatta . |
|
203 |
他车开走了,没有注意到他所造成的损害 |
Tā chē kāi
zǒule, méiyǒu zhùyì dào tāsuǒ zàochéng de sǔnhài |
他车开走了,没有注意到他所造成的损害 |
Tā chē kāi
zǒule, méiyǒu zhùyì dào tāsuǒ zàochéng de sǔnhài |
His car drove off and did not
notice the damage he caused. |
Sa voiture a démarré et n'a pas
remarqué les dégâts qu'il a causés. |
Seu carro partiu e não notou os
danos que causou. |
Su automóvil se alejó y no notó
el daño que causó. |
La sua auto partì e non notò il
danno che causò. |
Et abegit, non animadverto
fecit ad dampnum |
Sein Auto fuhr los und bemerkte
nicht den Schaden, den er anrichtete. |
Το
αυτοκίνητό
του οδήγησε
και δεν είδε
τις ζημιές που
προκάλεσε. |
To aftokínitó tou odígise kai
den eíde tis zimiés pou prokálese. |
Jego samochód odjechał i
nie zauważył spowodowanych przez niego szkód. |
Jeho auto odjelo a nevšimlo si
škody, kterou způsobil. |
Jo automobilis nuvažiavo ir
nepastebėjo jo padarytos žalos. |
Його
машина
з’їхала і не
помітила
заподіяної
шкоди. |
Yoho mashyna zʺyikhala i
ne pomityla zapodiyanoyi shkody. |
Его
машина
отъехала и
не заметила
причиненного
им ущерба. |
Yego mashina ot"yekhala i
ne zametila prichinennogo im ushcherba. |
他车开走了,没有注意到他所造成的损害 |
Sa voiture a démarré et n'a pas
remarqué les dégâts qu'il a causés. |
彼の車は走り去り、彼が引き起こした損害に気付かなかった。 |
彼 の 車 は 走り去り 、 彼 が 引き起こした 損害 に 気付かなかった 。 |
かれ の くるま わ はしりさり 、 かれ が ひきおこした そんがい に きずかなかった 。 |
kare no kuruma wa hashirisari , kare ga hikiokoshita songai ni kizukanakatta . |
|
204 |
他开走了,没有理会自己造成的伤害 |
tā kāi zǒule,
méiyǒu lǐhuì zìjǐ zàochéng de shānghài |
他开走了,没有理会自己造成的伤害 |
tā kāi zǒule,
méiyǒu lǐhuì zìjǐ zàochéng de shānghài |
He drove away and ignored the
damage he had caused. |
Il s'éloigna et ignora les
dégâts qu'il avait causés. |
Ele foi embora e ignorou o dano
que causara. |
Se alejó e ignoró el daño que
había causado. |
Si allontanò e ignorò il danno
che aveva causato. |
Et abegit: perinde obliterato
sui, movebant vulneraque |
Er fuhr davon und ignorierte
den Schaden, den er angerichtet hatte. |
Άφησε
μακριά και
αγνόησε τη
ζημιά που
προκάλεσε. |
Áfise makriá kai agnóise ti
zimiá pou prokálese. |
Odjechał i zignorował
wyrządzone przez siebie szkody. |
Odjel a ignoroval škody, které
způsobil. |
Jis nuvažiavo ir ignoravo
padarytą žalą. |
Він
від'їхав і
проігнорував
заподіяну
шкоду. |
Vin vid'yikhav i proihnoruvav
zapodiyanu shkodu. |
Он
уехал и
проигнорировал
нанесенный
им ущерб. |
On uyekhal i proignoriroval
nanesennyy im ushcherb. |
他开走了,没有理会自己造成的伤害 |
Il s'éloigna et ignora les
dégâts qu'il avait causés. |
彼は追い出して、彼が引き起こした損害を無視しました。 |
彼 は 追い出して 、 彼 が 引き起こした 損害 を 無視 しました 。 |
かれ わ おいだして 、 かれ が ひきおこした そんがい お むし しました 。 |
kare wa oidashite , kare ga hikiokoshita songai o mushi shimashita . |
|
205 |
You eventually
become oblivious to the noise. |
You eventually become oblivious
to the noise. |
最终您会忽略噪音。 |
zuìzhōng nín huì
hūlüè zàoyīn. |
You eventually become oblivious
to the noise. |
Vous finissez par devenir
inconscient du bruit. |
Você acaba se esquecendo do
barulho. |
Eventualmente te vuelves ajeno
al ruido. |
Alla fine diventi ignaro del
rumore. |
Eventually te cepit oblivio, ut
strepitu. |
Sie werden schließlich den Lärm
vergessen. |
Μπορείτε
τελικά να μη
γνωρίζετε τον
θόρυβο. |
Boreíte teliká na mi gnorízete
ton thóryvo. |
W końcu stajesz się
nieświadomy hałasu. |
Nakonec se ti hluk nedotkne. |
Galų gale jūs
pamirštate triukšmą. |
Зрештою,
ви не
забудете
про шум. |
Zreshtoyu, vy ne zabudete pro
shum. |
В
конце
концов вы не
обращаете
внимания на шум. |
V kontse kontsov vy ne
obrashchayete vnimaniya na shum. |
You eventually
become oblivious to the noise. |
Vous finissez par devenir
inconscient du bruit. |
最終的にノイズに気付かなくなります。 |
最終 的 に ノイズ に 気付かなく なります 。 |
さいしゅう てき に ノイズ に きずかなく なります 。 |
saishū teki ni noizu ni kizukanaku narimasu . |
|
206 |
您最终对噪音无视了声的 |
Nín zuìzhōng duì
zàoyīn wúshìle shēng de |
您最终对噪音无视了声的 |
Nín zuìzhōng duì
zàoyīn wúshìle shēng de |
You end up ignoring the noise |
Vous finissez par ignorer le
bruit |
Você acaba ignorando o barulho |
Terminas ignorando el ruido |
Finisci per ignorare il rumore |
Vox populi tandem neglecta |
Am Ende ignorierst du das
Rauschen |
Καταλήγετε
να αγνοείτε το
θόρυβο |
Katalígete na agnoeíte to
thóryvo |
W końcu ignorujesz
hałas |
Nakonec hluk ignorujete |
Galų gale jūs
ignoruojate triukšmą |
Ви в
кінцевому
підсумку
ігноруєте
шум |
Vy v kintsevomu pidsumku
ihnoruyete shum |
В
конечном
итоге вы
игнорируете
шум |
V konechnom itoge vy
ignoriruyete shum |
您最终对噪音无视了声的 |
Vous finissez par ignorer le
bruit |
あなたはノイズを無視することになります |
あなた は ノイズ を 無視 する こと に なります |
あなた わ ノイズ お むし する こと に なります |
anata wa noizu o mushi suru koto ni narimasu |
|
207 |
obliviously |
obliviously |
明显地 |
míngxiǎn de |
Obliviously |
Inconsciemment |
Obliviously |
Ajeno |
obliviously |
oblivione transeant |
Ohnmächtig |
Προφανώς |
Profanós |
Oczywiście |
Zjevně |
Akivaizdžiai |
Очевидно |
Ochevydno |
самозабвенно |
samozabvenno |
obliviously |
Inconsciemment |
忘れて |
忘れて |
わすれて |
wasurete |
|
208 |
oblong an oblong shape has
four straight sides, two of which are longer than the other two, and four
angles of 90° |
oblong an oblong shape has four straight sides,
two of which are longer than the other two, and four angles of 90° |
长方形长方形具有四个直边,其中两个长于另外两个,并且四个角度为90° |
chángfāngxíng
chángfāngxíng jùyǒu sì gè zhí biān, qízhōng
liǎng gè chángyú lìngwài liǎng gè, bìngqiě sì gè jiǎodù
wèi 90° |
Oblong an oblong shape has four
straight sides, two of which are longer than the other two, and four angles
of 90° |
Une forme oblongue oblongue a
quatre côtés droits, dont deux sont plus longs que les deux autres, et quatre
angles de 90 ° |
Uma forma oblonga tem quatro
lados retos, dois dos quais são mais longos que os outros dois e quatro
ângulos de 90 ° |
Una forma oblonga oblonga tiene
cuatro lados rectos, dos de los cuales son más largos que los otros dos y
cuatro ángulos de 90 ° |
Una forma oblunga ha quattro
lati diritti, due dei quali sono più lunghi degli altri due e quattro angoli
di 90 ° |
quatuor lateribus rectis ovato
oblonga duo quorum alterum longius et angulos XC ° |
Eine längliche, längliche Form
hat vier gerade Seiten, von denen zwei länger sind als die anderen beiden,
und vier Winkel von 90 ° |
Επιμήκη
ένα επιμήκη
σχήμα έχει
τέσσερις
ευθείες πλευρές,
δύο εκ των
οποίων είναι
μακρύτερες
από τις άλλες
δύο, και
τέσσερις
γωνίες των 90 ° |
Epimíki éna epimíki schíma
échei tésseris eftheíes plevrés, dýo ek ton opoíon eínai makrýteres apó tis
álles dýo, kai tésseris goníes ton 90 ° |
Podłużny i
podłużny kształt ma cztery proste boki, z których dwa są
dłuższe niż pozostałe dwa, i cztery kąty 90 ° |
Podlouhlý obdélníkový tvar má
čtyři rovné strany, z nichž dva jsou delší než ostatní dva a
čtyři úhly 90 ° |
Pailgos pailgos formos turi
keturias tiesias puses, iš kurių dvi yra ilgesnės už kitas dvi, ir
keturi 90 ° kampai |
У
довгастої
довгастої
форми є
чотири прямі
сторони, дві
з яких довші
двох інших, а
чотири кути 90 ° |
U dovhastoyi dovhastoyi formy
ye chotyry pryami storony, dvi z yakykh dovshi dvokh inshykh, a chotyry kuty
90 ° |
Продолговатая
продолговатая
форма имеет
четыре
прямые
стороны, две
из которых
длиннее
двух других,
и четыре
угла 90 ° |
Prodolgovataya prodolgovataya
forma imeyet chetyre pryamyye storony, dve iz kotorykh dlinneye dvukh
drugikh, i chetyre ugla 90 ° |
oblong an oblong shape has four straight sides, two of which are
longer than the other two, and four angles of 90° |
Une forme oblongue oblongue a
quatre côtés droits, dont deux sont plus longs que les deux autres, et quatre
angles de 90 ° |
長方形の長方形には、4つのまっすぐな側面があり、そのうち2つは他の2つより長く、90°の4つの角度があります。 |
長方形 の 長方形 に は 、 4つ の まっすぐな 側面 が あり 、 そのうち 2つ は 他 の 2つ より 長く 、 90 ° の 4つ の 角度 が あります 。 |
ちょうほうけい の ちょうほうけい に わ 、 つ の まっすぐな そくめん が あり 、 そのうち つ わ た の つ より ながく 、 90 ° の つ の かくど が あります 。 |
chōhōkei no chōhōkei ni wa , tsu no massuguna sokumen ga ari , sonōchi tsu wa ta no tsu yori nagaku , 90 ° no tsu no kakudo ga arimasu . |
|
209 |
矩形的;长方形的 |
jǔxíng de;
chángfāngxíng de |
矩形的;面板的 |
jǔxíng de; miànbǎn de |
Rectangular |
Rectangulaire |
Retangular |
Rectangular |
Rettangolare rettangolare |
Quadrilaterum rectangulum,
quadrilaterum rectangulum, |
Rechteckig |
Ορθογώνιο |
Orthogónio |
Prostokątny |
Obdélníkový |
Stačiakampis |
Прямокутний |
Pryamokutnyy |
Прямоугольные;
прямоугольная |
Pryamougol'nyye;
pryamougol'naya |
矩形的;长方形的 |
Rectangulaire |
長方形 |
長方形 |
ちょうほうけい |
chōhōkei |
|
210 |
used to describe any shape that is longer
than it is wide |
used to describe any shape that is longer
than it is wide |
用于描述任何比宽都长的形状 |
yòng yú miáoshù rènhé bǐ kuān
dōu zhǎng de xíngzhuàng |
Used to describe
any shape that is longer than it is wide |
Utilisé pour
décrire toute forme plus longue que large |
Usado para
descrever qualquer forma que seja mais longa do que larga |
Se usa para
describir cualquier forma que sea más larga que ancha |
Utilizzato per
descrivere qualsiasi forma più lunga di quanto sia larga |
id est longior quam
usus describere aliqua figura est, wide |
Beschreibt jede
Form, die länger als breit ist |
Χρησιμοποιείται
για να
περιγράψει
οποιοδήποτε
σχήμα που
είναι
μεγαλύτερο
από ότι είναι
ευρύ |
Chrisimopoieítai gia na perigrápsei
opoiodípote schíma pou eínai megalýtero apó óti eínai evrý |
Służy do
opisywania dowolnego kształtu, który jest dłuższy niż
szeroki |
Používá se k popisu
jakéhokoli tvaru, který je delší než široký |
Naudojamas
apibūdinti bet kokią formą, kuri yra ilgesnė nei plati |
Використовується
для опису
будь-якої форми,
яка довша,
ніж широка |
Vykorystovuyetʹsya dlya opysu
budʹ-yakoyi formy, yaka dovsha, nizh shyroka |
Используется
для
описания
любой формы, которая
длиннее ее
ширины |
Ispol'zuyetsya dlya opisaniya lyuboy formy,
kotoraya dlinneye yeye shiriny |
used to describe
any shape that is longer than it is wide |
Utilisé pour
décrire toute forme plus longue que large |
幅よりも長い形状を記述するために使用されます |
幅 より も 長い 形状 を 記述 する ため に 使用 されます |
はば より も ながい けいじょう お きじゅつ する ため に しよう されます |
haba yori mo nagai keijō o kijutsu suru tame ni shiyō saremasu |
|
211 |
椭圆形的;椭圆体的;长方形的 |
tuǒyuán xíng de;
tuǒyuán tǐ de; chángfāngxíng de |
椭圆形的;椭圆体的;附件的 |
tuǒyuán xíng de;
tuǒyuán tǐ de; fùjiàn de |
Elliptical; ellipsoidal;
rectangular |
Elliptique; ellipsoïdal;
rectangulaire |
Elíptico; elipsoidal;
retangular |
Elíptico; elipsoidal;
rectangular |
Ellittica; ellissoidale;
rettangolare |
Ellipsoideae, ellipsoideae,
oblongae |
Elliptisch, ellipsoidisch,
rechteckig |
Ελλειπτικό,
ελλειψοειδές,
ορθογώνιο |
Elleiptikó, elleipsoeidés,
orthogónio |
Eliptyczny; elipsoidalny;
prostokątny |
Eliptický; elipsoidální;
obdélníkový |
Elipsės formos,
elipsės formos, stačiakampės |
Еліптичний;
еліпсоїдальний;
прямокутний |
Eliptychnyy;
elipsoyidalʹnyy; pryamokutnyy |
Эллиптический;
эллипсоидальный;
прямоугольный |
Ellipticheskiy;
ellipsoidal'nyy; pryamougol'nyy |
椭圆形的;椭圆体的;长方形的 |
Elliptique; ellipsoïdal;
rectangulaire |
楕円形、楕円形、長方形 |
楕円形 、 楕円形 、 長方形 |
だえんがた 、 だえんがた 、 ちょうほうけい |
daengata , daengata , chōhōkei |
|
212 |
an oblong melon |
an oblong melon |
椭圆形的瓜 |
tuǒyuán xíng de guā |
An oblong melon |
Un melon oblong |
Um melão oblongo |
Un melón oblongo |
Un melone oblungo |
eloquentissimi auctores
oblongae cucumis |
Eine längliche Melone |
Ένα
επιμήκη
πεπόνι |
Éna epimíki pepóni |
Podłużny melon |
Podlouhlý meloun |
Pailgas melionas |
Подовжена
диня |
Podovzhena dynya |
Продолговатая
дыня |
Prodolgovataya dynya |
an oblong melon |
Un melon oblong |
長方形のメロン |
長方形 の メロン |
ちょうほうけい の メロン |
chōhōkei no meron |
|
213 |
椭圆形的瓜 |
tuǒyuán xíng de guā |
椭圆形的瓜 |
tuǒyuán xíng de guā |
Oval melon |
Melon ovale |
Melão oval |
Melón ovalado |
Melone ovale |
ovalis cucumis |
Ovale Melone |
Οβάλ
πεπόνι |
Ovál pepóni |
Owalny melon |
Oválný meloun |
Ovalus melionas |
Овальна
диня |
Ovalʹna dynya |
Овальная
дыня |
Oval'naya dynya |
椭圆形的瓜 |
Melon ovale |
オーバルメロン |
オーバル メロン |
オーバル メロン |
ōbaru meron |
|
214 |
oblong |
oblong |
长方形 |
chángfāngxíng |
Oblong |
Oblong |
Oblongo |
Oblongo |
oblungo |
oblongo |
Länglich |
Επιμήκη |
Epimíki |
Podłużny |
Podlouhlé |
Pailgos |
Довгасті |
Dovhasti |
продолговатый |
prodolgovatyy |
oblong |
Oblong |
長方形 |
長方形 |
ちょうほうけい |
chōhōkei |
|
215 |
a tiny oblong of glass m the roof |
a tiny oblong of glass m the
roof |
屋顶上有一小块玻璃长方形 |
wūdǐng shàng
yǒuyī xiǎo kuài bōlí chángfāngxíng |
a tiny oblong of glass m the
roof |
un petit oblong de verre m le
toit |
um minúsculo retângulo de vidro
no telhado |
un pequeño oblongo de vidrio en
el techo |
un piccolo oblungo di vetro sul
tetto |
oblongum a minima vitrum III de
tecto |
ein winziges Glasstück auf dem
Dach |
ένα
μικροσκοπικό
επιμήκη από
γυαλί m τη στέγη |
éna mikroskopikó epimíki apó
gyalí m ti stégi |
mały podłużny
szklany m dach |
střechou maličký
obdélník skla |
maža pailga stiklinė stogo
dalis |
крихітний
довгастий
скляний м
дах |
krykhitnyy dovhastyy sklyanyy m
dakh |
крошечный
продолговатый
стеклянный
м на крыше |
kroshechnyy prodolgovatyy
steklyannyy m na kryshe |
a tiny oblong of glass m the roof |
un petit oblong de verre m le
toit |
屋根のガラスの小さな長方形 |
屋根 の ガラス の 小さな 長方形 |
やね の ガラス の ちいさな ちょうほうけい |
yane no garasu no chīsana chōhōkei |
|
216 |
嵌在屋顶上的一小块矩形玻璃 |
qiàn zài wūdǐng shàng
de yī xiǎo kuài jǔxíng bōlí |
嵌在屋顶上的一小块矩形玻璃 |
qiàn zài wūdǐng shàng
de yī xiǎo kuài jǔxíng bōlí |
a small piece of rectangular
glass embedded in the roof |
un petit morceau de verre
rectangulaire incrusté dans le toit |
um pequeno pedaço de vidro
retangular embutido no telhado |
un pequeño trozo de vidrio
rectangular incrustado en el techo |
un piccolo pezzo di vetro
rettangolare incastonato nel tetto |
Rectangulum a culminibus
immersa speculum |
Ein kleines Stück rechteckiges
Glas, eingebettet in das Dach |
ένα
μικρό τεμάχιο
από ορθογώνιο
γυαλί
ενσωματωμένο
στην οροφή |
éna mikró temáchio apó
orthogónio gyalí ensomatoméno stin orofí |
mały kawałek
prostokątnego szkła osadzony w dachu |
malý kousek obdélníkového skla
zabudovaného do střechy |
stoge įspaustas nedidelis
stačiakampio stiklo gabalėlis |
невеликий
шматочок
прямокутного
скла, вбудованого
в дах |
nevelykyy shmatochok
pryamokutnoho skla, vbudovanoho v dakh |
маленький
кусочек
прямоугольного
стекла,
встроенный
в крышу |
malen'kiy kusochek
pryamougol'nogo stekla, vstroyennyy v kryshu |
嵌在屋顶上的一小块矩形玻璃 |
un petit morceau de verre
rectangulaire incrusté dans le toit |
屋根に埋め込まれた長方形のガラスの小片 |
屋根 に 埋め込まれた 長方形 の ガラス の 小片 |
やね に うめこまれた ちょうほうけい の ガラス の しょうへん |
yane ni umekomareta chōhōkei no garasu no shōhen |
|
217 |
see also |
see also |
也可以看看 |
yě kěyǐ kàn kàn |
See also |
Voir aussi |
Veja também |
Ver también |
Vedi anche |
vide etiam |
Siehe auch |
Δείτε
επίσης |
Deíte epísis |
Zobacz także |
Viz také |
Taip pat žiūrėkite |
Дивіться
також |
Dyvitʹsya takozh |
Смотрите
также |
Smotrite takzhe |
see also |
Voir aussi |
こちらもご覧ください |
こちら も ご覧 ください |
こちら も ごらん ください |
kochira mo goran kudasai |
|
218 |
rectangle |
rectangle |
长方形 |
chángfāngxíng |
Rect |
Rect |
Rect |
Rect |
rettangolo |
rectangulum |
Rect |
Rect |
Rect |
Prosto |
Rect |
Rekt |
Rect |
Rect |
прямоугольник |
pryamougol'nik |
rectangle |
Rect |
長方形 |
長方形 |
ちょうほうけい |
chōhōkei |
|
219 |
obloquy (formal) |
obloquy (formal) |
正式的 |
zhèngshì de |
Obloquy (formal) |
Obloquie (formelle) |
Obloquia (formal) |
Obloquio (formal) |
Obloquy (formale) |
invidiam (formalis) |
Obloquy (formal) |
Περιφράξεις
(επίσημα) |
Perifráxeis (epísima) |
Obloquy (formalne) |
Obloquy (formální) |
Užtemęs (oficialus) |
Облік
(формальний) |
Oblik (formalʹnyy) |
Облокви
(формальный) |
Oblokvi (formal'nyy) |
obloquy (formal) |
Obloquie (formelle) |
Obloquy(正式) |
Obloquy ( 正式 ) |
おbろqうy ( せいしき ) |
Obloquy ( seishiki ) |
|
220 |
strong public
criticism |
strong public criticism |
强烈的公众批评 |
qiángliè de gōngzhòng
pīpíng |
Strong public criticism |
Forte critique publique |
Fortes críticas públicas |
Fuerte crítica pública |
Forte critica pubblica |
Public reprehensionem |
Starke öffentliche Kritik |
Ισχυρή
δημόσια
κριτική |
Ischyrí dimósia kritikí |
Silna krytyka publiczna |
Silná veřejná kritika |
Griežta visuomenės kritika |
Сильна
публічна
критика |
Sylʹna publichna krytyka |
Сильная
общественная
критика |
Sil'naya obshchestvennaya
kritika |
strong public
criticism |
Forte critique publique |
強い世論批判 |
強い 世論 批判 |
つよい せろん ひはん |
tsuyoi seron hihan |
|
221 |
公开的抨击;公开的责;辱骂 |
gōngkāi de
pēngjí; gōngkāi de zé; rǔmà |
公开的罢工;公开的责责;辱骂 |
gōngkāi de
bàgōng; gōngkāi de zé zé; rǔmà |
Public slamming; public
responsibility; insult |
Claquement public,
responsabilité publique, insulte |
Batida pública;
responsabilidade pública; insulto |
Golpes públicos;
responsabilidad pública; insulto |
Sbattimento pubblico;
responsabilità pubblica; insulto |
Vituperatione publica caruit;
responsalitate publica, abusu |
Öffentliches Zuschlagen,
öffentliche Verantwortung, Beleidigung |
Δημόσια
χτύπημα,
δημόσια
ευθύνη,
προσβολή |
Dimósia chtýpima, dimósia
efthýni, prosvolí |
Publiczne trzaskanie;
odpowiedzialność publiczna; obraza |
Veřejné zabití,
veřejná odpovědnost, urážka |
Visuomenės šmeižtas;
visuomenės atsakomybė; įžeidimas |
Громадянське
брязкання;
суспільна
відповідальність;
образа |
Hromadyansʹke bryazkannya;
suspilʹna vidpovidalʹnistʹ; obraza |
Публичное
хлопание,
общественная
ответственность,
оскорбление |
Publichnoye khlopaniye,
obshchestvennaya otvetstvennost', oskorbleniye |
公开的抨击;公开的责;辱骂 |
Claquement public,
responsabilité publique, insulte |
公共の非難、公共の責任、in辱 |
公共 の 非難 、 公共 の 責任 、 in 辱 |
こうきょう の ひなん 、 こうきょう の せきにん 、 いん 辱 |
kōkyō no hinan , kōkyō no sekinin , in 辱 |
|
222 |
loss of
respect and honour |
loss of respect and honour |
失去尊重和荣誉 |
shīqù zūnzhòng hé
róngyù |
Loss of respect and honour |
Perte de respect et d'honneur |
Perda de respeito e honra |
Pérdida de respeto y honor. |
Perdita di rispetto e onore |
videlicet honoris dispendium |
Verlust von Respekt und Ehre |
Απώλεια
σεβασμού και
τιμής |
Apóleia sevasmoú kai timís |
Utrata szacunku i honoru |
Ztráta úcty a cti |
Pagarbos ir garbės
praradimas |
Втрата
поваги та
честі |
Vtrata povahy ta chesti |
Потеря
уважения и
чести |
Poterya uvazheniya i chesti |
loss of
respect and honour |
Perte de respect et d'honneur |
尊敬と名誉の喪失 |
尊敬 と 名誉 の 喪失 |
そんけい と めいよ の そうしつ |
sonkei to meiyo no sōshitsu |
|
223 |
耻辱;不名誉 |
chǐrǔ; bù míngyù |
耻辱;不名誉 |
chǐrǔ; bù míngyù |
Disgrace |
Disgrâce |
Desgraça |
Desgracia |
Vergogna; disonore |
Confundit in contumeliam |
Schande |
Ντροπή |
Ntropí |
Hańba |
Hanba |
Gėda |
Ганьба |
Hanʹba |
Позор,
бесчестье |
Pozor, beschest'ye |
耻辱;不名誉 |
Disgrâce |
不名誉 |
不名誉 |
ふめいよ |
fumeiyo |
|
224 |
obnoxious |
obnoxious |
令人讨厌的 |
lìng rén tǎoyàn de |
Obnoxious |
Odieux |
Desagradável |
Desagradable |
odioso |
noxium |
Abscheulich |
Εχθρός |
Echthrós |
Ohydny |
Nepříjemný |
Bjaurus |
Відверто |
Vidverto |
противный |
protivnyy |
obnoxious |
Odieux |
不快な |
不快な |
ふかいな |
fukaina |
|
225 |
extremely unpleasant, especially in a way
that offends people |
extremely unpleasant, especially in a way
that offends people |
非常不愉快,尤其是冒犯别人的方式 |
fēicháng bùyúkuài, yóuqí shì màofàn
biérén de fāngshì |
Extremely unpleasant,
especially in a way that offends people |
Extrêmement désagréable,
en particulier d'une manière qui offense les gens |
Extremamente
desagradável, especialmente de uma maneira que ofende as pessoas |
Extremadamente
desagradable, especialmente de una manera que ofende a las personas. |
Estremamente spiacevole,
specialmente in un modo che offende le persone |
maxime molesta,
praesertim in via quae populum pedibus offendit |
Sehr unangenehm,
besonders in einer Weise, die Menschen beleidigt |
Εξαιρετικά
δυσάρεστο,
ειδικά με
τρόπο που
προσβάλλει
τους
ανθρώπους |
Exairetiká dysáresto, eidiká me trópo pou
prosvállei tous anthrópous |
Niezwykle nieprzyjemny,
szczególnie w sposób obrażający ludzi |
Mimořádně
nepříjemné, zejména způsobem, který uráží lidi |
Nepaprastai nemalonu,
ypač tokiu būdu, kuris įžeidžia žmones |
Надзвичайно
неприємно,
особливо
таким чином,
що ображає
людей |
Nadzvychayno nepryyemno, osoblyvo takym
chynom, shcho obrazhaye lyudey |
Чрезвычайно
неприятно,
особенно
таким образом,
что
оскорбляет
людей |
Chrezvychayno nepriyatno, osobenno takim
obrazom, chto oskorblyayet lyudey |
extremely unpleasant,
especially in a way that offends people |
Extrêmement désagréable,
en particulier d'une manière qui offense les gens |
特に人々を怒らせる方法で、非常に不快です |
特に 人々 を 怒らせる 方法 で 、 非常 に 不快です |
とくに ひとびと お おこらせる ほうほう で 、 ひじょう に ふかいです |
tokuni hitobito o okoraseru hōhō de , hijō ni fukaidesu |
|
226 |
极讨厌的;可憎的;令人作呕的 |
jí tǎoyàn de;
kězēng de; lìng rén zuò'ǒu de |
极讨厌的;可憎的;令人作呕的 |
jí tǎoyàn de;
kězēng de; lìng rén zuò'ǒu de |
Extremely annoying; abominable;
disgusting |
Extrêmement agaçant;
abominable; dégoûtant |
Extremamente irritante;
abominável; nojento |
Extremadamente molesto;
abominable; repugnante |
Estremamente fastidioso;
abominevole; disgustoso |
Nimia obscenitate nefarios,
quae tetra: rebantur, |
Extrem nervig, abscheulich,
ekelhaft |
Εξαιρετικά
ενοχλητικό,
απαίσιο,
αηδιαστικό |
Exairetiká enochlitikó,
apaísio, aidiastikó |
Niezwykle denerwujący,
obrzydliwy; obrzydliwy |
Extrémně otravné, odporné,
nechutné |
Ypač erzina, bjaurus,
šlykštus |
Надзвичайно
дратівливий;
гидкий;
огидний |
Nadzvychayno drativlyvyy;
hydkyy; ohydnyy |
Чрезвычайно
раздражает,
отвратителен,
отвратителен |
Chrezvychayno razdrazhayet,
otvratitelen, otvratitelen |
极讨厌的;可憎的;令人作呕的 |
Extrêmement agaçant;
abominable; dégoûtant |
非常に迷惑な;忌まわしい;嫌な |
非常 に 迷惑な ; 忌まわしい ; 嫌な |
ひじょう に めいわくな ; いまわしい ; いやな |
hijō ni meiwakuna ; imawashī ; iyana |
|
227 |
synonym |
synonym |
代名词 |
dàimíngcí |
Synonym |
Synonyme |
Sinônimo |
Sinónimo |
sinonimo |
synonym |
Synonym |
Συνώνυμο |
Synónymo |
Synonim |
Synonymum |
Sinonimas |
Синонім |
Synonim |
синоним |
sinonim |
synonym |
Synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
228 |
offensive |
offensive |
进攻 |
jìngōng |
Offensive |
À l'offensive |
Ofensivo |
Ofensivo |
offensivo |
ingrata |
Anstößig |
Επίθεση |
Epíthesi |
Ofensywa |
Ofenzivní |
Įžeidžiantis |
Образливі |
Obrazlyvi |
наступление |
nastupleniye |
offensive |
À l'offensive |
攻撃的 |
攻撃 的 |
こうげき てき |
kōgeki teki |
|
|
CHINOIS |
PINYIN |
chinois |
pynyin |
ANGLAIS |
FRANCAIS |
PORTUGAIS |
ESPAGNOL |
ITALIEN |
latin |
ALLEMAND |
grec |
grec |
POLONAIS |
tcheque |
lituanien |
ukrainien |
ukrainien |
RUSSE |
RUSSE |
CHINOIS |
FRANCAIS |
japonais |
japonais |
kana |
romaji |
|
|
PRECEDENT |
NEXT |
|
|
index 214. |
index-strokes |
index-francais/ |
ABC-index |
lexos |
|
rx |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PRECEDENT |
index-strokes |
|
|
|
|
|
|
object |
1373 |
1373 |
obnoxious |
|
|
|
|
20000abc |
|
abc image |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|